Moje krásná jeptiška ✔️

7.

„Otče náš, jenž jsi na nebesích. Posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi…,“ Honza v uších zaslechnul podivná slova, která ho probudila z tvrdého spánku. Otevřel oči a v rohu, na zemi, našel klečet Marii. Ruce měla spojené a modlila se.

„Co tam děláš?“ opřel se o lokty a koukal na ni.

„A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od všeho zlého. Amen. Otče nás, jenž jsi na nebesích…,“ opakovala modlitbu znovu. Honza ji pozoroval se staženým obočí. Poslouchal její plačtivou modlitbu. Ani si ho nevšimla, jako by byla myslí někde jinde. Jako, očekával mnohé scénáře. Nadávky, bitku, urážky, pláč. Tak trošku doufal i v poděkování, že jí otevřel oči, ale to už byl moc naivní. Jenže tohle už bylo trošku přehnaný.

„Maruš,“ zkusil štěstí.

„Zdrávas Maria, milosti plná, Pán s tebou. Požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého…,“ začala odříkávat jinou modlitbu. Honza už se vážně začal bát o její duševní zdraví. Odkryl se a obléknul si spodní prádlo. Marie se chovala, jako by tam vůbec nebyl. Vůbec ho nevnímala. Co pak se z toho sexu zbláznila? Říkal si v hlavě.

„Hej,“ poklekl k ní a dotkl se jejího ramene.

„Ne!“ zaječela a křečovitě na něj vztyčila ukazováček. „Nedotýkat se. Už jsi udělal víc než dost. Pošpinil jsi mě,“ pomalu si setřela slzy a vstala. Začala před ním ustupovat.

„Marie, hlavně se uklidni. Nic se nestalo. Jen jsme si trochu užili. Líbilo se ti to stejně jako mně,“ snažil se ji uklidnit. Mluvil tiše a pomalu.

„Já se ale nechci uklidnit,“ zavrčela. „Chci tě zmlátit, zničit, zlikvidovat,“ stiskla ruce v pěst a rozklepala se.

„Pokud ti to pomůže,“ s úsměvem roztáhnul ruce a nabídl se jí jako živý boxovací pytel. Marie vykřikla, jako Xena princezna bojovnice a vrhla se na něj. Začala do něho bušit pěstmi. Mlátila ho do hrudi. Plakala, modlila se, klela. Její drobné ruce však nemohly Honzovy ublížit. Spíš naopak. Strašně ho to vzrušovalo. Možná byl blázen, ale nasraná Marie v něm vyvolala strašnou chuť na sex. Kdyby na sobě měla ještě roucho, bylo by to něco. Chytil ji za zápěstí a přitáhnul si ji k sobě tak těsně, že cítil její horký dech na svých rtech. Díval se jí do oči, pak na rty. Ona, jako by jen čekala, co bude. Její oči však prosily o polibek. Chytil ji za obličej a vášnivě ji políbil. A přesně jak říkal. Nebránila se. Objala ho kolem krku a natiskla se k němu úplně na těsno. Dotýkala se jeho nahé hrudi. Hladila jeho mužné tělo a zas se v ní vytvořila ta příjemná bolest. Sex byl pro ni jak droga. Jak jednou začala, nemohla přestat. Honza ji celou vysvlékl a hodil ji na postel. Otočil ji na břicho, Chytil za boky a vytáhnul na čtyři. Marie vůbec netušila, co chce jako dělat, ale pak… To, co v ní vyvolal touhle polohou bylo něco neskutečného. Cítila ho v sobě úplně celého. Každý kousek jeho samotného v ní pulzoval. Tahle poloha byla tedy něco. Narážel do ní silně a prudce, jako by z ní toho Boha chtěl vymlátit. Ona u toho řičela a řvala, jako by ji posedl Ďábel.

****

Opět minut později Marie opět klečela v rohu a modlila se, ale po první to vzdala. Lehla si vedle Honzy, který se na ni díval s úsměvem.

„Už jsi přišla na to, že ti v tomhle Bůh nepomůže. Prostě, jak jednou ochutnáš sex, neodoláš,“ usmíval se. Dostal to, co chtěl. Dokonce dvakrát.

„Co se mnou ale bude? To, že jsme se milovali, neznamená, že chci rušit svoje plány,“ posadila se do tureckého sedu a přehodila si polovinu vlasů na jednu stranu. Honza si ji prohlížel tak trochu jinak, než když ji viděl předevčírem, nebo před tím, než ji ojel. Jako by díky milování vyzrála.

„Hele, já jsem tady pořád, když budeš chtít, můžeš zaskočit. Já to nikde neřeknu,“ jen to dořekl, uhýbal její ráně. Oba se smáli jak praštěni, když se na něj Marie vrhla a opět ho začala mlátit. Honza se nad ní přetočil a dal jí ruce nad hlavu. Pomalu ji políbil a pak znovu a znovu a znovu. Nemohl si pomoct, ale i na něj měl sex s Marií podivné účinky. Nemohl se jí nabažit. Potřeboval jí snad víc, než ona jeho.

****

O deset minut později leželi oba dva na zádech a koukali do stropu. Hlasitě oddechovali a přemýšleli nad tím, co se to vlastně stalo… zase.

„Měla bych jít, než přijde tvoje dcera, nebo se stane něco horšího,“ nádech výdech. Tím horším myslela, že by se spolu zase pomilovali a pokud by k tomu došlo, neušla by ani krok.

„Jo, asi bys fakt mělas jít, nebo tě ojedu znova,“ dál koukal do stropu. Marie se zasmála. Jedno ji však úsměv sebralo. Jak jen bylo možné, že ze dne na den přišla o pannenství, už měla třikrát sex a vůbec jí to nevadílo?