Moje krásná jeptiška ✔️

Prolog

„Odpusť mi Bože, neboť jsem zhřešil,“ mladík klečící u své postele vůbec poprvé spojil své ruce a podíval se k nebi. „Jak už asi víš, měl jsem nechráněný styk s naprostou kostí,“ při vzpomínce na onu dívku slastně vydechl. „Ale kdybys viděl její prsa, zhřešil bys taky. A určitě bys v tu chvíli taky zapomněl na ochranu, což by byla blbost. Blbost, která se mi pěkně prodraží. Máma s tátou mě zabijou, až se dozví, co jsem udělal. Její táta už se o to pokusil. Jo, jinak ti fakt děkuju, žes mi pomohl,“řekl ironicky. „Hele, vím, že my dva nejsme zrovna kámoši, ale pokud mi pomůžeš, slibuji, že už nikdy nebudu spát s holkama bez kondomů,“ napadlo ho, zda Bůh vůbec ví, o čem mluví. „Víš co to je, ne? Takovej balónek, co si nasadíš na ptáka, abys nesplodil dítě, což jsem já neudělal.“ Nejradši by si svého kámoše urval. „Dobře, přejdu k věci. Pořád si říkám, že jsem zmrd, ale ne takový, abych to malý zabil a ještě si tu vraždu zaplatil. Jen nevím, co bude dál. Jana byla jednorázovka. Šup sem, šup tam. Nechci s ní být a ona se mnou taky ne. Jak to vím?“ podíval se zas na svůj strop, jako by mu Bůh opravdu položil onu otázku. „Myslím, že to, jak mě praštila byl dostatečný důkaz. Takže kdybys byl tak hodný a zařídil nějak samovolný potrat, byl bych ti vděčnej do konce života. Dík, brácho,“ už chtěl vstát, když si uvědomil, že na něco zapomněl. „Jo, a amen.“

Zde krátký prolog mého nového příběhu. Opět se vracím do českého prostředí, tak snad se s tím dokážu po takové době vžít.