Noční můra otrokyně

Kapitola 35.

Johny smí po dlouhé době umělého ze sebe vytáhnout. Obléct se a vydat se k Heslinovi a Davnovi s nedobrou zprávou.
„Kde jsi byl tak dlouho?"
„Není tak lehké se dostat do jeho domu a zpět."
„Mohl jsi dát aspoň o sobě vědět. Ale jdeme dál. Co ses dozvěděl? Je v pořádku?"
„Lukas nebo Gene?"
„Lukas at jde do prdele, ten mě nezajímá. Gene."
„No tak prvně - Gene se už nejmenuje, říkají ji Marry. Za druhé - dozvěděl jsem se, že jí podávají jakýsi jed, který ji maže vzpomínky na minulý život a vnucuje ji falešnou přítomnost."
„Teď si nejsem jist, jak to myslíš."
„Jednoduše. Tebe, Heslina a cokoliv předtím si nepamatuje, nebo o to Lukas velice usiluje a pracuje na tom. A pamatovat si má jen to, co se odehrává. Tedy krásný románek, že je zamilovaná do Lukase a on do ní."
„To si děláš legraci. Proč by to dělal?"
„Chce ji mít a tebe ranit a třeba i víc. Kdo ví, co se mu rodí v hlavě.

* Gene/Marry *
Spí. Je vyčerpaná.
„Gene!" Kdosi na ní volá. Ona se ohlíží, ale nikoho nevidí, jen ten hlas. Pak kolem ní začnou chodit postavy, které se jí znají povědomé ale kdo jsou? Míchají se vzpomínky, útržky z minulost, které vidí, jako by právě seděla v kině na premiéře.
Vidí sebe jak brečí na záchodech a má nahlas puštěná sluchátka a nějaká osoba buší na dveře.
Vidí jak pije v baru alkohol s jedním mužem a flirtuje s ním.
Vidí sebe jak leží v nemocnici se zánětem slepého střeva a vedle ní jeden muž. Velice ji někoho připomíná. Obrazy nemají zvuk. Občas někdo řekne jedno slovo, ale víc si musí domyslet, co tohle vše znamená.
Vidí sebe se milovat s tím samým mužem z minulého obrazu.
Vidí jak jí mučí, jak jí řežou stehna a on se tomu směje. Lukas! Nevěří svým očím. To je on! Co s tím má co k dočinění! To je výmysl. Tohle se nestalo.
Vidí holčičku, která jí říká "sestřičko". Pak se ohlédne a hned je tam jedna krásná, Mladá žena a jde s ji k doktorce a ta jí ukazuje ultrazvuk.
Vidí jak začíná rodit. Jak jí oznamují, že dítě porod nepřežilo.
Vidí jak jde k mostu a chystá se skočit, když v tu ránu ji zachrání ten samý muž, kterého před malou chvílí viděla.
Vidí, jak se s ním miluje, všude kde se jen dá.
Jde do práce a podepisuje smlouvu a pak se opět objeví Lukas, že kterého ji naskakuje husí kůže a strach v očích. Ale proč? Co mi udělal? Vidí jak jde, svléká ji před zraky všech mužů a na konec je prodána za vysokou částku.
Vidí se s dalším mužem. Opět jí je velice povědomí. Miluje se s ním, spatří další ženy a zřejmě i jejich děti, pak sebe jak je těhotná a rodí ve městě uprostřed střílečky.
Vidí svá dvě dvojčátka.
Vidí, jak opět se do jejího světa vstupuje ten samý muž už po několikáté a líbá se s ním. Pak jak leží v posteli on a ten druhý muž, kterému nejspíš porodila dvojčata.
Vidí jak kleci na kolenou a je určen ortel, že bude popravena a ostatní také. Pak odplouvá s lodí i s dětmi, čte si dopis, na kterém jsou jména „Heslin" a „Daven".
Vzbudí se a srdce jí tluče jak o závod. Kouká do stropu, napije se vody. Co to všechno znamená? Posadí se a mne si spánky. Slyší kroky, které směřují kW dveřím. Proto hned opět ulehbe a předstírá spánek. Podle vůně, která k ní doplula, ví, že se jedná o Lukase. Jde k posteli, posadí se na ní a pohladí Gene po vlasech a vlepí ji polibek do vlasů.
„Gene, Gene... Jsi moje."
Gene? Tak mluvil hlas ve snu... Že bych byla Gene a ne Marry? A to, co jsem viděla, byla skutečnost, která se mi stala? Ale proč teď ta láska?
„Nikomu tě nedám, i kdyby to mělo stát cokoli. I smrt. Daven už nebude dlouho usilovat o tvou lásku a ten druhý se postará jen o ta dvojčata. Ty jsi jen má." tentokrát mluvil o něco tišeji, ale i přesto Gene rozeznala každé slovo. Už zde Gene nechce pobýt ani minutu. Vše, co říkal, byla jen jedna velká lež a v té jeho hře nehodlá nadále účinkovat. Teď musí jen vymyslet, jak se z tohoto vězení dostat pryč. Lukas ji pomaloučku budí - alespoň si to myslí. „Miláčku."
„Hmmm." řekne tak, aby to vypadalo, že se právě probouzí.
„Krásně voníš." rukou zajede pod peřinu až k její jeskyňce a začne ji masírovat klitoris. Gene nyní musí v jeho hře pokračovat, aby nezjistil, co má v plánu. Nechá se unášet jeho doteky, laskání a příděl "lásky". Překulila se na záda, aby viděla do očí tomu, který předstírá svou lásku k ní. „Marry. Udělej se pro mě." zašeptal do ouška. Přesunul se s ústy k jeskyňce a jazykem ji uspokojoval. „Děje se něco? Jsi nějaká napjatá? Stalo se něco?“ moc dobře věděl co... Posadila se, peřinu si dala kolem sebe.
„Byl tady jeden muž... Já, já nechtěla. Proč mi to udělal?“ vynutila si umělé slzy, aby byla dostatečně přesvědčivá, i když ji to ve skutečnosti vadilo a bolelo, to co jí ten chlápek udělal.
„Kdo tady byl? Nechám ho zabít...“
„Nevím, nevzpomínám si... Bylo to tak.. Tak.“ rozbrečela se ještě víc.
„Ššš. To bude dobré. Tak se prospi. Nechám ti hlídat dveře, ano? Chceš?“
„Myslíš, že by se mohl vrátit?“
„Myslím, že už ne. Ale chci abys byla v bezpečí.“
„Dobře. Měl jsi pravdu, svět je opravdu zlý.“ Lukas se jen usmál s potěšením, že mu plán dokonale vychází.
„Já tě ochráním. Zítra musím odjet na služební cestu, postarají se o tebe mí nejlepší přátelé a tví ochránci. To ti slibuju.“ odešel.
Já tě ochráním? Vždyť jsi mi ubližoval. Podívá se na svá stehna. Stále tam má jizvy z řezání. To mi skutečně dělal? Jak? A proč taková změna? Daven... Heslin. To budou ti muži z mého snu. Musím se odtud dostat. Možná bude stačit zakřičet, volat o pomoc, úkryt se za dveřmi a pak rychle proklouznout. Udělám to zítra. Zítra budu mít výhodu. Jen dva hlídači.