Half a heart

19. Díl

Protože si myslím, že mě vyhodí z domu. A pak já budu muset odletět za tátou a Sam. Pryč od těhlech myšlenek. Přemýšlela jsem nad vším možným. Ale hlavně nad tím. Proč to Zayn udělal. A pak nad tím kdy se asi tak Lottie a Harry dali dohromady. Teda jestli se dali, ale když tam dneska Harry byl tak to napovídá všemu.

***zayn***

 Probudil jsem se a zastihla mě ukrutná bolest hlavy. Počkat! Kde to jsem. A doprdele. To je Perrie. Co se do prdele stalo? Proč tady jsem s Perrie a ne s Em. Zařvala jsem a hned se Perrie probrala. ,, proč tady tak řveš lásko." Zeptala se mě Perrie. ,, co? Lásko?" Zeptal jsem se udiveně. No spíš jsem zařval. ,, ty si to nepamatuješ?" Zeptala se mě udiveně Perrie. ,, ne a co se stalo?" Zeptal jsem se nevrle. ,, vyspali jsme se spolu a když jsme byly v tom pokoji tak nás tam viděla ta tvoje Em" řekla. ,,kurva" vypadlo ze mě. Rychle jsem vstal z postele a hodil na sebe oblečení a vyšel z budovy. Zavolal jsem si taxi a nadiktoval jsem mu adresu našeho domu. Vystoupil jsem a utíkal do domu a hned jsem utíkal k Em do pokoje. Zaklepal jsem na její dveře a čekal na pozvání dovnitř. ,,hm" ozvalo se za dvěma. Zhluboka jsem se nadechl a otevřel jsem dveře. Ale co jsem viděl to jsem fakt nečekal. Na posteli ležela Em a v ruce držela hodně mokrý kapesník. Zavřel jsem za sebou dveře a chystal jsem si co jí řeknu. ,, Em já" zasekl jsem se. ,, nechci s tebou mluvit" řekla ostře a dál ležela na posteli. ,, Em já" znovu jsem se zasekl. ,, řekla jsem ti, že s tebou nechci mluvit. Tak už kurva vypadni!" Zařvala a zvedla se z postele a odešla.

 ***Em***

,,řekla jsem ti, že s tebou nechci mluvit. Tak už kurva vypadni!" Zařvala jsem na něj a odešla z mého pokoje. Nazula si boty a vyšla z domu. Zamířila jsem do parku. Všichni se na mě otáčeli, protože jsem měla opuchlé oči. V parku jsem si sedla na lavičku. A hlavu si složila do dlaní. Přemýšlela jsem. Celkově o všem možném. Z mého přemýšlení mě vyrušily dopadající kapky na moje tělo. Nebrala jsem na to ohled. Seděla jsem tam pořád. Asi za dvě hodiny jsem se zvedla a zamířila domů. Byla jsem úplně promočená. Šla jsem tím nejpomalejším krokem kterým jsem mohla jít. Sice pořád pršelo. No spíš lilo. Ale já jsem to neřešila tu chvíli mi to bylo jedno. Cestou jsem se stavila pro kafe. Ale všichni na mě koukali jak na totálního debila. Ať si koukají, mě je to jedno. S kafem v ruce jsem šla domů. Otevřela jsem vchodové dveře. Vešla jsem dovnitř a zjistila jsem, že ze me teče voda. Rychle jsem proběhla do svého pokoje. Hned jsem šla do koupelny. Sundala jsem ze sebe oblečení a dala si suché. Přišla jsem do pokoje a koukla se na hodiny byly tři odpoledne. Počítala jsem jak dlouho jsem byla venku. Skoro čtyři hodiny jsem seděla v dešti. Lehla jsem si na postel a koukala do stěny. Z mého přemýšlení mě vyhrklo ťukání na dveře. ,,hm?" Zařvala jsem na dveře. Když se dveře otevřeli tak se mi ulevilo byla to Lottie. ,,já jsem" řekla a zastavila se v řeči když se na mě podívala. ,, ty jsi brečela?" Zeptala se mě. ,, ne" řekla jsem krátce. ,, ale prosimtě" řekla. ,, ne fakt ne" zopakovala jsem ji nepravdivou odpověď. ,, tak snad po znám jestli někdo brečel nebo ne. Co se stalo." Zeptala se mě. Chvíli jsem mlčela a pak jsem se Zhluboka nadechla. Celé jsem jí to řekla a ona jenom zírala s otevřenou pusou. „ to si děláš srandu ne?“ zeptala se mě nevěřícně. „ Ne“ řekla jsem úplně vážně. „ hned jsem tady.“ Řekla a odešla z pokoje.

***Lottie***

To si ze mě dělá normálně prdel ne? Zeptala jsem se sama sebe. Vtrhla jsem k Zaynovi do pokoje, ale nikde tam nebyl. Slyšela jsem rachod z koupelny. Zdrejmě se sprchoval. Sedla jsem si na židli a čekala, než přijde. „ Lottie co tady do prdele děláš“ zařval na mě s leknutím. „děláš si ze mě prdel?“ zarvala jsem na něj. „já?“ zeptal se mě nevěřícně Zayn. „ nedělej, že nic nevíš.“ Řekla jsem  už fakt dost naštvaně. „ fakt nevím o čem tady mluvíš“ řekl, ale to mě už fakt naštvalo „ co asi to udělal. Zase jsi podvedl Em? Děláš si už prdel? To si toho svého ptáka neumíš krotit?“ zařvala jsem na něj. „ Jak ty to zase víš?“ zeptal se s úplným klidem. „ To je teďka jedno. Jak si to jako představuješ? Když si to támhle Em rozdá s nějakým klukem tak bys mu rozmlátil hubu a co má jako dělat Em když si to na nějaký posraný párty rozdáš s nějakou děvkou?“ zařvala jsem na něj a už jsem byla dost naštvaná. Málem jsem mu tam namlátila. „ klid Lottie. Jo vím byla to chyba ale lidi chybují každý den.“ Řekl s úplným klidem. To si ze mě fakt dělá srandu. „ ty seš kokot“ řekla jsem skrz zuby. „ co?“ zeptal se ještě jednou. „ že jsi kokot. Takhle tady mluvit když jsi podvedl svoji holku a ani toho nelituješ. Myslela jsem, že ti na ní aspoň trochu záleží, ale asi jsem se spletla nad tím, jaký jsi.“ Řekla jsem a odešla z jeho pokoje a šla jsem zase na Em. Otevřela jsem dveře a Em pořád seděla na posteli a koukala do mobilu. „ kde jsi byla?“ zeptala se mě. Nevěděla jsem, co jí mám říct. Mám jí to říct nebo jí mám lhát. Když jí to řeknu, bude na tom ještě hůř než teďka. Tak jsem zvolila tu druhou možnost. „u sebe jenom jsem se byla na něco podívat.“ Řekla jsem. Bože Lottie to jsi si nemohla vymyslet něco lepšího. Řekl mi můj vnitřní hlas. „aha“ řekla. Díky bohu. Nerozebírala to. To jsem si ale oddechla. Dál jsme si tam povídali.  A když bylo kolem oběda tak jsem Em nabídla jestli nezajdeme na oběd. Šla jsem se obléknout dala jsem si na sebe dlouhé kalhoty bílé barvy a přes to dlouhý svetr krémové barvy.  Vyšla jsem z pokoje a šla si sednout na gauč a čekat na Em. Ani jsem si nesedla a Em už tam byla. „můžeme?“ zeptala se mě. „ ano“ přikývla jsem. Vyšli jsme z domu a zamířili do nejbližší restaurace. Vešli jsme a sedli si ke stolu. Objednali jsme si nejdříve pití a potom si vybrali jídlo. Rozhodli jsme se, že po jídle zajdeme na nákupy. Vešli jsme do velkého nákupního centra a hned zašli do prvního obchodu, co tam byl. Viděla jsem tam nádherné boty.  Ale nakonec jsem si je nekoupila, protože neměli moji velikost. Vešli jsme do dalšího obchodu.  Tenhle byl s oblečením. Em si koupila krásné triko s nápisem (smile every day). „ je fakt krásné“ řekla jsem. „ jo je.“ Řekla. Když nás bolely nohy tak jsme si sedli na lavičku. Zasmála jsem se nad pohledem, že jsme byly celé obklopené taškama. „půjdeme domů?“ zeptala jsem se. Em jenom přikývla. Už vím, co se jí prohnalo hlavou “doufám, že nepotkám Zayna.“ Tohle se jí určitě prohnalo její hlavou. Přišli jsme před dům a já jsem odemknula dveře. Rozešli jsme se do svých pokojů. Vyndala jsem všechny věci z tašek a složila je na hromádku a dala do skříně.

Táák další díl je na světě. Doufám, že se vám bude aspoň malinko líbit. Napište mi jaký máte na tento příběh názor. Abych věděla. A chtěla bych vám oznámit, že další díl bude asi až v pátek nebo až v sobotu, protože nebudu doma. Moc moc moc moc moc moc se omlouvám, že bde další až za dlouho. Už jsem přidala nový trailer. Podívejte se na něj. Tak zatím  LOVE YOU ALL!!