Kapitola 14.

2.4K 71 19
                                    

Gene byly přeneseny šaty, které měly hluboký dekolt, na zádech na zavazování a sultánky. Kolem krku ji ženy zaply překrásně zdobený náhrdelník a kolem kotníku ji daly ten samý, ale v menším provedení. Učesaly ji vlasy do nízkého drdolu s volnými vlasy na stranách, které ji nakulmovaly. Poté ji drobně nalíčily a byla připravena.
„Proč mě tak zdobily? Vypadám jako bych šla hrát někam do komedie nebo divadla.“
„Ano. Možná by se to tak dalo nazvat zlato.“
„Ještě jednou mi řekneš zlato a dostaneš do kulí!“
„Jen si vyskakuj dokud můžeš. Za pár minut budeš mít útlum.“
„Jak to myslíš?“
„Tak jak to říkám. Tady jsi v zemi, kde ženy mlčí a drží krok.“
„Kam jsi mě to zavedl!“
„To se ptáš opravdu brzy. No řekněme, že za pár minut půjdeme na tržnici. Řekni, vím že patříš mezi mládež, ale znáš filmovou sérii Angelika? To je dost podobný případ.“
„To si děláš srandu. Mě nikomu prodávat nebudeš! Mám svá práva a taky svobodu!“
„Tam u nás ano. Tady ne. Tady jsi nikdo.“
„Tak ať. Já mám svoji hrdost.“
„Tak si dej pozor, ať ti ta tvá hrdost neskončí pod hlínou.“
„Nemohou mě jen tak zabít.“
„Tady mohou. Tady je to jak v době kamenné, ale pro nás velice výhodné. Dostanu zaplaceno pěknou sumu peněz a ty taky nepřijdeš o zlato. Budeš se mít jak v ráji,když budeš dělat to, jak se má.“

„Davne, tak mi řekni, co se tenkrát stalo.“ vyzvala ho Bára.
„Víš, je to složitý. Tak ve zkratce. Gene zažila dost nechutné zacházení, které se nedělají. Byla dána na černý trh, který je zakázáný, ale stát na to nějakým způsobem ještě nepřišel. Tam jsem ji poprvé uviděl. Chodil jsem tam často a pomáhal těm dívkám na svobodu, když to šlo. Gene si nepamatovala své jméno, proto jsem ji tak i pojmenoval Genevieve Telicherová. Dostala nový život a mohla začít od začátku. No takhle šel čas a pak mě dohnala minulost. Kdysi jsem pracoval pro prezidenta, je to jen přezdívka pro chlápka, který nám a mě rozkazoval.“
„Jak ses k němu dostal?“
„Otec nás dostal do dluhů a tak jsem se musel přidat k němu, jinam by nás oba dva zastřelil. Pracoval jsem pro něj jen tak dlouho do doby co mi vypršela smlouva, poté jsem odešel a nechtěl jsem mít s ním nic společného. Jenže se nějak dozvěděl, kde mám nové zázemí a s kým ho mám. Gene unesli, když končila pracovní dobu v kavárně a skrz ní mě vydíral. Musil ji takovým způsobem, že se mi zvedá žaludek i teď. Pokusil jsem se jí zachránit, ale chytli mě a pak se ozval výstřel. Řekl mi, že ji zabili. Tehdy jsem myslel, že je to konec. Nechtěl jsem bez ní žít. Ona se nějak dostala po x měsících na svobodu a bydlela u lidí, teď našich přátel. Díky Jakubovi, se jí podařilo chytnout je a dát do chládku. Ona netušila, že s jedním z nich otěhotněla. Nečekanou náhodou jsme se potkali v obchodu, kde jsem si na ní vylil zlost, byl jsem doopravdy hnusný  a vyčítám si to. Jenže dítě ji zemřelo hned po narození. Opět jsem ji potkal po x dnech. Stála na mostu a chystala se skočit a ukončit život. No a víceméně ostatní znáš. A teď si myslím, že s největší pravděpodobností ji drží president a čeká na další příležitost, jak se nás dvou zbavit. Proto jsi v nebezpečí jak ty, tak rodina i Sam. Je nebezpečný a nevypočitatelný. Nikdy nevíš, co je schopný udělat. Obětoval i vlastní dceru, druhá dcera byla zastřelena o šest let dál.“
„To je příšerný. A máme nějaký důkaz, že to je on?“
„Ten právě chybí. Ale nechám po ní vyhlásit pátrání, snad se jí podaří najít a přivést zpět domů zdravou a živou.“
„Myslíš, že je schopen ji zabít.“
„To jsem si na sto procent jist.“

Noční můra otrokyně Kde žijí příběhy. Začni objevovat