The Queen of Surenia✔️

XVII.

    Už uběhly dva měsíce od Démonovy smrti. Jizva, která seděla přesně na mém srdci, duši i těle zároveň se hojila těžko a pomalu. Téměř jsem nemluvila, moc jsem nejedla a pohybovala se jako duch...doslova. Na hodinách magie a bojového umění jsem se učila ovládat všechny živly: vodu, oheň, zemi, vzduch, kov, lávu, led. Trochu se mi dokonce dařila Flora, tu mě však nikdo učit nemohl, nikdo ji neovládá. Vyvolat dva živly najednou je těžké. Vodu a oheň najednou nemožné.
Na mém rameni jsem ucítila několik drápů a příjemné teplo.
,Fire, viděl jsi něco zajímavého?' zeptala jsem se ho znuděně zatímco jsem se dál prodírala hustým lesem.
Nikdo nevěděl že jsem pryč. Naučila jsem se svoji magii skrývat, resp. jsem ji mohla použít aniž by jí jakýkoli Torstian vycítil. Bylo to hlavně o klidné mysli. Ta moje byla od Démonovi smrti jako zastřená. Necítila jsem emoce. Osud se asi rozhodl, že už jsem s pocity měla trápení dost.
Pojď stále rovně, asi tak 100 metrů před námi je něco vážně zajímavého
Fire zase vzlétl. Hlídal mi záda. Aniž bych mu něco říkala, ochraňoval mě a já mu za to byla vděčná. Ale teď jsem byla vážně zvědavá co našel. Přidala jsem do kroku a kašlala na uhybání se pichlavým větvičkám.
Prudce jsem zastavila. Byla to nádhera. Fire kroužil někde nade mnou. Jeho plamenná křídla na obloze se odrážela na předmětu. Vypadal, jako by tady létal ve dne a tam v noci. Oprášila jsem oblý lesklý předmět a opatrně ho zvedla. Byl těžký. Vejce, které vypadalo jako ta nejkrásnější noční obloha posetá miliony hvězd, jsem vložila do toulce, ze kterého jsem vyndala šípy. Ty jsem podala Firovi, aby je nesl.
Spěchala jsem zpět do paláce tak bezmyšlenkovitě , až jsem zapomněla na krytí magie. Zirk byl během chvíle u mě, to už jsem však stála na nádvoří a v náručí jsem objímala toulec s vejcem.
,,Len! Kde jsi byla? Víš jak jsem se vyděsil když jsi použila magii uprostřed Černého lesa?! A co to máš v tom toulci? Víš co, nech to být. Pojď jíst ty vychrtlino" vychrlil na mě Zirk. Měl pravdu s tou vychrtlinou. Většinou jsem nechodila na jídlo. Hlavně proto, že bylo společné s královnou, Zirkem, hlavními vojáky a několika rádci. A taky s Chrizsem.
,,No jo, hned jsem v jídelně" řekla jsem tiše a ihned se vypařila. Teleportovala jsem se do mého pokoje. Bylo to čím dál tím snažší. Fire vlétl balkonem do pokoje zrovna ve chvíli, kdy jsem vyndala vejce z toulce a schovala ho do jedné skříně mezi zimní kabáty. Vypustila jsem Mosena.
,prosímtě, pohlídej tady to vejce. Hned se vrátím'
Konečně jdeš taky jíst. Víš snad že vypadáš stále jako zombie, že jo?
,Mosene...Ach, víš že to hrozně bolí. Taky to sám cítíš. Prostě nemám chuť'
Chuť k čemu?
,dobrá otázka...budu upřímná...nemám chuť naprosto k ničemu. Fire, půjdeš prosím se mnou?'
Ano
Firův jemný hlas byl vždy tak uklidňující.
,Mosene, hned jsem zpět. Kdyby něco, říkej' sdělila jsem mu zatímco jsem otevřela dveře a zamířila do jídelny. Kápě za mnou vlála když jsem šla, avšak kapuci jsem na hlavě neměla. Fire se mi držel na rameni.
    Tiše jsem vešla do jídelny s pohledem upřeným k zemi. Na pozdravy ode všech přítomných jsem jen kývla hlavou. Zasedla jsem na židli. Teda, dá se říci na křeslo, které bylo určeno jen pro mě. Na tomto křesle přede mnou sedělo již mnoho Strážců, trůnních nástupců. Dokonce i můj otec, kterého jsem nikdy nepoznala. Podle všeho byl zabit ve válce společně s jeho manželkou, královnou. Avšak jejich těla se prý nikdy nenašla.
    Sluhové a služky přede mne položili mnoho talířů s jídlem. Avšak já si vzala jen krajíc chleba s  máslem.
,,takže...Len, jaké to je ovládat Floru?" pokusil se Zirk o nevinný rozhovor, při němž bych se neuzavřela jako těžká ocelová brána a neodešla od stolu se slovy ,,již nemám hlad. Díky".
,,hmm...je to jako ovládat zemi nebo vodu. Ale je to těžké"
,,to se podvolí. Stejně jako teleportace. Už jsi vážně dobrá. Tehdy...v obyčejném světě si ani o ničem takovém nepřemýšlela že?" pousmál se Zirk. Zavrtěla jsem hlavou.
,,ne. Ani si nedokážeš představit jaké to bylo když mi rodiče řekli že nejsou moji rodiče a tys mě pak unesl a protáhl jakýmsi portálem, na jehož druhé straně byla mýtická zvířata" pousmála jsem se. Zirk a královna po sobě hodili vítězné usměvavé pohledy.
,,co je?" zeptala jsem se nechápavě.
,,víš, to je poprvé co jsi se od...no od té události usmála" řekl opatrně Zirk.
,,no, co tvoji kamarádi, asi ti chybí, že?" když tuhle větu vypustil z úst, moje vzrůstající dobrá nálada opět poklesla na nulu.
,,já neměla kamarády" zašeptala jsem téměř neslyšně, když jsem si vzpomněla na to, co se dělo v mém "minulém životě". Pažemi jsem se objala a sklopila pohled do strany. Zirkův úsměv taktéž povadl. Položil mi opatrně ruku na rameno.
,,tak teď už je máš" pousmál se.
,,nemám na výběr. Někomu jako tobě se nedá odporovat" trochu jsem se zasmála, abych trochu skryla slzy, které se mi draly do očí. Ale nepomohlo to. Po tvářích se mi začaly kutálet studené slané kapky, které následně dopadaly do mého klína na černou látku kápě.
,,ona...mě...zbila" zašeptala jsem a propadla v pláč. Po dlouhé době jsem opět něco pocítila...bolest. Hlavu jsem si položila do dlaní. Vzpomněla jsem si na každou ránu, kterou mi tehdy, v ten den zasadila. Snažila jsem se bránit, utéct. Ale nešlo to. Byla jsem bezmocná a mé tělo ovládal strach.
Fire někam zmizel. Zvedla jsem se a chtěla odběhnout pryč, ale něčí ruce mě ovinuly okolo ramen. Poté mě dotyčný vzal do náručí a odnesl do pokoje. Byl to Zirk s Chrizsem.
Zirk
,,už to její chování chápu. Nevím, jak jsem mohl být tak slepý. Pod slupkou seběvedomé dívky je vystrašená traumatizovaná dušička. Vychovatelé říkali, že měla s jednou holkou problémy, ale rozhodně nic neříkali o šikaně. A takovéhle sesypání při každé vzpomínce...už je mi to jasné" ukončil jsem svůj dialog a podíval se na mého bratra. Chrizse.
    Jak jsem to poznal? Pouze z vyprávění rodičů. Jsme dvojčata. A rodiče mi říkali, že Chrizse pojmenovali podle mě, protože jsem se narodil jako první. Já jsem Zirk a jeho jméno je jen obrácené. Pouze se píše trochu jinak. Bohužel Chrizse však unesli v období války.

Další puclíčky😁ha! Dohromady tu těch "odkazů" je 4. Tak už chápete, co se Zirkovi na Chrizsovi [Krizovi] nezdálo?. Takže si to shrneme:
1)Len cítí stále něco, co moc nechápe, ale neřeší to.
2)Len našla vejce
3)Diana jí šikanovala, na tu událost nemyslela, až teď, když se uzavřela do sebe.
4) Zirk a Kriz jsou dvojčata, za doby válek, když byli mimina tak Chrizse unesl ten chlap který se pak vydával za jeho otce. A chtěl ho provdat za Len XD😂

A teď otázky:
Pište co chcete, nějak mě žádný nenapadaj😂

Mějte se,

Storma Karma ✌️