,,Jiminie pospěš, nechci přijít pozdě. Krásný jsi dost, i kdyby sis na sebe vzal pytel od brambor, byl by jsi hezký, lidé by se za tebou otáčely. A navíc, jdeme jen na společnou večeři."
Taemin dodržel to, co slíbil.
Chtěl Jimina vytáhnout po té dlouhé době do společnosti mezi lidi.
,,Jsi nádherný. Nechápu, co ti tak dlouho trvá."
Taemin svého přítele čapl za ruku a táhl ho do auta.
Jimin protestoval, ještě nebyl zcela připraven. Chtěl se všem poté dlouhé době ukázkat. Chtěl vypadat hezky před všemi, nechtěl, aby se Taemin za něj styděl.
,,Miluji tě, víš to? Ale za to, že jsi mě vytáhl takhle neupraveného ven, bych tě nejradši zabil."
,,Kdo by mě nemiloval?" ohradil se Taemin. Usmíval se protože měl po boku nádherného kluka, na kterého byl hrdý.
,,Och jistě, já zapomněl, tebe všichni milují. Tebe miluje každá společnost. Lidé na tobě mohou oči nechat."
Taemin jako gentleman otevřel Jiminovi dveře. S tichým "děkuji" zapadl do auta.
Taemin zavřel dveře a obešel auto. Sedl si na místo řidiče.
,,Máme rezervaci v úžasné restauraci. Když jsem jim volal a řekl své jméno, dali mi ten nejlepší stůl. Aspoň nějaké výhody má moje jméno a můj život. Jinak je skoro vše v mém životě k hovnu."
Smutný úsměv spočíval na Taeminově tváři.
Jimin svou ruku dal na stehno řidiče.
,,V tvém životě je Jiyong, je tam určitě i láska a štěstí. Taemine netrap se, vše bude v pořádku. Sice máš v životě otce, ale ten není tak strašný, dá se s ním žít.
Můj otec mě od smrti matky mlátí, tolikrát jsem chodil s podlitinami. Někdy mi tekla i krev.
A ve škole to bylo taky dost těžké. Všichni si na mě dovolovali.
Tebe se ale podle všeho ani nemohli dotknout."
Jimin svou ruku stáhl ze stehna. Nechal řidiče aby si všímal jen cesty.
,,Nemohli se mě dotknout, ale taky jsem to neměl jednoduché."
S tím rozhovor skončil.
Jimin se Taemina už na nic neptal. Nechtěl ho rušit od řízení, nechtěl ho rozptylovat.Kluci se po půl hodině cesty blížili ke krásné budově.
Před budovou zastavili.
Taemin vystoupil a snažil se co nejrychleji dostat ke dveřím, aby je Jiminovi otevřel, ale Jimin vystoupil dříve, než li mu Taemin otevřel.
Klíče dal Taemin klukovi, který jim zaparkoval auto.
Kluci se vydali ke dveřím, otevřeli jim dva pánové, kteří před ními stáli.
U pultíku Taemin oznámil, kdo je a malý chlapec je dovedl ke stolu.
Jimin se musel rozhlížet.
Mohl oči nechat na každém kousku místnosti.
Všude byli světýlka, krásně ozdobený prostor.
Chlapci byli usazení u okna.
Stůl byl veliký.
Když se chlapci usadili, Taemin si vzal menu a začal si vybírat jídlo.
Jimin se ostýchal, neměl ani hlad.
,,Zlato vyber si cokoliv budeš chtít."
Jimin si otevřel menu a vybíral.
Nakonec si vybral sushi a k tomu salát.
Taemin se ale nešetřil, vybral si polívku, steak s bramborami a k tomu zákusek.
Když jídlo do Taemina padalo, Jimin přemýšlel, kam to vše mizí.
Sám měl problém sníst všechno, co dostal.
Měl porci pro normálního dospělého člověka, ale nedával to.
,,Proč jsi mi o sobě pořádně nic neřekl?
Jsen u tebe půl rok a já zatím o tobě nic nevím.
Vůbec, kolik ti je?"
Styděl se za sebe.
Nevěděl jak starý je jeho milovanému, nevěděl skoro nic.
,,Je mi 18.
Vše ti o sobě řeknu, jen vydrž. Nepotřebuješ o mě vědět vše."
Jimin svého milovaného chytil za ruku.
Chtěl se nahnout přes stůl a políbit ho, ale lidé kolem nich jedli a on je nechtěl znechutit.
Ne každý se dokáže koukat na dva líbající se kluky.
,,Zlato zaplatím a pojedeme, dobře?"
Jimin přikývl.
Když se zaplatilo a chlapci nastoupili do auta, Jimin se neudržel a musel Taeminovi věnovat polibek.,,Děkuji."
Jimin byl konečně po dlouhé době mimo všeho pro něj známé.
,,A to ještě nekončíme."
Jiminovi by stačila bohatě jen večeře, ale byl rád, že ještě nemusí jet domů.
,,Kam jedeme?"
Jimin chtěl vědět, kam mají namířeno.
,,Nech se překvapit."
Jimin to potřeboval vědět.
Potřeboval se dozvědět, kam jedou.
,,Ah Taemine."
Zazkuhral Jimin jméno řidiče.
,,Zlatíčko, toto si nech pro jinou příležitost."
Taemin svou ruku na chvilku položil na Jiminovo stehno.
Svou rukou jel po stehně nahoru až k Jiminově rozkroku.
Jimin se zajíkl.
Nedokázal vydat ani hlásku, čekal, co bude dál.
Taemin trochu zmáčkl jeho přirození a pak svou ruku vrátil zpátky na volant.
,,Taemine proč jsi to udělal?"
Jimin byl lehce vzrušený.
Chtěl by pokračovat.
,,Protože jsem tě chtěl poškádlit.
Chtěl bych tě slyšet vzdychat.
Asi si tě jednou nahraji při tvém vzdychání, abych tě mohl poslouchat.
A kdyby jsi zlobil, pustil bych ti to."
Taemin se sladce zasmál.
Jeho oči směřovali na silnici, ale jeho volná ruka si pobývala na rozkroku spolujezdce.
,,Ahh Tae- Taemine nech ah toho. Prosíím."
Jimin byl v rozpacích.
Ruku mohl ze svého rozkroku sundat, ale on byl dost napnutý.
Nedokázal normálně uvažovat.
,,Tak tu ruku dej dolů ty.
Já ti v tom nebráním.
Ale zakňuč mi znovu.
Chci tě slyšet vzdychat mé jméno."
Jimin si zakryl pusu.
Chtěl ho taky trošku pozlobit.
Taemin si s tím ale nebral servítky. Chtěl Jimina slyšet vzdychat jeho jméno.
Rozkrok mu zmáčkl a čekal reakci. Jimin své ruce přemístil na Taeminovu ruku, do které zaryl své nehty.
,,Nech.. Nech toho."
Nechtěl vzdychat, nechtěl mu udělat radost.
,,Donuť mě.
Chci tě."
Taemin to řekl dost tvrdě.
Byl vzrušený.
,,Řídíš. Věnuj se cestě. Teď někam jedeme. Prosím nechci se vybourat."
Taemin svou ruku ještě chvilku držel na rozkroku.
Jimin ji dal pryč.
Jiminův rozkrok byl naběhlí.
Už byl tvrdý.
,,Ani si mi nezavzdychal.
S tebou není zábava.
Západ slunce stejně teď už nestihneme.
Jedeme na vyhlídku pro páry.
Tak snad se ti to aspoň bude trošku líbit."
Jimim se usmál.
,,Kdekoliv, kde jsi ty tak to bude to nejhezčí místo. S tebou je vše dokonalé."
Jimin vše v podstatě zničil.
,,Taemine promiň. Já tě chci, ale teď jedeme v autě, ty řídíš, musíš se věnovat jen řízení."Kluci dojeli na místo až za tmy.
Spolu si vylezli na kapotu a pozorovali hvězdy.
Taemin mu ukazoval hvězdy.
Ty, které znal, mu pojmenoval.
Ukazoval mu souhvězdí.
,,Jaká je pro tebe nejhezčí hvězda?" Taemin se otočil na Jimina.
,,Ta nejhezčí hvězda není na obloze. Vidím ji každý den, nejen večer. Osvětluje mi cestu. A je dokonalá v posteli."
Taemin se usmál a Jimina políbil na rty.
,,Jestli jsem hvězda, tak ty jsi můj měsíc."No další kapitola vyjde za takovou hodinku.. Snad se vám to líbilo.
ČTEŠ
Save me/Yoonmin
FanfictionJimin ležel schoulený v koutě. Nohy měl přitisknuté k tělu. Oči měl zarudlé od pláče. Modlil se, aby jeho utrpení skončilo. Nechtěl se už více v rohu schovávat. Nechtěl už více zažívat ty muka, která mu působila cizí ruka. Už to nezvládal. Byl z toh...