15.Díl

222 13 4
                                    

Dojeli jsme do nemocnice a já ji vzal do náruče a nesl jsem ji na vyšetření. Já jsem musel čekat venku. Seděl jsem na lavičce a čekal až přijde doktor a něco mi konečně řekne. Kolem půl jedenáctý vyšel doktor ze dveří a přišel ke mě. ,, vy jste Zayn Malik? Co přivezl Emmu Mason?" Zeptal se mě a já jenom přikývl. ,, jak je na tom? Bude v pořádku?" Zeptal jsem se ho. ,, ano bude v pořádku, ale bude mít nějaké pohmožděniny. Mohl bych mít otázku? "Zeptal se mě doktor. ,, ano?" Zeptal jsem se. ,, kdo jí tohle udělal? Ještě trochu a mohla by z toho mít i trvalé následky." Řekl mi a já jsem se zděsil co by se stalo kdyby použila ten nůž. ,, její matka" řekl jsem a pak k tomu dodal. ,, musel bych vám to celé vysvětlit a to je na dlouho." Řekl jsem a doktor jenom zakýval hlavou. ,,to je v pořádku" řekl. ,, budu ji moct odvézt? Nebo si ji tady necháte?" Zeptal jsem se. Asi tak za půl až za tři čtvrté hodiny si ji budete moct odvézt." Řekl mi doktor a já jenom přikývl. Byl jsem už celkem unavený. Doufám, že to nebude trvat dlouho. Ve čtvrt na dvanáct vyšla Em z ordinace. Měla zalepené oko, zalepenou ruku a ani snad nebudu dál vyjmenovávat.  ,, jedeme?" Zeptal jsem se ji abych se ujistil , že můžeme jet. ,, jo řekla" nasedli jsme do auta a já jsem se rozjel. Dojel jsem před náš dům  vystoupil jsem a šel sem otevřít Em. Vešli jsme společně do domu a já jsem šel shánět kluky kde má kufry-  „ jsou tady“ zavolala na mě Em. „ jo dobře“ zavolal jsem na ni nazpátek. Vešel jsem do pokoje a Em tam nebyla a pak jsem uslyšel sprchu.  Čekal jsem, až se Em vysprchuje, abych potom mohl jít já. Em přišla do pokoje a hnedka si lehla do postele. „ jdu se taky vysprchovat“ řekl jsem ji a ona jenom kývla na souhlas. Přišel jsem do pokoje a Em ležela na posteli a já jsem si myslel, že už spí.  Přišel jsem k ní a kouknul jsem se, co dělá. Psala SMSku. Asi tátovi. Lehnul jsem si na druhou část postele a přikryl jsem se dekou.  Pak se ke mně přitulila Em a také se přikryla dekou a já jsem ji obejmul a pak jsme usnuli.

***EM***

Stále nemůžu uvěřit, že mě máma zmlátila a ještě k tomu z ničeho nic. Jo možná jsem ji něco nehezkého řekla ale co ona řekla za ten život mě.  Probudila jsem se a Zayn ještě spokojeně oddechoval. Vstala jsem z postele ani jsem se nepřevlékala a šla jsem do kuchyně a tam jsem se koukla, co udělám k snídani.  Udělám palačinky. Udělala jsem těsto a pak jsem je začala smažit. Doufám, že je kluci jedí. Měla jsem jich už celkem hodně a tak jsem jednu dala péct a mezi tím jsem je namazala marmeládou.  Do kuchyně přišel Harry. „ hm tady to ale voní“ řekl a sedl si ke stolu. Postavila jsem před něj talíř s palačinkami. ,,jak se spalo" zeptal se mě Harry. ,, dobrý a ty?" Řekla jsem mu. ,,taky" když Harry dojedl tak jsem mu vzala talíř a šla jsem ho dát do myčky. Pak přišly Niall a Liam a taky Louis. Taky jsem jim dala jídlo. Následně jsem klukům talířky vzala a omyla je. ,, kde je Zayn?" Zeptal se Louis. ,, asi ještě spí." Řekla jsem mu a on jenom zakýval hlavou. ,, ne ne už nespím" ozvalo se ze dveří a tam stál Zayn. ,, tady máš snídani" řekla jsem mu když di sedal na židli. ,, bylo to moc dobré" řekl mi a já jsem se jenom usmála. Šla jsem do pokoje a tam jsem se oblékla. Vzala jsem si normální černé tílko a k tomu jsem si vzala bílé ryfle. Na to jsem si vzala ryflovou bundičku. Vyšla jsem z domu a zamířila jsem do města. Někdo na mě volal a když jsem se otočila uviděla jsem už jenom černo. *** Když jsem se probudila tak jsem měla svázané ruce i nohy a když jsem se chtěla pohnout tak mě všechno bolelo. Do místnosti která byla úplně prázdná až na nějakou malou "postel". Toho chlapa jsem z dálky nepoznala. Ale když přišel blíž tak jsem ho poznala byl to Erik. ,, tak co malá, jak se ti daří" zeptal se mě provokativním tónem. ,, co ode mě chceš?" Zeptala jsem se ho nepříjemně. ,, necháš Zayna na pokoji a odjedeš s námi. Je ti to jasné?" Zeptal se mě no spíš mi to nakázal. Ale mě nikdo nebude říkat co mám a nemám dělat. ,, ne" řekla jsem jednoduše. ,, takže ty budeš odporovat jo? Jamesi! Víš co máš dělat" řekl nějakému chlapovi. Erik odešel a ten chlap přišel ke me a začal do me kopat a zvedl me a hodil se mnou o zem. Moc jsem toho už nepostřehla co mi dělal. Probudila jsem se a koukla jsem se kde jsem a ležela jsem na zemi už jsem neměla ani svázané ruce a i nohy. Koukla jsem se na nohy uviděla jsem tak asi dvacet nebo třicet řezů z kterých mě jest tekla krev. ** o týden později** Každý den se sem chodí dívat buď máma a nebo Erik a furt se mě ptají na to stejné. Když jim řeknu 'ne' tak ptobíhá to stejné kopání řezání. Nevím jak dlouho už jsem tady zavřená. Nemám nikam přístup ani přehled o čase ani nevím co je dnes za den. Už vím kdo tohle dělá je to moje matka. Chce abych se vzdala Zayna a odjela s nimi. Ale já se Zayna nevzdám to ať me třeba utrápí. ,,večeře." Řekl někdo za dveřmi a otevřel. To je ten chlap kterého maji najmutého na všechny věci. K "večeři" dostávám vodu a malý kousek chleba. To stejné dostávám i k "obědu". James mi přinesl "večeři" a pak zase odešel a zamknul dveře.

 ***ZAYN***

 Em už je pryč týden a ještě nějaký dny. Em už hledají i policisté. Napsal jsem to jejímu otci. Ten je z toho někde pryč. Ale já na to nejsem líp. Co když už ji nenajdou? Celý týden jsem jenom v pokoji a nic nedělám když koncertujeme tak sedím a když mám zpívat tak mi vždy tečou slzy. Nedokážu bez Em žít. Zítra koncertujeme v Německu. Vůbec se mi tam nechce. Mám takový divný pocit. V deset hodin večer jsem usnul.

 **EM**

Už představám věřit v to, že mě najdou. Přijde mi, že jsem tady strasně dlouho. Na nohách mám modřiny. Mám celé nohy pokryté řezancemi nebo modřinami a různými ranami. Jsem strasně hubená. A to už je dost vo říct, že jsem řekla ze jsem hubená. Do místnosti vešla moje matka. ,, tak vo Emmo ještě jsi to nevzdala." Zeptala se mě. ,, ne já to nikdy nevzdám a už vůbec ne Zayna. " řekla jsem a udělala na ni úšklebek. ,, Jamesi víš co máš dělat" řekla a zavřela za sebou dveře od místnosti ale to už tam stál James. Zase následovalo to co Jalo vždy když ji řeknu 'ne'

 *** o čtyři měsíce později***

Ležela jsem na "posteli" a koukala jsem do stropu. Ani nevím jak dlouho tady jsem. Furt je to stejné. Už ani skoro nemůžu vhodit samé modřiny, jsem celá pořezaná. Všechno mě bolí. ,, oběd" řekl James a vesel do místnosti s malým kouskem chleba a v ruce měl skleničku s vodou. Hodil to přede mě a já jsem se do toho pustila. James odešel ale nezamkl za sebou. ,,pomalu jsem Vstala i když mi to moc neslo jsem se dotáhla ke dveřím a otevřela jsem je. Nikdo tam nebyl. Šla jsem kolem dveří a tam na stole ležela moje peněženka můj mobil a moje klíče. Všechno co jsem mela sebou. Vzala jsem si mobil, ale pak jsem slyšela nějaké kroky. Rychle jsem zase šla do té místnosti.

Další díl. doufám,  že vám líbil. Můžete zanechta Vote nebo Comment.. :DDDDDDDDDDDDDDD

Half a heartKde žijí příběhy. Začni objevovat