Kapitola Třicátá Šestá

149 12 4
                                    

,,Yoongi byl celkem fajn. Byl milí, už chápu, proč jsi do něj šel."
Pověděl Taemin při cestě domů.
Jimin svůj pohled upoutal na cestu ubíhající za sklem.
,,Hahaha strašně vtipné. Kdyby jsi ho znal takového jako já, neříkal by jsi toto.
Dokonalý herec."
Jimin byl zaskočen chováním Yoongiho.
Všem ukazoval svoji hezkou, hodnou a všímavou tvářičkou.
Všechny obelstil.
Jimin nevěřil, že by se tak rychle změnil.
,,A co když se kvůli tobě změnil?
Co když si uvědomil své chování a tak se změnil?
Každý se může změnit, jen musí mít důvod.
Tvůj odchod musel být asi silný důvod."
Taemin se usmál.
Jimina chytil za ruku. 
,,To víš, že jo.
Nezměnil se.
V očích měl temnotu, v které jsem se utápěl. Byl dosti chladný, ale nedával to tolik najevo."
Jimin řekl to, co v Yoongim viděl.
Viděl tu temnotu a bolest.
,,Byl celkem sexy. Možná by mi ukázal něco jiného."
Jimin svou ruku stáhl k sobě.
,,Sexy je a v posteli by ti ukázal něco neuvěřitelného."
Jimin se snažil tvářit, že mu to neublížilo, že mu nevadili slova, která Taemin řekl.
,,Tak co kdybych si s ním pohrál aspoň na tu jednu noc? Prospělo by nám to a v posteli bych byl pak lepší."
Jimin Taemina praštil po ruce.
Už to nechtěl poslouchat.
Slova se mu nelíbila.
,,Ty jsi blbý.
Jdi si tedy za Yoongim.
Nech si roztrhnout zadek, ale pak mi nechoď kňučet."
Jimin se urazil.
Ranilo ho to.
,,Zlato já to myslel ze srandy. No tak kocourku, já mám oči jen pro tebe."
Jimin se jen více natiskl na sklo.
Čekal, kdy se dostanou k domu. 

Jakmile auto zastavilo, Jimin vyšel, co nejrychleji mohl.
Nečekal na Taemina, sice si dělal srandu, ale Jimina to zabolelo.
Šel rychle do svého pokoje.
V pokoji se zavřel, převlékl se a zapadl do postele.
Nečekal na Taemina.
Ten se u něj ukázal za dlouhou dobu.
Byl už převlečen a tak si lehl za Jiminem.
Ten se posunul ke kraji, nechtěl ho mít u sebe, byl naštvaný.
,,Zlato netrucuj, já si dělal jen srandu. Miluji tě kocourku."
Schoval Jimina do svého objetí.
Dával mu pusu do vlasů a snažil se uklidnit svého partnera.
,,Ty snad žárlíš?"
Jimin přikývl.
,,Jiminie omlouvám se, miluji tě. Miluji jen tebe a nikoho jiného. Chci být jen s tebou maličký."
Jimin se usmál.
Toto chtěl slyšet.
Chtěl slyšet, že chce jen jeho.
,,Ono není příjemné slyšet to, že by jsi chtěl být s mým bývalým. Slyšet to, že by jsi se chtěl vyspat s Yoongim.
On je moc citlivé téma.
Nebyl dobrý nápad tam jít."
Taemin objetí zesílil.
Chtěl, aby Jimin cítil jeho teplo a přítomnost.
,,Zlato nebyla to chyba.
Bylo to fajn.
Nikdo z nás nečekal, že tam bude tvůj Yoongi.
Už to víckrát neuslyšíš.
Miluji tě. Nebudu si už z tebe ohledně tohoto dělat srandu." ,,On není můj."
Jimin opatrně skousl kůžičku na Taeminově ruce.
,,Pročpak to děláš? Chutnám ti aspoň?"
Jimin přikývl.
Chutnal mu.
Byl skvělí.
,,Mohu tě políbit maličký?"
Radši se zeptal, nechtěl udělat něco, co by se Jiminovi nelíbilo.
Jimin kýval hlavou na nesouhlas, chtěl ve své puse mít maximálně Taeminovu ruku.
,,No dobře zlatíčko."
Jimin ruku přestal ožužlávat.
,,Vážně ti připadá sexy?"
Jimin to chtěl vědět.
Doufal, že mu odpoví záporně.
,,Je hezký, ale ty jsi nejvíc sexy kluk na světě. Ty jsi pro mě všechno."
Jimin zavrněl.
Upokojil se po slovech, které slyšel.
Byl rád.
,,Miluji tě Taemine."
Jimin se uvelebil na Taeminově hrudi a čekal, co odpoví.
,,Taky tě miluji kocourku, ale teď už se půjde spinkat."
Před spaním dostal Jimin pusu do vlasů a oba kluci se vydali do říše snů. 

Ráno Jimin vstal až skoro k poledne. Taemin mu udělal snídani, kterou mu přinesl až do postele.
K snídani dostal polibek i silné obětí.
,,Čím jsem si to zasloužil?"
Jimin si snídani chválil, i když sám by ji udělal lepší.
,,Za ten včerejšek. Omlouvám se maličký.
Co říkáš na svou pozdní snídani?"
Jimin se zašklebil.
,,No není to špatné, ale příště mě vzbuď, abych to připravil."
Jimin se usmál.
Odpovědí mu byl polštář, který mu uštědřil ránu.
,,Au, neubližuj mi. Já byl jen upřímný."
Taemin odložil talíř s jídlem na zem.
Jimina shodil ho pod sebe.
Líbal ho na rty.
,,Vždyť miluješ, když ti někdo ubližuje."
Jimin se nedokázal koukat Taeminovi do očí.
Byl rudý.
Cítil se šťastný, konečně měl úžasný vztah.
Byli spolu šťastní.
Láska byla nádherná.
,,Máš pravdu, miluji to. Miluji, když mi někdo ubližuje, miluji když mi ubližuješ ty."
Taemin miloval svého malého kocourka.
Rád se na něj koukal.
Po ránu byl vždy nejhezčí.
,,Jiminie jsi hezký i po ránu.
Vlastně to jsi vždy nejhezčí.
Když tě vidím v tom pyžamu s rozcuchanými vlasy, mám chuť ti sundat pyžamo a vlasy ti více rozcuchat."
Jimin zrudl.
Měl být už na to zvyklí, ale nešlo to.
Nešlo si zvyknout.
,,Tae nech toho. Prosím jdi dolů. Už teď mám skluz. Musím jít udělat oběd."
Jimin Taemina ze sebe shodil a vydal se v pyžamu do kuchyně.
,,Jdeš vařit v pyžamu?"
Jimin přikývl.
Spal v teplácích takže mu to tolik nevadilo.
,,Nechceš si vzít tričko?" ,,Nechci si ho vzít. Chci jít dělat oběd. Vždyť v kuchyni nikdo nebude a jídlo si každý dá sám."
Od té doby, co se Jiyong projevil, se moc nevídali.
Jiyong se s Jiminem střídá v pracích.
Jimin jeden den vařil a druhý zase uklízel.
Takto se to střídalo.
S Jiyongem se nevídal.
,,Nechci, aby si na chodbě někoho střetl. Nechci, aby se na tebe někdo jiný koukal."
Jimin jen mávl rukou a dál to neřešil. 

Udělal rychlí oběd a všechno to stihl do dvanácté hodiny polední.
Oběd byl přesně na čas.
Nabral sobě i svému příteli a zbytek dal na stranu.
Učitel měl přijít v jednu a proto neměl moc času se připravit.
Musel si dát sprchu a trochu se upravit.
Nechtěl se učit.

Když byl v koupelně Taemin mu tam vtrhl.
Chtěl s ním být aspoň tu chvilku, kterou měl volnou.
,,Ten oběd byl dobrý zlato. Jak se těšíš na učitele?"
Jimin jen kývl.
Soustředil se na svou úpravu, takže ignoroval to, co Taemin říkal.
Jen přikývl.
Ani nevěděl, na co přikyvuje  ale něco chtěl odpovědět.
,,Co kdyby jsme si po tvém učení vyšli někam ven? Třeba do kina nebo někam?"
Jimin zase jen přikývl.
Nevěděl, na co odpovídá, ale bylo mu to jedno. 

Učení bylo pro Jimina namáhavá. Nesoustředil se, v hlavě měl Yoongiho. 

Učil se do šesté hodiny večerní.
Po učení na něj čekal Taemin.
Už byl připravený na cestu ven.
,,My někam jdeme?" Jimin si nebyl jistý jestli se o něčem domlouvali. ,,Odkýval si, že někam půjdeme. Tak jdeme ven. Jdeme zase na krasnou projížďku. Takže si vezmi bundu a jdeme." 

Po týdnu jsem se zase ozvala. Zítra vyjdou dvě kapitoly.

Save me/YoonminKde žijí příběhy. Začni objevovat