Noční můra otrokyně

Kapitola 24

LeylaErdemim stav se rychle lepšila až nastal čas jejího propuštění z nemocného lůžka. Přivítala se se svými spolumanželkami a jejich dětmi a představila jim i své  vlastní - Mihrimah a Mehmeta. Zrovna spali, a tak mluvili opravdu potichu. Gene nečekala, že se jejich dětí ujme hned chůva, chtěla s nimi trávit co nejvíce času, ale bylo tomu jinak. Gene se začaly věnovat ostatní ženy a jejich dcery.
„Škoda, že jsme nemohly být s tebou.“
„Věřte, o nic jste nepřišly. Rodit uprostřed pouliční střelby nebylo nic příjemného.“
„Ano, říkal nám o tom náš pán. Měli jste všichni štěstí, že jste přežili. Většinou je tomu jinak.“
„Měla jsi těžký porod?“ ptala se jedna z dcer. Teď si nemohla vzpomenout, ke které manželce ji má přiřadit...
„Z mého pohledu?“ odpovědí jí bylo jen kývnutí hlavou k souhlasu. „Docela jo. Nevěděla jsem, že čekám dvojčátka, tak to byl docela šok. Ale Mehmet šel lépe. Ten byl víceméně hned venku.“
„To tak bývá.“
„Ale ztratila jsem mnoho krve a nebýt služebnictva, nebyla bych tu.“
„Oni ani neměli moc na výběr..“ umlčela ji vedle sedící mladší dívka.
„Jak to myslíš?“
„To není podstatné. Teď jsi jdeme poslechnout hudbu. Kdo dnes má hrát?“
„Řekla bych že Ihrizan.“
„Já hrála nedávno, matko.“
„Je tomu už dávno a jsi jedna z nejstarších, tak jdi příkladem. Buď ráda, že tě teď neslyšel náš pán.“
„Omlouvám se.“ Ihrizan se zvedla, usedla za harfu, kterou jí věnoval k sedmnáctinám její otec. Začala hrát. Brnkání vydávalo nádherné tóny, které libovaly uším.

Měsíc uběhl mrknutím oka. Dvojčátka nabývala na váze, tvářičky měla jak roztomilý sysel. Gene si však tak moc meužívala. Levé prso nedávalo pokoj. Bolelo jako čert. Všimla si toho nejstarší manželka Heslina - Eketha. „Děje se něco, LeylaErdem? Všimla jsem si, že tě bolí levé prso.“
„Trochu.“
„To se mi také stávalo,když jsem kojila děti. Dojdi si k lékárnici, dá ti obklad, něco na bolest, pak by se ti mělo ulevit.“
„Eketho, jsem ty sice delší čas, ale co se děje s dětmi, když jsou odrostlé?“
„Jednoduše já náš pán prodá za výhodný sňatek - peníze, majetek. Láska rady nehraje velkou roli, dá se říct, že nám ženám je stanoveno: Vdáš se bez lásky, lásce se naučíš i kdyby to trvalo do konce tvého života, porodíš, co nejvíce dětí a pak je konec.“
„A vy jako matky nemáte nějaké slovo? Za koho a tak dál?“
„Slovo máme, ale nebere se na velkou míru. Pan tvůj názor může zvážit, ale v devadesáti devíti procentech je, že učiní podle svého.“
„A kolik náš pán měl už takových sňatku?“
„Já měla šest dcer a všechny jsou pryč. Pět synů a ty jsou občas zváni na, v uvozovkách, posezení.“
„Dcery jít nesmí?“
„Jsou pozvané, ale opět záleží, jak rozhodne jejich muž. Většinou jim povolí přijít, ale třeba svou druhorozenou dceru Gichmalisch jsem neviděla od dne, kdy byla předána.“
„To musí být hloupé, drásající srdce. Jestli tohle čeká i mně... Bůh stůj při mě a mých dětí.“
„Neboj se. Pan Heslina už je starší. Myslím, že už i uvažuje o synovi, kterému předá dům, majetek a vše co je jeho. Jediné co si může v domě ponechat, je jeho matka a sourozenci, ostatní jsou předány pryč. Odstěhovány do domu, kde žijí ženy, které nebyly vybrané pánem.“
„A to ten nástupce nemůže změnit řád?“
„Mohl by, ale pak by se také mohlo stát, že je jedna z matek připraví o život a do čela domu půjde někdo jiný, ale to už se zamotáváme moc hluboko, že ani nevím, kde je tomu konec. Zákony jsou složité, často paradoxní, nesmyslné, nerozumné. Ale to my nemůžeme ovlivnit, mnohé to zkoušely a nyní jsou pod drnem.“
„To je příšerný....“
„Běž za tou léčitelkou, ať tě to nebolí.“

„Gene.“ volal tiše Daven
„Davne. Tohle nemůžeš dělat. Chytí tě a zabíjí. Prosím, neriskuj.“
„Ty jsi můj životní risk. Neopustím tě, ať zemřu, když tě nebudu moct mít.“
„Klidně bych tak mohl učinit!“ řekl mohutným hlasem až přeběhl mráz po zádech. Je zle. Heslin.
„Pane, nic to není...“
„Slyším dobře LeylaErdem nebo ti mám říkat jako on? Gene? Jak jsi mohla? Nedávám ti snad vše? Dal jsem ti svobodu, kterou sis zvolila a teď mě podvádíš!“
„Nepodvádím, pane. Ke to můj dobrý přítel,“ podívala se Davnovi do očí a naznačila tím promiň mi, „nic víc. Vy jste můj pán a nikdo jiný.“
„Takže ti nebude vadit, když mu nechám srazit hlavu?!“
„Je to můj přítel, známe se léta. Prosím, nechte ho jít. Dám vám za to všechno.“
„Všechno?“
„Ano.“
„Dobrá. Pojďte oba semnou.“ oba ho následovali do jeho komnat. Heslin se posadil do křesla. Gene s Davnem stali jak prkna a čekali, co se bude dál dít. „Polib ji.“
„Co, můj pane?“
„Řekl jsem, polib ji!“ Daven chytl lehce Gene pod bradou a věnoval ji polibek, na který se dlouho těšil, ale měl i strach, co bude následovat. Neměl tušení, co se Heslinovi rodí v hlavě. „Svlékni ho!“
„Ano můj pane.“ začala mu svlékat jeho oblečení až stal nahý uprostřed komnaty. Byla mu hanba, věřil, že je červený studem.
„Klekni!“ Gene uposlechla. Tep měla na maximu. Každou chvílí musí dojít k infarktu. Davnovi se prokrvil jeho úd, byl tak vzrušený, když viděl Gene sedět před sebou, zapomněl i na Heslina. Následovaly další příkazy az se dostali do postele. V tom se pan zvedl též a přešel k nim. Gene ležela mezi oběma muži. Daven ji věnoval polibky za zadu, Heslin se věnoval jejím ňadrům. Všichni opoměli, kdo je kdo a následovali jen touhu... Sex, plného vášně a novoty. Všechny zákony byly porušeny. To je všechny může stát život, kdyby je někdo nahlásil.
Gene patřila oboum, jak Davnovi tak i Heslinovi. Oba se o ní dělali jako by byla bohyně. Gene se posadila na Heslina. Určoval si sám tempo, protože ji Daven zacpal pusu údem. Ústa se jí plnila slinami. Po chvilce se muži vyměnili. V ústech Gene měla Heslinova ptáka a v její jeskyňce byl Daven. Nikdo nikoho nešetřil, šli do toho natvrdo. Heslin připravoval Gene na zasunutí do zadečku. Když vycítil, že je připravená, obešel ji a zasunul. Pomalu, aby ji neublížil. Daven se přizpůsobil tempu Heslina a společně začali Gene uspokojovat. Gene hlasitě vykřikla, dovršela. Muži nikoli a tak se jelo dál. Proběhla výměna póz polibky, tempo. Oba se blížili k zakončení, jejich tempo bylo vražedné. Jediné štěstí mají že stěny a dveře jsou zvukotěsné, jinak by bylo slyšet vše - bušení, nadávání, vulgarismy ... Párkrát ještě zasunuli  až Gene sykla a jejich sperma vystříklo. Gene už nemohla ale přesto ji Heslin chtěl dopřát ještě jedno. Oblízl si prsty a tři ji zaklouzly do kundičky. Prstil ji až prosila o stopku, nepřestal dokud i ona nevystříkla. Hlasitě oddechovali  všichni tři. Netrvalo dlouho a Gene z vyčerpání usla. Daven opustil pokoj, jakmile se oblékl a Heslin si užíval toho, co se mu právě uskutečnilo, přání, po kterém toužil.