Half a heart

22. Díl

*** o dva měsíce později***

***Em***

 Za ty dva měsíce se toho hodně změnilo. Jsou vánoce. Zayn. Nemůžu na něj přestat myslet, prostě to nejde. On chodí s Perrie Edwards. Nemůžu uvěřit, že ho ten vztah de mnou tak rychle přešel cítím se z toho na nic. Pořád, ale bydlím s klukama. Hodně jsem se s nima nasmála. Když tam při kde Zayn tak já musím odejít. Nedokážu se na něj dívat. Tak moc mě ranil. Kluci jsou porad stejní pošuci. Za pár hodin letím za tátou na Maledivy. Prý mi chce dát něco k mým narozeninám, které budu mít asi za čtyři měsíce. Vánoce strávím u táty. No prostě je to tady teďka na nic. 

Zbalila jsem si všechny potřebné věci. Nemusím si brát teplé. Když tam bude teplo. Poslední dvě hodiny před odletem. Dobalila jsem si tam všechny věci, co mám do letadla a donesla si je ven z pokoje. Šla jsem před pokoj, který má Lottie. Zaklepala jsem na její dveře. „dále“ ozvalo se za dveřma. Vešla jsem, rozhlédla se po pokoji, abych viděla kde Lottie je. Ležela na posteli. „děje se něco?“ zeptala jsem se. „ ne“ řekla a usmála se. „přišla jsem se rozloučit“ řekla jsem a posmutněla jsem. „ už odlétáš?“ zeptala se Lottie. „ jo za dvě hodiny“ odpověděla jsem ji. Lottie vstala z postele a obejmula mě. „nechceš jet se mnou na letiště?“ zeptala jsem se jí. „ jo!, že se ptáš. A kdo tě odváží?“ zeptala se mě. „ Harry“ odpověděla jsem ji. „Tak za půl hodiny jedeme“ oznámila jsem ji a odešla z pokoje. Ještě musím za ostatními. Zaklepala jsem na dveře od pokoje, který má Niall. „dále“ řekl. Otevřela jsem dveře a hledala ho. Byl na stejném místě jako vždy. Seděl u stolu. „ ahoj Nialle, přišla jsem se rozloučit“ řekla jsem a Niall se prudce otočil a přišel ke mně. „ budeš mi chybět, kdo mi bude dělat snídaně“ řekl a usmál se. „ty mě taky“ řekla jsem a obejmula ho. „tak se měj Nialle“ ještě jsem ho jednou obejmula a rozloučila se a odešla z jeho pokoje. Ještě tři lidi a už mám jenom dvacet minut. U Louise to bude nejdelší. Zaklepala jsem na, další dveře, tyhle patřily liamovi. Probíhalo to stejně akorát mě poučoval, co mám dělat a co ne. Liam no. Posmyslela jsem si. Už zbýval jenom Louis Zaklepala jsem na jeho dveře a čekala, až mě pozve dál „ no?“ ozvalo se za dveřma. Vešla jsem a Louis seděl na posteli. „ahoj“ řeka jsem. „ahoj Em“ co potřebuješ?“ zeptal se mě. Jako by to nevěděl. „ no já, přišla jsem se rozloučit“ řekla jsem a přešla k posteli, kde seděl. Louis vstal a přišel ke mně. Obejmul mě a vtiskl mi krátký polibek na tvář. „měj se hezky, a napiš nám“ řekl a znovu mě obejmul. Vyšla jsem z jeho pokoje a šla do svého. S Harrym se rozloučím až na letišti. Vzala jsem si kufr a tašku, kterou mám do letadla. Šla jsem do obýváku tam už seděl Harry. „ ahoj“ řekla jsem  „ahoj Em“ řekl a koukl na mě. „můžeme?:“ zeptal se mě. „ne“ řekla jsem. „co se stalo“ zeptal se s nechápavým pohledem. „ ne nic se nestalo, ale jede i Lottie“ řekla jsem a Harrymu se rozzářily oči. Dělala jsem jako, že jsem to neviděla. Přišla i Lottie a my mohly jet. Už mám jenom hodinu a deset minut, než mi odlétá letadlo. Nasedla jsem do auta sedla si dozadu  aby mohla Lottie sedět vedle Harryho. Byly jsme na letišti. Pořádně jsem se s nimi rozloučila. Zahlédla jsem, jak přijelo povědomé auto na letiště. Pak jsem si všimla, kdo ho řídí. Byl to Zayn. Pořádně jsem je oba obejmula a šla jsem k hale. Udělala jsem všechny potřebné věci před letem. Pak jsem si sedla na lavičku, která tam byla. Vytáhla jsem mobil z kapsy a koukla, jestli nemám zprávu od táty. Nějaká zpráva tady je. Klikla jsem na ni, ale nebyla od toho, koho jsem chtěla. Byla od Zayna. Co ten zase chce. Nečetla jsem ji. Ohlásili můj let. Zvedla jsem se z lavičky a zamířila k letadlu. Sedla jsem si na svoje sedadlo a čekala, než vzlétneme.

***Zayn***

Kdyby tam věděla, jak to všechno je. Ona odlétá a já jsem ji nestihl někam dát tu nahranou písničku. Která byla pro ní. Už je to asi všechno ztracené. Ona se mnou nemluví. Já se jí nedivím. Nestihl jsem se s ní ani rozloučit. Když jsem tam přišel, tak tam už nebyl ani Harry s Lottie. Tak jsem zase odjel.

***Em***

Když jsme vzlétly tak jsem si dala sluchátka do uší a pustila si písničky. Asi jsem usnula, protože mě probudil hlas letušky, která oznamovala, že budeme přistávat Vyndala jsem si sluchátka z uší dala je do tašky. Napsala jsem tátovi, že budeme přistávat. A mobil uklidila do kapsy. Přistáli jsme tak jsem si vzala tašku a vystoupila z letadla. Vzala jsem si svůj kufr a šla si sednout na lavičku a čekat než přijde táta. „ahoj EM“ ozvalo se za mnou. Otočila jsem se byla tam Sam. „ ahoj“ řekla jsem ji a obejmula ji. „ jdeme“ zeptala se. „ jo“ odpověděla jsem ji krátce. Přijeli jsme domů a já šla hned do svého pokoje a lehla si do postele. Byla jedna ráno. Ráno jsem se probudila kolem deváté. Vstala jsem z postele a vybalila si kufr. Potom jsem se osprchovala a převlékla se. Vyšla jsem z pokoje a šla do kuchyně. Vytáhla jsem ze skříně lupínky a nasypala je do misky a zalila jsem mlékem. Přišla do kuchyně i Sam. „dobré ráno“ pozdravila jsem ji. „dobré“ odpověděla mi. „kde je táta?“ zeptala jsem se jí. „musel do práce“ řekla mi. „aha“ odpověděla jsem ji. „co budeme dneska děla?“ zeptala se mě. „no já nevím,“ řekla jsem. „tak co takhle zajít na nákupy?“ zeptala se mě. „jo dobrý nápad“ řekla jsem. To mě nikdy neomrzí. Vždy když tady jsem, jdeme aspoň třikrát na nákupy. Odpoledne jsme vyrazily na nákupy. Byly jsme tam asi čtyři hodiny. Koupila jsem si toho hodně. No spíš Sam mi koupila. Vždy když jdeme spolu na nákupy tam mi to platí ona a táta mi dá taky nějaký prachy. Přišli jsme domů asi v pět nebo o půl šesté. Vyšli jsme o půl jedné. Hned jak jsme přišli tak jsem šla sobě do pokoje a vyndala ty věci z tašek. Dala je do skříně a pak se převlékla z toho, v čem jsem byla ve městě. Dala jsem si normální tepláky a tílko bílé barvy. Vyšla jsem z pokoje a šla směrem do kuchyně. Sedla jsem si na gauč a pustila televizi. Kukala jsem na nějaký seriál. Ale moc mě tedy nebavil. Navečeřela jsem se a pak přišel i táta. „ ahoj tati“ řekla jsem. „ ahoj“ řekl a objal mě. „ jak jsi se měl?“ zeptala jsem se ho. „dobrý“ odpověděl mi. Pak jsem šla do svého pokoje a otevřela notebook. Najela jsem na Skype a koukla, jestli je Lottie online. Byla. Zavolala jsem ji. „ ahoj Em“ pozdravila mě, když zvedla hovor. „ ahoj Lottie, jak se máš?“ zeptala jsem se ji. „jo dobrý ale, už mi strašně chybíš“ řekla a posmutněla. „ ty mě taky Lottie“ řekla jsem ji. Asi ještě tři hodiny jsme si tam tak povídali, až jsme došli na téma Zayn. Nebylo mi to příjemné si o něm povídat. Nemám ho ráda. Už fakt ne. Kolem dvanácté jsme se rozloučily a já šla spát.  Asi za dvacet minut jsem se ponořila do říše snů…

tákk další díl.. Všimla jsem si, že mi pokleslo přečtení u jednotlivích částí. Ale i atk děkuji všem co čtou můj příběh. Napiště mi třeba jak to zlepšit. děkuji :DD