Podzimní mlha

🍁20

Poslední dny ubíhaly nesmírně pomalu, asi jako dvojhodinovka matiky. Adrien ji navštěvoval každý den, na nic si nestěžoval, celé dlouhé hodiny si povídali, ale už nikdy ji nepolíbil.
Zítra měli dojít Marinettiny testy z nemocnice, bylo na ní silně vidět jak je napjatá, párkrát se už šla za den vyzvracet a to ještě nebylo ani poledne.
Jediné co do sebe dostala byl vodní meloun bez pecek, snědla asi dva kousky a myslela si, že umře.

Kolem třetí odpoledne si opravdu myslela, že umře, byla vyčerpaná a znuděná. O to víc byla překvapená když u nich někdo zazvonil.
Její matka šla hned ke dveřím a dost nerudně je otevřela.
,,Dobrý den, paní Chengová." Marinette uslyšela povědomý hlas.
,,My se známe?"
,,Kdepak, jdu za Marinette, jsme dobré kamarádky, známe se ze školy a z jedné kavárny."
To už u dveří byla i Marinette.
,,Ty tu holku znáš?" Zeptala se její máma podezřívavě, jakoby dívka venku byla sériový vrah nebo hůř, maskovaný Adrien.

,,Alyo!! Ahoj, copak tu děláš?"
Marinette se rozbušilo srdce, proč tu není Adrien? Co to má znamenat? Jak Alya ví kde bydlí?
,,Eh, dneska je u Erica party, no a tak jsem si řekla jestli spolu po dlouhý době někam nezajdem, poslední dobou jsi jen pořád zavřená doma." Nechala větu vyznít do ticha Alya.
Marinette vůbec netušila kdo je Eric, ale naštěstí se rozhodla s Alyou táhnout za jeden provaz.
,,Ani nevíš jak ráda bych šla, úplně mi chození ven s tebou chybí, holka. Mami, mohla bych jít?" Zamrkala Marinette na matku. Ta jen podezřívavě přivřela oči.
,,Takže vy dvě se znáte ze školy?"
Obě přikývly.
,,A znáš nějakého Adriena?" Zeptala se Marinettina máma bez ostychu Alyi.
,,Koho?" Hnědovláska byla poněkud zmatená.
Marinette se za matčinými zády snažila rukama nohama naznačit ať drží jazyk za zuby, Alya se na ni jen s úsměvem podívala.
Naštěstí bylo všechno dobře předem naplánováno a Alya byla opravdu skvostná herečka.
,,Adriena Agresta, takového sedmnáctiletého blonďatého chlapce." Snažila se jí ho víc přiblížit Sabina, ale Alya nikdy neviděla, neslyšela.
,,Omlouvám se, toho neznám. Marinette je už domluvená s ním? Pokud ano, děkuju za váš čas, přijdu jindy až se to bude více hodit."
Marinettina máma nahodila ďábelský obličej.
,,Kdepak, jen se tak ptám, nemá na Marinette nejlepší vliv, víš? Ale ty vypadáš jako milá dívka, myslím si, že Marinette by občas neuškodilo si vyrazit ven s přáteli."
Tak falešný úsměv Mari nikdy neviděla.

Kdyby jen její matka věděla. Marinette z toho měla škodolibou radost.

,,Dobře, přijdu pro Mari v sedm večer a nebojte, budu ji chránit jako oko v hlavě." Mrkla na Sabinu Alya, pak zamávala Mari a odešla.

,,Tak už mi někdo řekněte jak to všechno bylo!" Dožadovala se Marinette pravdy, na večírku byl Nino s Alyou a Adrienem, všichni čtyři popíjeli okurkovou limonádu, ale Marinette měla pocit, že ti tři si tam nějak nenápadně dolili vodku.
Alya se začala smát s Ninem.
,,No, hned jakmile jsme zjistili o týhle party, okamžitě jsme si na tebe vzpomněli. Pak Nino vymyslel plán, že já pro tebe přijdu, budu hrát tvoji kamarádku ze školy a pozvu tě na party, samozřejmě jsme počítali i s tím, že nesmím znát Adriena a připravili jsme asi sedm scénářů, jeden mimochodem zahrnuje únos tvých rodičů a rodeo." Další salva smíchu, Marinette se tentokrát přidala.
,,Jste geniální, lidi, to mi věřte."

Později večer se Nino s Alyou kamsi ztratili.
,,Nechceš se napít?" Podal už podnapilý Adrien skleničku Mari, ta si jen přičichla a věděla.
,,Ne, díky, nepiju a jak vidím tebe, ani si to nemůžu dovolit."
,,Já- jsem v pohodě." Řekl opilým hlasem a mírně se zakolébal ze strany na stranu.
,,Jo, to ti tak budu věřit, Adriene, opravdu by jsi měl přestat."
Pohladil ji po vlasech a usmál se na ni.
,,Neviděl jsem tě den a už jsi mi tak strašně chyběla."
Zasmála se, možná začínala být opilá atmosférou.
,,Napadlo tě, že jsme jako Romeo a Julie?"
Chvíli se zamyslel, své obvykle zelené oči měl zastřené, ale i tak působily kouzelně.
,,Jen doufám, že na konci neumřeme, chci šťastný konec, ne jako Titanic nebo Pocahontas"
Mari ho objala, opilý Adrien jí připadal jako obrovské dítě.

Seděli v parku na lavičce, sledovali světla mezi stromy a nemluvili, Marinette přes svoji depresi byla šťastná, hlavou se opírala o blonďákovo rameno a hrála si s jeho prsty.
,,Neměl bys pít, nesluší ti to."
,,Omlouvám se ti, krásko."
Zašeptal.
,,Možná bych tě i políbila, ale jsi opilý."
Nesouhlasně zamručel, jako štěně.
,,Občas jsi až příliš krutá, krásko."
A objal ji, jedna věc se opilému Adrienovi nemohla odepřít, byl citlivější.
,,Mám tě rád, Mari, slibuju, že se příště už neopiju bez tebe."
Jen zavrtěla hlavou.

Byly čtyři ráno, Adrien běžel domů ulicí, právě se asi hodinu loučil s Marinette na balkoně.
Důvodem, proč běžel, bylo, že se mu strašně chtělo na záchod, za celý večer si ani neuvědomoval kolik toho vypil. Měl pocit, že takhle rychle ještě nikdy v životě neběžel.
Nakonec ho zradily dvě věci, kapsa od kabátu když hledal klíče a močový měchýř.

Nic není více ponižujícího když se na ulici těsně před vilou opilý pařížský model neudrží a počůrá se, Adrien měl pocit, že asi vybuchne hanbou.
Najednou měl mysl úplně čistou, jediné jeho přání bylo ať ho nevidí nějaký paparazzi.

Doma okamžitě skočil do sprchy, stále se stydíc za ten prohřešek. Teplá sprcha ho téměř uspala, takže si o půl páté ráno oblékl pyžamo a šel spát.

Moc si toho z včerejší noci nepamatoval, jen  jak s Ninem zpíval karaoke, tancoval macarenu s Alyou, šel na procházku s Mari a ta mu vyčetla, že se opil.
Doufal, že bude všechno dobré a s těmi krásnými myšlenkami a s tváří stále jemně pulzující od jemného polibku jedné tmavovlásky, usnul.

Když se pak probudil bylo už dávno svetlo, k jeho smůle toho včera vypil opravdu dost. Neprobudil se pouze s obrovskou kocovinou, ale i se zjištěním, že ho jeho močový měchýř už zase zradil.

Vítejte u další kapitoly, už dvacátá!!😱😘

Za tuto střeštěnou a romantiku kazící kapitoku poděkujte MatRanSlo ♥😅 fakt díky, nevím co jsem komu udělala, že mám tak ,skvělý, kamarády 😂👌 ne, samozřejmě jsi láska😂♥

Omlouvám se za ,pár, dní zpoždění, možná jste četli na mě nástěnce, že o víkendech moc nestíhám (divný, co?) 🤔😏

Nevím jestli jsem to sem už psala, ale pokud ne, tak děkuju mooooc za 1K komentářů♥😂😘😊 miluju vás.

Co se další kapitoly týče... taaak..
🤔

🤔

🤔

🤔

🤔

🤔

🤔

🤔

🤔

🤔

Stejně to nikoho nezajima, hlavně, že je kapitola. Jen vás varuju, ještě mi někdo napíše, ať jdou spolu ven...
Najdu si vás a uškrtim 😘😘
LeaSelinaSmaug 😊🍁😏