Save me/Yoonmin

Kapitola Dvacátá Pátá

,,Jimine pomoc! Vstávej! Jimine!" Chlapce probudil křik jeho štěstí. Ihned vystartoval z postele. Dva chlapy odváděli Lisu pryč. ,, Pusťte ji! Nevidíte, že se jí to nelíbí!" Řval na ně. Přiběhl k nim a Lisu si vzal do náručí.  Tiskl si ji k sobě a nehodlal jí pustit.
,,Pusť ji nebo to dopadne špatně!" ,,Nedám vám ji! Kam ji vůbec táhnete!" Křičel na ně.
Nechtěl ji někomu dát.
,,Jde domů."
Jimin s Lisou v náručí prošel kolem chlapů a vydal se za Taeminem. 

Bez klepání vtrhl do místnosti, kde měl kancelář Taemin.
,,Kdy jsi mi chtěl říct, že Lisa odchází?! Měl jsi čas mi včera dávat návrhy, ale říci mi, že Lisa dnes odchází, to né! Kdyby jsi mi řekl, že dnes odchází, jel bych s těma buranama!" Rozhořčeně křičel na Taemina, který seděl v křesle za stolem. ,,Hned po ránu musíš hysterčit. Není dne, kdy by jsi nevyváděl. O Lise jsem ti neřekl kvůli tomu, že by si s ní chtěl jet. Nemůžu tě pustit. Takže teď jí pusť, aby ji mohli odnést za rodiči."
Malá fňukala. Na tričku se tvořil mokrý flek.
,,Já chci jet s ní. Prosím nech mě s nimi odjet." Taemin se zamračil. ,,Dej Lisu na chvilku za dveře."
Jimin Lisu položil a řekl jí ať počká za dveřmi, že pro ní přijde. 

,,Včera jsi mě neposlechl, byl jsi drzý a dal jsi mi facku. Proč bych tě měl pustit? Kurva já tě nepustím, ještě by jsi něco posral! Už vidím, že kdybych tě pustil, hádal by ses a nechtěl by si ji pustit. Ona musí jít domů, pokud nepůjde, můj otec bude kurevsky nasraný a ten, který to vše odsere, budu já! Nehodlám všechno znovu schytat. Nechci, aby na mě řval! Takže moje odpověď je ne!" Jimin byl naštvaný.
Klekl si a nohy dal daleko od sebe. Koukl se na něj vyzývavě a doufal, že mu to pomůže k tomu, aby jel s Lisou.
,,Jimine jsi neodolatelný, ale já vím, že to děláš jen kvůli ní. I kdyby ses se mnou vyspal, nepustil bych tě. Kdyby jsi přišel takto sám, byl bych rád. Rozluč se s ní, dej jí třeba svoje tričko a nech jí odejít." ,,Nikdy bych ze tebou jen tak nepřišel."
Jimin stále klečel.
Byl smutný, že ho nepustí.
Taemin přešel k Jiminovi a jemně ho chytil za bradu.
,,Zrůdičko, typuji, že za měsíc přijdeš s prosíkem, abych ti pomohl od tvého velkého problému, ale teď vstaň a vypadni."
Jiminovi pomohl vstát, doprovodil ho ke dveřím a následně ho vyhodil na chodbu. 

,,Jiminie já vím, že se mnou nejedeš. To nevadí. Máš ode mně obrázek na památku a ty mi dáš jedno svoje triko, které si nechám a až budu velká budu ho hrdě nosit." Odchod zvládala celkem dobře. 

S Lisou šel do svého pokoje, kde jí vyhrabal jeho oblíbenou bílou košili. Poskládal ji a vložil do rukou.
,,Toto je moje oblíbená košile, opatruj ji. Když se ti po mě bude stýskat tak si jí vytáhni a mačkej ji v objetí. Navždy na tebe budu vzpomínat."
Na dveře někdo zaťukal.
Byl čas odjezdu.
Jimin s Lisou vyšli z místnosti a šli spolu až k vchodovým dveřím.
Jimin si Lisu schoval do objetí. ,,Milá Liso, jsi úžasná osůbka, kterou mám neskutečně rád. Když se ti děti budou smát nevšímej si jich. Jsi moje štěstí, které rozjasnilo můj den. Nezapomeň na mě, já na tebe budu myslet pořád, až odejdu tak si tě najdu a zajdeme si spolu na zmrzlinu. Za pět let ti bude patnáct, už budeš velká holka a mě bude dvacet, už budu starý chlap." Smutně se usmál.
Bylo na čase, aby jí pustil a nechal jít.
,,Neboj, nikdy na tebe nezapomenu. Mám tě moc ráda. Tvou košili budu mít u sebe. Moc se mi bude stýskat, za pět let. Nezapomeň na mě." rozloučili se a Lisa následně odjela v černém autě. 

Jimin už neměl náladu.
Šel do pokoje, kde byla celý ten čas Lisa.
Prošel si místnost.
V koupelně leželi obrázky. Jimin všechny posbíral a prohlédl si je. Nikde se nevyskytovala její rodina, na obrázku byl pouze Jimin, Lisa a pejsek, avšak na posledním obrázku byli tři lidé. Lisa, Jimin a Yoongi. 

Po dlouhé chvíli usnul v koupelně. 

,,Jiminie vstávej." Na probuzení dostal pusu na čelo. ,,Co chceš Taemine?" Pusa byla příjemná.
Takhle ho nikdo dlouho neprobudil.
,,Mám pro tebe informace o Lise, její rodině a o tvém přítelovi." ,,To není můj přítel. Jsme jen kamarádi s výhodami. Nic víc, nic míň." Odpověděl. Nikdo je nepovažoval za pár, nebyli spolu, jediné co mezi nimi bylo byl sex. ,,No ale pořád to nemění fakt, že mám informace. Chceš je nebo ne?" Jimin se usmál. ,,To víš, že je chci, ale také chci znovu pusu na čelo." Dostal to, co chtěl. ,,A chceš i pusu někam jinam než na čelo?" ,,To ještě nevím. Kam by jsi byl ochotný mi dát pusu?" Jimin s Taeminem mírně flirtoval.
Chtěl cítit něčí rty.
Byl dlouho bez Yoongiho, bez toho "tělesného" kontaktu, který potřeboval.
,,Budu tě líbat kdekoliv mi to dovolíš." Jimin pohladil Taemina po tváři. Čekal polibek, který doopravdy dostal. Opatrně ho líbal na rty.
Jiminovi se polibek líbil.
Bylo to příjemné.
,,Zrůdičko já se v tobě nevyznám. Včera jsi mi tvrdil, že nikdy nic nebude a teď mi dovolíš tě políbit. Kdy mi dovolíš zajít dál?" optal se Taemin hladíc Jimina po tváři. ,,Hmm zamyslím se, nikdy. Toto bylo nejdál, co jsem ti dovolil zajít. Potřeboval jsem to. Chtěl jsem cítit cizí rty na svých. Kdybych věděl že budeš chtít dál, tak si zajdu za jiným, třeba za Jiyongem."
Jimin změnil jejich pozici.
Taemin ležel na zemi a Jimin byl nad ním.
,,Prosím tě, neříkej, že by jsi nechtěl více. Určitě by si potřeboval zkusit něco lepšího."
Oba se usmívali.
,,Nikdy nebudeš lepší než  Yoongi, ten mi ukázal rozkoš." Sklonil se, aby mu věnoval polibek.
,,Nikdy nevíš. Možná jsem lepší nežli Yoongi." Taemin políbil Jimina a pak odešel.

Jimin si až po dlouhé chvíli uvědomil, co udělal. Nevadilo mu, že se s ním líbal. Bylo to o dost jiné.
S Yoongim byl každý polibek dravý a chtivý, nebyla v něm stopa lásky či něhy.
S Taeminem to bylo jiné, necítil v něm dravost, spíše to bylo příjemné, jemné a krásné.
Yoongi byl v tomhle trošku jiný.
Když ho chtěl, neptal se ho, prostě si ho vzal, ale u Taemina věděl, že by se před tím zeptal.
Oba chlapci měli pro a proti, ale Yoongi byl Yoongi, ten nejlepší a nenahraditelný. 

Dostalo se to dál než jsem si myslela.