Half a heart

33. Díl

Pusťte si k tomu tuto písničku --) je v odkaze:)

Probudila jsem se v půl sedmé. Vůbec se mi vstávat nechtělo. Konečně jsem se odhodlala vstát. Šla jsem rovnou do koupelny. Tam jsem se převlékla a učesala si vlasy do vysokého drdolu. Dala jsem si na sebe pouze tepláky a tílko nirvana. Vyšla jsem z pokoje s tím, že se půjdu nasnídat. Z kuchyně jsem slyšela hlasy.

„konečně se vzpamatuj Zayne!“ zařval na něj někdo.

„jo já se snažím, ale nedokážu se na ní ani podívat. Tolik jsem jí ublížil“ řekl ten známí hlas.

„musíš to překonat!“ zařval ten hlas znovu.

Koukla jsem se kdo to se Zaynem mluví. Nepoznala jsem ji, stála ke mně zády. Vrátila jsem se do pokoje a uklidila věci, které jsem včera a dnes používala. Dneska bychom měli letět do Londýna. Měla jsem uklizeno a ozval se můj hlad. Došla jsem až k ledničce a vzala si z ní mléko. Ze skříňky jsem si vytáhla cereálie. Nasypala je do misky a následně je zalila mlékem. Do kuchyně vešel Harry. Vzal si misku a nasypal si také cereálie.

„dobrou chuť“ řekla jsem mu.

„dobrou“ odpověděl mi a nacpal si do pusy lžičku cereálií.

„za dvě hodiny pojedeme na letiště“ dodal po chvíli Harry.

„jo. A kde je Lottie?“ zeptala jsem se ho.

„v pokoji“ řekl.

Měla jsem dojedeno a tak jsem dala talířek do dřezu a omyla ho. Vydala jsem se do pokoje a tam dobalila poslední věci. Ještě než jsem zavřela kufr tak jsem si vytáhla oblečení, které si vezmu na sebe. Potom jsem byla asi půl hodiny na mobilu. Do pokoje přišla Lottie.

„ahoj Em, za chvíli pojedeme“ oznámila mi.

 Vstala jsem z postele a vzala svůj kufr a Lottie mi pomohla s druhým.  Já, Lottie, Zayn jsme jeli jedním autem. Louis, Harry, Niall a Liam jeli druhým. Nechápu proč zrovna já musela jet s ní. Přijeli jsme na letiště. Tam už čekalo několik tisíc fanynek. Bodygardi nás museli přes ně dostat.

***

Sedla jsem si na svoje sedadlo vedle mě seděla Lottie. Domluvili jsme se spolu, že budeme sedět jenom mi dvě. Mohly jsme si vybrat tak co? Vzlétly jsme a já si s Lottie chvíli povídala a pak jsme obě šli poslouchat písničky z mobilu. Z mé tašky jsem si vytáhla notebook a zapojila do něj moje sluchátka. Pustila jsem si film. Hledala jsem něco v tašcě, když v tom jsem našla nějakou flashku. Zapojila jsem ji do noteboku a čekala, až se tam objeví. Byl tam jenom jeden soubor. Otevřela jsem ho. Do sluchátek začali hrát první tóny nějaké písničky.

 “ We stand here today, together as one You brighten my days, just like the sun When everything around, is like stormy weather, We always survive, cause were in this together…“

poslouchala sem ji a poznala ten hlas. Hlas kluka, který mě zradil, kterého pořád tak strašně miluju, ale přiznala jsem s i to teprve teď. Ucítila jsem, že mi teče něco mokrého po tváři Slzy.

„Em co se děje?“ zeptala se mě Lottie.

Vyndala jsem si z ucha jedno sluchátko a natáhla ho k Lottie.

„tohle“ řekla jsem ji a podala ji to sluchátko.

„to je- to je Zayn?“ vykoktala ze sebe.

„asi ano“ potvrdila jsem ji to.

Ta písnička byla tak krásná. Upřímná a také smutná. Poslouchala jsem ji znovu a znovu. Pořád jsem u toho brečela. Asi po hodině poslouchání jsem konečně zapnula ten film. Ale moc jsem ho nevnímala. Ani jsem si toho nevšimla a film skončil.

„za jak dlouho bude přistávat?“ zeptala jsem se Lottie.

„ asi za dvě hodiny“ řekla.

Opřela jsem si hlavu o sedadlo a koukala z okýnka, které bylo vedle mě. Přemýšlela jsem nad tou písničkou. Byla vážně nádherná, ale kdy mi Zayn dal tu flashku.

 Přišel ke mně a něco říkal, ale to už si nepamatuji. Zavřela jsem za ním dveře a byla tam ta flashka. Jo mám to.

Zřejmě jsem usnula. Probudila mě Lottie která mi říkala, že bude mě přistávat. Vzala jsem si svojí tašku a společně s Lottie jsem vystoupila z letadla. Teďka budu bydlet u kluků a Lottie. Než si najdu nějaká ten dům. Nastoupily jsme do auta, které nás má dovést do domu. Přijeli jsme k němu a já myslela, že se zblázním. Byl luxusní, velký a no prostě nádherný. Rozdělili jsme si pokoje a já hned začala vybalovat své kufry. Po hodině a půl jsem měla všechno na svém místě.  Koukla jsem se na hodiny a bylo půl desáté. Venku už byla celkem tma. Rozhodla jsem se jít aspoň něco málo sníst. Měla jsem opravdu velký hlad. Vyndala jsem si z ledničky něco k jídlu a sedla si ke stolu. Dojedla jsem a dala talířek, na kterém jsem to měla do myčky. Sedla jsem si na gauč a pustila velkou plazmonou televizi, která visela na zdi. Koukala jsem, co dávají, ale nic jsem nenacházela. Koukla jsem, co tam je za filmy. Viděla jsem tam 21 jump street. Hned jsem si to pustila. Sice jsem zrovna neměla chuť se smát, ale aspoň něco mě musí rozveselit. V půlce jsem to vypnula, protože jsem byla celkem ospalá. Vyšla jsem po schodech nahoru a hledala svoje dveře. Konečně jsem je našla a hned zamířila do pokoje. Otevřela jsem dveře. Ale to co jsem tam viděla, tak tomu jsem nevěřila. Na posteli Byly rozsypané lístky růže. Bylo to ve tvaru nějakého nápisu. „odpusť mi prosím“ všude kolem byli svíčky. Koukla jsem z okna a na zahradě byla cestička svíček. Hned jsem vyšla z pokoje a zamířila na zahradu. Šla jsem podél svíček až úplně na samý konec. Končilo to u přístřešku a tam seděl jeden člověk. Nevěděla jsem kdo to je, ale tušila jsem. Byl to Zayn.

„to-to jsi udělal ty?“ vykoktala jsem ze sebe otázku.

„ehm ano, prosím Em odpusť mi to. Já byl jsem opravdu hloupý. Nech mi ti to vysvětlit“ řekl a při tom mi i přes to malé světlo, které vydávali ty svíčky, se mi díval do očí.

„já- já no víš“ koktala jsem, nevěděla jsem, co mu mám říct.

„to všechno s Perrie bylo kvůli Managmentu. To oni chtěli, abych s ní chodil. Protože ty nejsi slavná. Prý nejsi pro mě ta pravá. Ale to oni nemůžou vědět. Vždy když jsi odcházela tak mě to bodalo.  S Perrie jsme pouze přátelé a tak to zůstame. To ty jsi ta pravá. Em já tě miluji. Prosím odpusť mi to. Moc se ti omlouvám.“ Dokončil svůj monolog.

Vnímala jsem každé jeho slovo. A tím jsem pochopila, jak to všechno bylo.

„já- já“ zasekla jsem se…

Ták další díl. Jak jste se měli první den ve škole? co myslíte, že mu řekne? když se bude aspoň malilinko líbit tak zanechte komment a Vote. A chtěla bych vám doporučit jeden příběh. Je sice teprve na začátku, ale je vážně krásný jmenuje se Lost a píše ho _kewe_69. a všem moc děkuji, že čtete můj příběh..