Už od rána vyhlížel jestli náhodou Yoongi nepřijde.
Naivně doufal že přijde, řekne mu že ho miluje a budou spolu šťastně až do smrti, ale toto není pohádka.
U okna seděl do poledních hodin, sledoval lidi chodící okolo jeho domu a auta která projížděla. Hnusil se mu pohled na páry které kolem jeho domu procházeli, nevydržel se koukat na to, jak se dva drží za ruce, jak se společně smějí a nebo se líbají.
Tak moc chtěl být taky jeden z těch párů ale to si mohl jen zdát.
,,Proč si nenajdeš někoho jiného. Někoho, kdo tvé city bude opětovat?" V hlavě mu kolovala tato otázka. ,,Protože nikoho jiného nechci" odpovídal na otázku. ,,Nikoho jiného krom Yoongiho nechci. Ty to nechápeš, miluji ho." ,,Ale ubližuje ti to! On ti ubližuje! Ničí tě! Zapomeň na něj!" takto se sám se sebou hádal. Každý den slyšel nějaké další argumenty proč by neměl být s Yoongim. Sám sebe přesvědčoval, proč nebýt s Yoongim.
Nechápal své myšlenkové pochody.
Miloval ho ale i přes to tu byla jedna část, která byla proti. Ta část se objevila asi po dvou týdnech co slýchával jak špatné je být s Yoongim.
,,Proč toho nenecháš, já ho miluji! Nemá smysl mi to vymlouvat!" pokračoval ve svém monologu. ,,On nikdy k tobě nebude cítit to, co ty cítíš k němu. A pokud doleze tak to bude z důvodu toho, že bude chtít sex." ,,Drž pusu! Už konečně toho nech!"
Použil veškerou sílu k tomu, aby si ublížil. Chtěl utišit hlasy a proto se rozeběhl hlavou proti zdi. Byl to silný náraz, který hlasy a jeho myšlení utěšil na pár hodin.,,Prosím pomoc! Zavolejte záchranku!" řval někdo z dáli.
Malí chlapec seděl v sedačce a pás ho pomalu dusil. Pán sedící za volantem byl celí od krve, ale krev nebyla jeho. Krev, kterou byl ušpiněn patřila mladší ženě sedící na místě spolujezdce. Žena sýpala a jen se modlila, aby její bolest, co nejrychleji přešla. ,,dostaňte to dítě z auta!" Lidé se snažili pomoct.
První dostali z auta dítě, následoval pán sedící za volantem a když přišli k ženě, ta je z posledních sil prosila ,,prosím zachraňte mé dítě, to je jediné mé štěstí." Její poslední slova byla vyřčena, konečně přišla smrt. Když na místo přijela záchranka snažila se ženě pomoci. Pomoc byla marná. Žena nevykazovala žádné známky života.
Muže s klukem odvezla záchranka. Chlapec prvních 24 hodin bojoval o svůj život.
Svůj boj vyhrál, měl to být zázrak ale pro kluka to bylo spíše peklo. Neměl matku jen otce. Smrt matky byla chlapcova vína, nebo aspoň tak to říkal otec.Tato noční můra tu dlouho nebyla. Dlouho se neukázala.
Blížilo se výročí matčiny smrti proto tu byla i noční můra. Jimin chtěl sedět u okna a čekat na Yoongiho, ale věděl, že by se stejně neukázal a proto šel do zahrady, kde utrhl matčiny oblíbené růže, které chtěl odnést na matčin hrob.Na hřbitově bylo pusto.
Na většině hrobech nebyli ani kytice. Většina z těch lidí byla zapomenuta, našlo se jen pár vyjímek které měli na hrobě květiny.
Jimin šel uličkou až dozadu ke zdi kde byl matčin hrob.
Opatrně si sedl na trávu a kytici položil vedle sebe. ,,Ahoj mami, já vím dlouho jsem tu nebyl, omlouvám se ti za to. Slíbil bych ti že za tebou budu chodit častěji ale oba víme, že bych to stejně nedodržel. Přinesl jsem ti růže. To jsou tvé oblíbené květiny, které jsem ti už jako malí nosil ze zahrady, ale to jsi byla ještě živá. Vždy jsi mi poděkovala a nakonec jsi si je dala do vázy, byli ti dokonce líto vyhodit a tak jsi je sušila. Mami táta si někoho našel, je asi šťastný, konečně mě totiž nemlátí. No ale asi bych měl říci proč jsem tady. No chci ti povyprávět o tom, co se za ten rok stalo. Našel jsem kluka kterého miluji. On mi svou lásku ovšem neopětuje a proto se trápím. Ze všech stran slýchávám, abych se na něj vykašlal, i já sám sobě toto říkám, ale nedokážu to. Co by jsi mi asi řekla kdyby jsi tu byla? Asi by jsi řekla to, co jsi říkala u otce. Láska si nevybírá, když někoho miluješ tak se toho drž." Růže položil na hrob a odešel. Nemohl tam déle být.Hřbitov byl daleko. Přibližně hodinu cesty. Nemohl si cestu zkrátit. Zkratka totiž vedla ulicí plnou feťáků.
Když domů přišel, udělal si večeři a šel spát. Měl dosti divný den, který chtěl co nejrychleji ukončit.
Tamtaradá nová kapitola je na světě.
ČTEŠ
Save me/Yoonmin
FanfictionJimin ležel schoulený v koutě. Nohy měl přitisknuté k tělu. Oči měl zarudlé od pláče. Modlil se, aby jeho utrpení skončilo. Nechtěl se už více v rohu schovávat. Nechtěl už více zažívat ty muka, která mu působila cizí ruka. Už to nezvládal. Byl z toh...