Save me/Yoonmin

Kapitola Devátá

Kluci vstali až odpoledne.
Ani jeden z chlapců nebyl vyspaný. Yoongi totiž plakal a naříkal ze spaní, a proto si k němu Jimin lehl aby ho utěšil.
Yoongi byl opuchlý.
Oči nemohl vůbec otevřít a proto musel Jimin dolů pro led.
Yoongi vypadal zábavně, ale nemohl takto být.
Oba věděli, že by to po nějakém čase splasklo samo, ale trvalo by to dlouho.
Led měl na obličeji necelou hodinu. Po hodině to skoro zmizelo.
Hlavní bylo, že konečně viděl. Jimin mohl spatřit oči svého milého.
Byli zarudlé od pláče, ale i přes to byli pro klučinu nádherné. ,,Děkuji že jsi mě tu nechal přespat. Nemusel jsi to dělat. Měl jsem jít domů. Určitě se strachuje kde jsem. To bude řevu." Modřina byla více viditelná nežli včera.
Opatrně po modřině přejížděl bříšky prstů.
Bylo mu ho líto.
Bál se, že když ho pustí domů bude mít modřiny všude po těle. Nezachrání ho před jeho bolestmi. ,,Netrap se tím. Ono se to nějak vyřeší. Vše bude v pořádku uvidíš" usmál se na chlapce aby ho uklidnil.
Neuklidňoval jen jeho ale i sebe. Nevěřil svým slovům.
Nedokázal jim věřit.
Lhal nejen sobě ale i jemu. ,,Já už musím domů. Moc ti za vše děkuji, nikdy ti to nezapomenu, ale vážně musím nebo bude zle. Kamarád čeká." Vstal a začal se oblékat.
Jimin ho nechtěl pustit.
Chtěl být s ním, ale věděl že ho tu už neudrží.
Bylo štěstí že ho udržel přes jednu noc. ,,No dobře, ale doprovodím tě abych měl jistotu." a tak se i on sám vydal obléknout.
Jakmile byli kluci přichystaní vydali se na cestu.
Za celou tu dobu co byli vzhůru se Yoongi neodvážil zapnout mobil.
Bál se.
Vlastně oba dva se báli.
No ale zapnout telefon musel.
Bylo tam přes 30 zpráv a 40 zmeškaných hovorů.
Všechny byli od toho samého člověka. ,,Měl bych mu zavolat určitě má o mne strach." Vytočil dané číslo a jen čekal. Po chvilce Yoongi začal mluvit. ,,Ahoj omlouvám se že jsem nezavolal. Vybil se mi telefon. Už jdu domů." Vylíčil v rychlosti do telefonu.
,,Ne nejdu sám. Jde se mnou kamarád. Včera jsem u něj přepsal abych nešel v té bouři domů." Povídal dál.
Snažil se vyjádřit co nejrychleji.
Bylo vidět že se s člověkem na druhé straně nerad baví.
Ještě něco odkýval a pak hovor ukončil.
Jejich cesta mířila přes park.
Potkali tam Taehyunga s nějakou partou.
Kluci museli kolem skupiny projít a tak se Jimin trochu zapovídal s Taehyungem.
Taehyung oba chlapce pozval na nějakou party.
Party měla být přesně za týden a proto kluci souhlasili.
K cíli došli asi po dvaceti minutách. Opatrně zaklepali, otevřel jim nějaký pán.
Jimin pána neznal, ale Yoongi ano a to moc dobře.
Už u dveří se klepal strachy.
Jimin byl pozván dovnitř a on samozřejmě vstoupil.
Dostal čaj a přišel pro něj nepříjemný výslech.
Pán se ho ptal jak se s Yoongim seznámil, kolik mu je, jak se jmenuje, a takovéhle otázky.
Nerad odpovídal. 
Ale na otázky odpověděl.
On sám chtěl taky vědět kdo to je, a co dělá Yoongimu.
To co se dozvěděl byl šok.
Yoongi mu řekl, že ten pán je kamarád, ale byl to jeho přítel. Seznámili se před rokem.
Ten pán se jmenoval Kim Taeyang bylo mu 19 let.
Ještě chodil na střední.
Měl končit příští rok.
Jimin byl smutný a nahněvaný. Nechápal proč mu Yoongi neřekl o tom že má přítele.

Další kapitola je na světě.