Save me/Yoonmin

Kapitola Dvacátá Devátá

Byl jeden z těch pochmurných dnů, kdy všichni zůstali zalezlí doma v posteli.
Všichni krom Taemina byli doma.
Taemin měl znovu jednu ze svých schůzek.
Jimin byl sám, ale konečně po pěti měsících měl mobil.
Mohl si psát a volat s Yoongim. Hovory byli odposlouchávány a zprávy kontrolovány.
Taemin Jiminovi nevěřil.
Bál se, že by řekl, kde je.

Také už přes měsíc se učil.
Dostal milého učitele, který ho učil vše potřebné.
Byl milí a látku vždy dokázal vysvětlit.
I když Jiminovi chyběli dva měsíce školy, rychle to učivo dohnal.

,,Máš vše, co jsi požadoval od Yoongiho. Máš lásku, pocit bezpečí, zabezpečení a je i s ním sranda. Toto vše máš v jednom člověku, proč ho nechceš? Proč ho pořád odmítáš? Řekni mu, že ho miluješ, s Yoongim přeci můžeš být jen kamarád." ,,Dlouho jsi se neozval. Nechyběl jsi mi. Nemůžeš odejít? Je to můj život. Sice je Taemin úžasný, ale víš, že je mé srdce jen pro Yoongiho. Nemohu mu říci, že ho miluji, lhal bych mu."
Nenáviděl tyto monology.
Přes dva měsíce měl klid, doufal, že to i tak zůstane, ale zmýlil se.
,,Vím, že máš srdce, ale divím se, že ještě potom všem umíš milovat, že vůbec víš, co je to láska. Nikdy si ji nezažil, ale objeví se první debil a ty jdeš hned za ním. Tady tě čeká krásná budoucnost." ,,Nech toho. Víš, že umím milovat, přeci jen jsi já. Jsi součástí mě. Proč ses, ale objevil takhle pozdě? Proč ses objevil až když tu byl Yoongi? Proč ses neobjevil po smrti mé matky a nebo po mém prvním znásilnění?" ,,Jsem ty, to máš správně. Proč jsem se objevil až s Yoongim? Je to zcela prosté, jsem ten, co ti dokáže ukázat lepší a ochránit tě před tím horším. Sám víš, že tě Yoongi ničí, měl by jsi se zbavit všeho, co ti ho připomíná.
Bude to lepší.
Sundej ten náhrdelník, uleví se ti.
Ten náhrdelník je jako obojek, když psovi nasadíš obojek všichni ví, že už někomu patří, už ho nikdo jiný nemůže vlastnit. Sundej si obojek a buď volný, nebuď na něj vázán. Jsi mladý máš tolik možností."
Jimin se nechápal.
To už se opravdu zbláznil?
Měl sám sebe poslouchat?
Měl svůj vlastní rozum, ale byl tu i ten druhý názor.
Vše bylo kvůli Yoongimu?
Říkal pravdu ten jeho druhý hlas?
,,Mladý jsem, ale nemám moc možností.
Možnost číslo jedna, budu s Taeminem a budu mu lhát o tom, že ho miluji.
Možnost druhá budu s Jiyongem a také mu budu lhát, možnost číslo tři,budu s mým učitelem, možnost číslo pět, budu s otcem Taemina, možnost šestá, zdrhnu, ale tato možnost je dost nepravděpodobná a poslední možnost číslo sedm, umřu. Jako výborné možnosti, ale ani jedna se nezdá být správná." ,,Nepřeháněj to.
Je to pozitivní.
Ta smrt se mi také líbí, ale myslím si, že by jsi se musel zabít sám, protože by tě teď Taemin nenechal zabít.
Teď mě ale poslouchej, řeknu ti, jak to vidím já a ostatní.
Máš před sebou slunečnou a krásnou budoucnost plnou lásky a něhy, bezpečí a všeho toho krásného, ale ty si pořád tupě vybíráš Yoongiho. Vybíráš si cestu plnou nejistot, bez lásky, bez něhy, bez bezpečí a tato cesta se může kdykoliv z nenadání zničit a až se zničí, bude možná pozdě vybrat si jinou.
Taemin nebude mít navždy oči jen pro tebe.
Najde si jinou osobu, která bude lepší než ty a ty zůstaneš sám." ,,No tak bych zůstal sám. Pořád by to bylo lepší být sám, než být ve vztahu s někým koho nemiluješ." ,,Netřep mi tady blbosti.
Něco k němu cítíš a to něco je hodně silné.
Když tě vytáhl na ten sraz, žárlil si, když se kolem něj objevovali lidé, kteří ho balili a navíc představil ses jako jeho přítel, mohl jsi říct, že jsi kamarád. Další je to, že ti vadí, že chodí na ty svoje schůzky a ty nevíš, co se tam děje. Bojíš se, že si někoho přivede."
Toto byla pravda, opravdu se bál, že si někoho přivede a také žárlil.
,,To máš pravdu, ale pořád to nic neznamená."
S tímto Jimin ze své strany ukončil rozhovor, už více odmítal mluvit se svou druhou stranou.
Ignoroval jakékoliv řeči, které směřovali na jeho osobu.
Po nějaké době i ten hlas ustál.
Jimin přemýšlel nad tím, co sám sobě řekl.
Uznával, že v něčem měl ten hlas pravdu, tedy skoro ve všech věcech měl pravdu.
Jimin si řetízek sundal, byl to doopravdy jen a pouze obojek, když si ho sundal doopravdy se cítil aspoň trochu lépe.
Yoongimu napsal.
Po týdnu se zase ozval.
Konverzaci začal otázkou dosti osobní.
,,Po dobu, co jsem pryč, spal jsi s někým?"
Zprávu si ihned osoba na druhé straně přečetla, ale odpověděla až za pár minut.
,,Abych byl k tobě upřímný, ano spal jsem s někým jiným."
Jimin se nemohl zlobit, taky se s někým vyspal a navíc byli bez sebe pět měsíců.
,,S kolika jsi se vyspal?"
Zajímala ho odpověď, on sám se přeci také jednou s někým vyspal.
,,Já nevím, asi se šesti."
Čekal větší číslo.
Normálně se dokázal vyspat až s deseti lidmi za měsíc.
Na pět měsíců to bylo dost málo, podle jeho poměrů.
,,Čekal jsem více. Zůstal někdo déle než jednou?"
Odpověď přišla téměř okamžitě.
,,Ne, nikdo nebyl tak dobrý na to, aby zůstal na více než jednu noc. Minie chybíš mi. Ty jsi byl otevřen všemu."
Jimin se usmál.
Yoongi byl pro něj vše a jen to, že mu napsal, že mu chybí bylo pro něj mnoho.
Láska sílila.
,,Taky mi chybíš."
Zprávu si Yoongi jen zobrazil, ale už nenapsal.
Jimin se usmíval jen chvilku.
Úsměv opadl ve chvíli, kdy do jeho pokoje vtrhl Taemin.
Táhl z něj tak jako vždy alkohol. Sotva se držel na nohou a v patách mu byla holka.
,,Tak rááád tě vidím. Chyběl jsem ti?"
Jimin neodpověděl, místo toho vstal a šel drobné dívce pomoct dostat Taemina do postele.
,,Dej jí tu pokoj ať nejede takhle večer domů." ,,To je v pohodě, já už půjdu. Taemine moc jsem si to užila, děkuji za krásný den. Příště by jsme, ale mohli řešit něco jiného, nežli obchod a toho tvého Jimina."
Ještě než odešla otočila se na Jimina a pravila
,,a ty, postarej se o něj. A k Taeminovi Jimina nepouštěj, nezdá se mi jako milí člověk, který by si ho zasloužil."
Jimin se usmál.
,,No to bude asi těžké, já jsem totiž Jimin. Také vás rád poznávám."
Holka si ho prohlédla s velkým odporem.
,,Hmm tak vypadáš lépe, než jsem si myslela, ale od Taemina se drž dále. Není to kluk pro tebe."
Usmívajíc se přikývl.
,,No to bude těžké splnit, jsem jeho přítel a trávím s ním každou volnou chvíli."
Slečna mu nepřišla zrovna dvakrát sympatická.
Nelíbila se mu.
,,Hmm držte se od něj dál, pokud to nedodržíte dopadnete špatně, nashledanou."
Jimin jí věnoval před odchodem úsměv.

,,Co jsi to zase prováděl?" optal se spícího kluka.
,,Proč dokážeš člověku tak moc zamotat hlavu? Proč dokážeš člověka zaujmout svou osobností? Nic o tobě nevím, někdy mi připomínáš Yoongiho, ale ty jsi jiný, jsi milí a já místo toho, abych si tě vážil a přijmul, tak tě posílám do prdele. Jsi chudák a také chápu to tvoje chování, chápu, proč si chodíš užívat, ale tu holku příště vynech, není příjemná."
Jimin si zašel za Jiyongem pro další polštář a peřinu.
Měl v plánu si lehnout na zem.
Nechtěl ležet vedle Taemina.

Jimin si přivstal, aby Taeminovi nachystal snídani.
Vzal snídani a k tomu vodu a ibalgin.
Věděl, že ten prášek Taemin bude potřebovat.

Jimin položil tác vedle Taemina a odešel.
Nechal ho spát, nechtěl ho budit a ani se s ním nechtěl bavit.

,,Jiyongu nechceš jít se mnou na procházku do lesa?"
Jimin nechtěl sedět doma.
Chtěl jít ven.
,,No jistě, rád s tebou půjdu ven. Neutečeš mi, že né?"
Jimin se zasmál.
,,Neuteču ti, slibuji."
Chlapci se připravili a vydali se ven.
Šli do temného lesa.
Čerství vzduch mu pomohl.
Na procházce si vyčistil hlavu a urovnal myšlenky.
Jiyongovi řekl všechny svoje obavy.
Jiyong si ho vyslechl a následně se mu snažil poradit.

Procházka byla nádherná, chtěl jít ještě dále, ale Jiyong i on se museli vrátit.
Museli uvařit oběd a uklidit.

Když se chlapci vrátili Taemin ležel v posteli.
Hypnotizoval strop, nereagoval na pozdravy ani na otázky.
Snídaně se ani nedotknul.
Jimin se s ním nezaobíral.
Musel připravit oběd.

S teplým obědem šel za Taeminem.
Když vešel do pokoje Taemin ležel.
,,Máš tu oběd."
Položil ho vedle táce se snídaní.
Snídani vzal a odnesl.
Když se vracel, Taemin se nehnul a obědu se ani nedotknul.
,,Co se děje?"
S povzdechem si sedl na kraj postele.
,,Nic." ,,Když se nic neděje tak proč jen ležíš? Proč ses nedotknul oběda?" ,,Nemám hlad."
Jimin se přitulil k Taeminovi.
,,Včera jsi přišel s jednou holkou. Nebyla zrovna dvakrát příjemná, řekla mi, ať se od tebe držím dál. Co tak hrozného jsem ti udělal? Co jsi jí o mě povyprávěl?" ,,Já nevím, co jsem jí říkal. Jediné, co si pamatuji je to, že jsem s ní šel do klubu, vypili jsme trochu více pití a pak mám okno." ,,Řekni mi, co ti je? A nelži mi. Vím, že ti něco je."
Taemin jen zamručel.
Nechtěl odpovídat.
,,Copak ti je? Co kdyby jsme si trochu pohráli?"
Jimin se snažil jakkoliv donutit Taemina k pohybu.
On jen ležel a neměl chuť se hýbat.
Jimin si na něj sedl a své ruce přemístil pod Taeminovo tričko.
Rty zaujali pozici na krku, kde tvořili flíčky a mokré cestičky.
S Taeminem to nic nedělalo.
Ten upíral svůj pohled na zeď.
Jimin tedy pokročil dále.
Sundal si tričko s Kalhoty.
Z Taemina stáhl peřinu, aby měl přístup k jeho kalhotům.
Ty rozepnul a s trochu větší námahou je sundal.
Boxerky šli dolů hned po kalhotech.
Taemin nejevil žádný zájem, snažil se zůstat klidný, ale jeho ztopořený penis značil opak.
Jimin si s penisem chvilku hrál. Různě ho olizoval a sál.
Kvůli nezájmu Taemina přestal. Taemin zamručel.
,,Copak zlato? Něco se ti nelíbí?"
Taemin Jimina povalil pod sebe.
Konečně se pohnul.
Jimin byl rád.
,,Kurva ty víš, jak na mě."
Vrhl se na Jiminův krk a tam se na dlouhou chvíli zastavil.
Tvořil tam své značky.
Následně se přesunul na holou hruď, kde si hrál s bradavky.
Od bradavek si tvořil mokrou cestičku k jeho údu.
Nejprve, ale musel sundat boxerky, aby se k údu dostal.
,,Prosím vem si mě."
Prosil po nějaké chvíli Jimin.
Taemin přání vyplnil.
Silným přírazem do něj vnikl.
Přirážel silně a Jimin obnovoval škrábance na zádech.
Jimin vyvrcholil dříve a pocákal svou i Taeminovu hruď svým semenem.
Taemin krátce po něm také vyvrcholil.

Oba se vysílení přesunuli do koupelny, aby smyli pot a semeno.

Oba chlapci čistí ulehli do postele a společně usnuli na dvě hodiny.

Jimin je trochu nerozhodný. Sám sobě si protiřečí.