Kapitola Třicátá

178 11 15
                                    

Sezení v koupelně se stalo Jiminovim rituálem.
Taemin nebyl příjemný, něco se na té schůzce muselo stát.
Taemin byl více uzavřený, nebyl tak moc přítulný, nespal s ním v jedné místnosti, polibky dostával jen výjimečně a to jen když šli do společnosti.
Ve společnosti si hráli na skvělí pár, který bez sebe nemůže být, Taemin před ostatními dával Jiminovi polibky, objímal ho a hýčkal ho.
Jimin byl ale v domě zase sám.
Nemohl ani jíst ve stejné místnosti s Taeminem.
Taemin se většinu času zavíral v kanceláři.
Když Taemin výjimečně vytáhl Jimina ven, musel se usmívat a dělat, že je vše v pořádku, jeho slzy museli být potlačovány.
Bylo pozdě cokoliv říkat.
Svou šanci si myslel, že promrhal.
S Taeminem nechtěl ani moc mluvit, přišel mu jiný.
Měnil se v průběhu, Jimin ty změny pozoroval, ale nezastavil to.
Po každé schůzce mu přišlo, že kousek Taemina zmizel a nakonec, když přišel Taemin s tou holkou, zmizela jeho osobnost úplně.
Místo toho přišla ta divná a nepříjemná osoba, kterou Jimin neměl rád.

,,Taemine?! Kde jsi?!" Řval Jimin přes celý barák.
Chtěl si s ním popovídat.
Zjistit, co se děje.
Po dlouhém odkládání se k tomu dostal a teď nehodlal ustoupit.
Za každou cenu se chtěl dozvědět, co se děje.
Vtrhl do kanceláře, ale v ní nikdo nebyl.
Prošel každou místnost, ve které by se mohl vyskytovat.
,,Jiyongu, kde je Taemin?! Potřebuji s ním mluvit!" Řval z plných plic, bylo mu jedno, že v domě není sám, potřeboval to už vyřešit.
,,Šel ven něco vyřešit. Vypadal dost naštvaně, takže být tebou, nechal bych ho dnes na pokoji."
Jimin kroutil hlavou.
Nechtěl už ustupovat, bylo mu jedno, že je naštvaný, on byl také dost podrážděný.
Rozčilovala ho jeho povaha, rozčiloval ho on.
Jimin se vydal směrem ke vchodu, bylo mu jedno, že ven sám nesmí.
Chtěl si popovídat.
Když vešel ven, Taemin zrovna končil hovor.
Byl značně naštvaný, v tváři byl rudý od vzteku.
Do ohně přišel přihazovat i Jimin.
,,Co tu chceš?!" Taemin byl hned nepříjemný.
,,Také tě rád za ty tři dny vidím. Chci si popovídat. Chci se zeptat, co se ti stalo? Co se dělo na těch tvých "schůzkách"?"
Jimin byl dost naštvaný.
Nebyl rád, že hned jakmile se viděli, Taemin byl nepříjemný.
,,Nic se mi nestalo. Na schůzkách jsme probírali obchody. Nic víc, nic míň."
Taemin chtěl kolem Jimina projít a odejít.
Jimin ho ale chytl za ruku a zastavil ho.
,,Kam si myslíš, že jdeš? Já jsem ještě neskončil."
Taemin byl podrážděn.
Svou ruku vytrhl ze sevření.
,,Nic se nestalo?! Proč se mi vyhýbáš?! Proč mě doma nepolíbíš? Proč se ke mě nepřitulíš? Proč se mnou nespíš v jedné místnosti? Chybí mi tvé objetí, chybí mi tvé sladké rty, nebaví mě být celé dny sám. Jsem sice šest hodin v místnosti s učitelem, ale to nejsi ty." ,,Měl jsi na to myslet dříve, teď už tě nechci, uvědomil jsem si, že jsem ten druhý. Když chceš Yoongiho, nech si ho, ale ke mě už nechoď!"
Jimin ho chytil a přitáhl si ho k sobě.
Věnoval mu polibek.
,,Taemine nech toho! Budeme v tomto baráku spolu přes pět let, nemůžeme se takto hádat! I když je Yoongi pro mě důležitý, pět dlouhých let ho neuvidím! On si najde někoho lepšího a já zůstanu tady! Taemine já k tobě něco cítím, ale nejsem si jist, že je to láska."
Jimin se snažil neřvat.
Chápal, jak se cítí, podobně se cítil také.
Když Yoongi spal s jinými, bolelo ho u srdce.
,,Cítíš ke mě něco, ale to něco není láska. Rozmysli si s kým doopravdy chceš být. Já nebo Yoongi?"
Přišla chvíle výběru.
Jimin si nebyl jist koho si vybrat.
S Taeminem se měl vídat každý den přes pět let a Yoongiho měl vidět až za pět let, možná i více.
,,Já nevím koho chci, ale mám tě rád." ,,To je skvělé, že mě máš rád, ale nemiluješ mě. Necítíš to, co cítím já k tobě. Nebudu za tebou chodit, nebudu s tebou spát, budu se ti vyhýbat. Pusu už ode mne nedostaneš. Pokud budeš chtít polibek, přijď jsi. Nejsem si ale jist, že ho dostaneš."
Jimin ho chytil za ruku, ještě ho nechtěl nechat odejít.
,,Nechoď prosím. Nechci, aby jsi teď odešel. Chci být ještě chvilku s tebou."
Taemin byl napnutý.
Jimin věděl, že chce odejít, ale nechtěl ho nechat odejít.
,,Pusť mě. Není dobrý nápad být spolu.
Ne teď.
Vyhýbej se mi.
Až si urovnáš své city, přijď.
Před ostatními se budeme tvářit jako fungující schopný pár.
Na schůzkách na, které tě budu muset brát, tě budu líbat, budu tě objímat a hýčkat tě, ale doma to ode mne nečekej.
A ten náhrdelník si znovu nasaď ať máš Yoongiho při sobě."
S tím odešel.
Jimin byl smutný.
Uvědomil si, že udělal velkou blbost.
Yoongi bude dlouho od něj.
Ten hlas měl pravdu.

Save me/YoonminKde žijí příběhy. Začni objevovat