Save me/Yoonmin

Kapitola Třicátá Devátá

Den před odjezdem.         
Kluci se balili na cestu.       
Jimin se ale moc nehnal k balení.       
Nechtěl jít do letadla, bál se létání. 
,,Zlato uděláme si dnes krásný večer plný lásky?"     
Jimin se klepal, jeho žaludek byl jako na vodě.       
Nebylo mu dobře, měl strach.       
,,Nejsem si jistý, že je to dobrý nápad."       
Jimin nechtěl být napnutý a něco udělat špatně.         
,,Vždyť nebudeme v tomto baráku týden. Nechceš si užít to soukromí? Chci tě teď a tady!"       
Jimin se netvářil zrovna šťastně na návrh Taemina.       
,,A co balení? To chceš nechat na kdy?!"       
Jimin se snažil oddálit pohlavní styk.   
,,Miláčku jsi v pořádku? Copak se děje? Bojíš se z té cesty?"       
Jimin jen mávl rukou.     
Co mu měl říci? Že se bojí? Či že nechce jít do letadla?     
Taemin si za ním šel sednout.     
Sedl si vedle Jimina na zem.     
,,Maličký, ty se bojíš? Bojíš se lítání?"   
Jimin přikývl.       
Tak moc se za to styděl.     
Všichni se těšili a on jim nechtěl zkazit zábavu.       
,,To zvládneme miláčku. Já tě chytím za ruku a nepustím tě. Budeš v bezpečí. Slibuji ti to."           
Taemin se snažil malého chlapce uklidnit.           
Chtěl, aby se Jimin uvolnil, aby byl v klidu. 
Jimin slovům Taemina moc nevěřil.     
,,Jak můžeš zařídit to, že budu v bezpečí? Nemůžeš to vědět. Může se cokoliv stát."         
Jimin sám sebe děsil.         
,,Zlato uklidni se, vše bude v pořádku. Akorát se takhle vystresuješ a budeš se bát."       
Taemin se přisunul blíže k Jiminovi.   
Věnoval mu pusu do vlasů.       
Poté je začal čechrat a doufal, že se aspoň na chvilku Jimin uklidní.       
Jimin ale nedokázal přestat myslet na to, co se stane, na to, co se může pokazit.               
,,Nemysli na to. Zlato, mysli na něco hezkého."           
Jimin své skelné oči přemístil na kluka, sedícího vedle něj.         
,,Ale ono to nejde. Bojím se a to moc." 
Jimin měl slzy na krajíčku.         
,,Chceš se odreagovat?"         
Jimin jen přikývl.       
Taemin mu dal ruku na oči.       
,,Zavři je a neotevírej je. Věř mi."         
Jimin uposlechl slova svého milovaného.     
Oči zavřel a vyčkával, co se bude dít.   
Jimin ucítil Taeminovy rty na svých.   
Jemně se otírali o sebe.       
Jimin čekal, co bude dál.       
Nevěděl, co očekávat.       
Jimin byl napjatý, chtěl oči otevřít a utéct do koupelny.
,,Neotevírej oči, jinak tě kousnu."     
Jimin se jemně usmál.     
Bylo to k smíchu.     
,,Doopravdy by si mě dokázal kousnout?"       
Taemin Jimina místo odpovědi kousl do rtu a následně mu silněji skousl kůžičku na krku.       
Jimin sykl, bylo to silnější.     
Bolelo ho to.         
,,Au, nekousej mě. To bolelo."       
Jimin radši neotevřel oči, už věřil, že by ho byl Taemin schopný silněji kousnout.                   
,,Pokud otevřeš oči, bude to silnější stisk."       
Jimin se malinko zalekl.         
Taemin vstal, na podlaze šli slyšet kroky zdalující se od Jimina.       
Taemin nešel z místnosti pryč, šel pouze do rohu místnosti.       
,,Co tam děláš?"     
Jiminovi se třásl hlas.     
Nevěděl, co se děje.       
Taemin neodpověděl.       
Místo toho otevřel skříň a začal se tam prohrabovat, Jimin chtěl malinko pootevřít oči, ale Taemin ho zastavil slovy.     
,,Nedělej to."       
Rychle se od skříně vydal za Jiminem. 
Jemná látka skončila na Jiminově očích.     
Jimin své ruce chtěl zvednout, aby zastavil látku, která mu zahalila oči, ale Taemin ho zastavil.         
Taemin si svého kocourka vzal do rukou a přemístil ho na postel.         
Od rtů se přesunul až k rozkroku.     
Oba si znovu krásně užili a Jimin na dlouhou dobu zapomněl na svůj strach.     
Doopravdy se odreagoval.       
Po sexu následovala sprcha a nakonec se v objetí vydali do říše snů.

Ráno kluci vstávali brzy, potřebovali si dobalit věci, které jim ještě v kufru chyběli.         
Čekal je dlouhý let, který měl být provázen Jiminovími starostmi.         
Už od rána se strachoval.         
Svůj strach pomalu přenášel i na jeho polovičku. 

Kluci se setkali až na letišti.       
Všichni, krom Jimina se radovali.         
Nikdo nevěřil, že se Jimin dokáže takto bát.         
Kdyby to věděli, nikam by se neletělo. 

Do letadla kluci nastupovali s radostí. 
Jimin se Taemina držel jako klíště.
Nechtěl ho pustit.  

Když se kluci usadili a letadlo se začalo pomalu odlepovat od země,
Jimin se do sedadla zabořil.       
Taemin ho držel za ruku a slovy se ho snažil uklidnit.         
Jimin se chtěl modlit k bohu, žádat ho o slitování a smilování.         
Když letadlo vzlétlo, Jimin se uklidnil. 

Polovinu cesty Jimin prospal.       
Všichni Jimina s úsměvem na rtech pozorovali.       
Sladce oddechoval, byl roztomilí. 

Jimin se probudil až v polovině letu. 

Cesta byla dlouhá a unavující. 

Když dorazili do hotelu, ani si nevybalili, lehli si a ihned usnuli.       
Jimin po dlouhém převalování v posteli, spadl na zem.       
Jakmile spadl, Taemin ho šel zvednout.     
Nechtěl spát bez teplého obětí.

Ráno kluci šli na snídani, která byla v ceně hotelu.       
Kluci si nedokázali představit takhle vstávat.     
Tím, že byl čas posunut o osm hodin, byl to nezvyk.       
Po snídani se šli převléct a měli v plánu vyrazit ven.     
Hotel měli blízko Louvre.     
Kluci se kvůli blízkosti, chtěli podívat prvně tam. 

Následovala cesta k Vítěznému oblouku. 

Kluci nafotili hodně fotek, na všech byli šťastní.         
Jakmile byli foceni Taemin s Jiminem, fotka obsahovala líbající se šťastný pár.       
Jungkook ani Hobi neměli k sobě polovičku, s kterou by si udělali podobnou fotku.     
Záviděli štěstí, které měl Jimin s Taeminem.

Po návštěvě oblouku si zašli kluci na oběd a vrátili se do hotelu. 

Každý den chodili na krásné vyjížďky. 
Jimin si s Taeminem udělali tolik krásných fotek pohromadě. 

Poslední den byl výlet na známou Eiffelovu věž.               
Bylo to místo, kde si páry dali francouzký polibek.       
Byla to i v celku klišé fotka, ale kluci si tu fotku udělat chtěli.         
Kluci si spolu fotku udělali.       
Jungkook si stěžoval na to, že nikoho k sobě podobného Jiminovi či Taeminovi, nenašel.               
Jimin mu řekl, že by ho seznámil s jedním fajn klukem.       
Mluvil o Taehyungovi.           
Yoongiho by mu nikdy nedovolil, ale Taehyung by byl dokonalí. 

Odjezd z Paříže byl příjemnější, Jimin tolik nevyváděl.
Sice byl napjatý, ale nedával to tolik najevo. 

Když dorazili zpátky do Korei, Jimin byl nadšený.       
Byl rád, že je zase doma. 

Omlouvám se za takovou chabou kapitolu. Měla jsem v plánu udělat ji lepší, ale jaksi jsem to nestíhala.