The Queen of Surenia✔️

XXXIV.

    Bojovali jsme ještě dlouho. Samozřejmě nám už docházely síly i magie a tak se náš šestičlený tým stáhl, ale vojáci bojovali dále. Muži se však náhle dali na ústup. Někdo jim to rozkázal. Když i poslední muž zmizel za bránou paláce, dala jsem rozkaz aby se stáhli i Surenijští vojáci. Ihned se seřadili za naší šesticí a já tak stanula tváří v tvář vůdci mužů. Nemohla jsem uvěřit svým očím. Přede mnou stál...profesor Rhôn, z nemagického světa. Moc jsem ho nemusela, protože byl takový...jak to říci, namachrovaný. Hleděli jsme si do očí a navzájem měřili svého soupeře. Ale ani jeden se nechystal uhnout pohledem.
,,takže pan Rhôn, jo? Hm slušný soupeř, mnohem lepší než ta "armáda"" s křivým úsměvem jsem ho stále přeměřovala a odhadovala jeho sílu. Jistě je silný, ale extra hbitý nebude. Teď také záleží na magii. Protože chvíli žil v nemagickém světě, tak nebude mít moc silnou magii, záleží na tom, jaká bude. Připravila jsem se do bojové pozice. O chvíli později už se na mě Rhôn vrhl. Nepoužil magii, nýbrž vytáhl dlouhý meč. Pro férový souboj jsem ten svůj vytáhla v takovém načasování, že se jen tak tak setkal s protivníkovým mečem několik desítek centimetrů od mého krku. Rhôn měl sílu a inteligenci, avšak v odhadu ostatních a hbitosti moc dobrý nebyl. Na meč moc netlačil, užíval si, že mu stačí tak málo síly k mém zadržení. Já však měla eso v rukávu. Byla jsem mnohem silnější než očekával, trochu jsem se pousmála, vyrazila Rhônovi meč z ruky jedním rychlým obratem, při kterém jsem se otočila kolem své osy a už se vrhla na muže sbírajícího svůj meč.
    Stihla jsem ho trochu říznout do ramene ruky, kterou držel meč. Bylo mi jasné, že brzy bude muset odhalit svou magii.
,,opravdu si myslíš, že na mě máš?" zavrčel Rhôn když se naše meče opět střetly.
,,to se ví" odpověděla jsem s klidem.
,,určitě? Mě se nezdá, že bys měla pod kontrolou své poddané, když se přidali ke mně a pomáhali mi tě zabít. Ani není škoda, že to nedokázali, alespoň to dokážu já!" poslední dvě slova téměř zakřičel a vší silou přitlačil na meč. Já se však zasmála jeho udivenému výrazu, když to s tím mým jen mírně pohnulo. Využila jsem situace, kdy soupeř přišel zase k sobě a chystal se něco provést. Dříve, než něco stihl, jsem však odhalila svůj druhý meč a s lehkostí zaútočila. Nejdřív jsem naznačila útok levým mečem, který se Rhôn pokusil odrazit, takže pravý meč měl volnou cestu k zamýšlenému bodu. O setinu sekundy později už měl Rhôn řeznou ránu na boku.
Během boje meči jsem cítila, jak má vyčerpaná magie nabírá síly. Již brzy budu schopná se bránit i magií. Rhôn už začínal být celkem nepříčetný a útočil mečem hlava nehlava. Těsně jsem zabránila useknutí mé hlavy a do svých rukou vložila všechnu sílu. Rhônovi vyletěl meč z rukou. To v jeho oči vzplála jiskra plná vzteku. Náhle se však začal měnit. Jeho nohy se začaly krátit, stejně tak ruce, tělo a hlava. Narostl mu čumák a změnila se hlava. A pak už přede mnou stál celý černý vlk s žlutýma planoucíma očima. Celé jsem to vyděšeně pozorovala. Vlk vycenil tesáky a začal hrozivě vrčet. Ten zvuk byl hluboký, nepřirozeně hlasitý a pronikavý. Vrčení přidávalo na hlasitosti, až jsem si musela zacpat uši. Začala se mi motat hlava z toho zvuku. Náhle jsem ucítila náraz na hrudi a už jsem ležela na travnaté zemi. Děkovala jsem bohu, že jsem nestála na kamenité cestě. Černý vlk se o mě opíral předními packami a skláněl se nade mnou s otevřenou tlamou. Byl nepřirozeně velký a těžký. Měla jsem strach, neměla jsem však sílu na jakékoli kouzlo. Vlčí čelisti se začaly přibližovat k mému krku. S hrůzou v očích jsem to pozorovala a vnímala své divoce bušící srdce. Takže takhle to skončí. Zabije mě vlk. Super. V tom vlk se zakňučením dopadl na zem kousek ode mě. Někdo ho srazil k zemi.

Tak další kapitola, uf. Už se chýlíme ke konci, to snad víte. A jak to asi dopadne? Dobře? Mnooo...nevím nevím...oky, Less by mě asi zabila kdyby to dopadlo špatně noo...ale nebude to tak úplně šťastný konec, to jo. Omlouvám se, že už není kapča každý den, ale to víte, osmá třída a pololetní testíky😕😝

Tak se mějte, S.S.K.✌️