Moje krásná jeptiška ✔️

2

„Ach, k mému údivu, jsi přežil,“ zavtipkovala Klárka. Prošla kolem promočeného otce a posadila se na gauč. Do klína vložil a misku s brambůrky a udělala si culík.

„Jsi vážně vtipná dcero, ale abys věděla, nemám na tohle vůbec náladu. Jdu si dát sprchu a pak pivo. Doufám, žes mi všechno nevypila,“ nakouknul do ledničky.

„Ne, poslední jsem měla s tebou. Už mám nachystanej film. Marečku, podejte mi péro,“ usmála se. Klárka milovala staré české filmy. Její oblíbený byl Christian. Věta: Zavřete oči, odcházím. Ji úplně očarovala.

„Tak to ne, dneska mám vybírat já a já chci Cestu do študákovy duše,“ protestoval Honza.

„Na to jsme koukali minule. Co pak jsi zapomněl? Hrál sis na Peterku a říkal jsi mi: Ruku líbám seňorito,“ zasmála se. „Musím říct, že jsem to viděla poprvé a hned jsem si to zamilovala. Ta scéna, jak učiteli přilepili tahák na sako, a pak si na něj vymýšleli kraviny, byla pecková. Tu musím někdy zkusit.“

„Opovaž se!“ vyhrozil ji. „Hele jdu do tý sprchy. Připrav mi něco k jídlu.“

„Mám chipsy,“ ukázala na misku.

„Hele, tobě ta sračka možná stačí, ale já jsem chlap a potřebuju něco víc,“ koukal, jak Klárka protočila očima, ale i přes to vstala a šla svému otci udělat něco malého k snědku.

 ****

Když se vrátil, čekalo na něj šest chlebu se slaninou a sýrem. K tomu zelenina z jeho zahrádky, nějaká klobáska nakrájená na kroužky, křen, a čtyři plechovky piva. Usmál se na tu dobrotu a mohli začít svůj rituál, kterou se svou dcerou zavedl od jejího prvního roku. Koukání na staré filmy. Nebylo nic lepšího než tyhle chvilky. Nutno dodat, že Klárka milovala filmy pro pamětníky. Některé znala zpaměti. Třeba jako trilogii Homolků. Pokaždé jen čekala až přijde věta: Ono nestačí, že mi zničil život, on mi musí zničit i peřiny. Tu scénku milovala.

Dívala se na otce, jak do sebe cpe od všeho něco a ušklíbla se. Radši si otevřela pivo a dívala se na film.

 ****

„Otče,“ Honzu probudil naštvaný hlas dcery. „Ty jeden bastarde,“ vlítla do jeho pokoje a strhla z něho deku. Honza si promnul ospalé oči pak se na ni snažil zaostřit. „Kde je Týrex!“ Týrex byl Klárčin čuník.

„Říkal jsem ti, že má věk, že z něj bude šunka,“ zas zalezl pod deku.

„Jak jsi mohl? Ty jsi zvíře, to z tebe by měla být šunka,“ zkřížila si ruce na prsou. Popotáhla nosem a utřela si slzy.

„Klárko, nebul. Jsem farmář. Cos čekala, že se ním budu mazlit? Nechovej se jak ženská,“ pomalu se posadil a díval se, jak roní slzy velké jako hrách. „Pořád ti říkám, abys zvířatům nedávala jména a nehrála si s nima. Je to můj obchod, ne zoo.“

„Já jsem ale ženská!“ zařvala. „Promiň, že jsem tě zklamala, ale nemůžu za to, že sis přál syna, nebo že jsem důvod, proč od nás máma utekla,“ s hysterickým pláčem utekla.

„Do prdele!“ zaklel a vyletěl z postele jen v upnutých boxerkách a utíkal za svou dceru, která právě třískla hlavními dveřmi. Seběhnul schody, otevřel prudce dveře a narazil do osoby, kterou srazil k zemi a on dopadl na ni. Otevřel oči a setkal se… Šukací oči, problesklo mu hlavou. Usmál se.