6

1.6K 80 18
                                    

„Ten film měl tak stupidní konec. Mohla odejít bez dalších útrap a ona si zvolila další bolest. To chtěla jako machrovat?" rozčiloval se Honza, když dokoukali film.

„Ne, Emily Rose byla hrdinka. Chtěla světu ukázat, že démoni existují. Vy jste ten film vůbec nepochopil," ze všech sil se mu snažila vysvětlit podstatu filmu.

„Jak bych mohl, když jsem většinu filmu byl pod dekou a měl jsem moc práci s tím, abych se neposral strachy. To jste musela vybrat zrovna tenhle film? Proč ne něco romantickýho, jako každá baba," ukazoval na televizi, kde zrovna běžely závěrečné titulky.

„Teď vyberu film já a donesu další lahev vína. Musím říct, že moje dcera má vážně dobrý vkus, co se červeného týče," prohlížel si etiketu a kopnul do sebe zbytek sklenky.

„Ne, já už bych neměla. Už teď cítím, jak mi to leze do hlavy," chytila se za čelo. Vážně cítila sílu alkoholu v krvi. Jazyk jí polehoučku brněl a šlo na ni horko, ale za to mohl i Honza. Po celou dobu hororu se na ni lepil a schovával se jí do ramene. Kdyby jen tušila, že se bude bát hororu, nevybrala by tento film. Pokaždé, když se jeho tělo natisklo na to její, Projela jí taková husina, že se začal v duchu modlit.

„Ale dejte pokoj, sestro. Vsadím se, že na faře nasáváte jedna dvě a tady budete dělat Dášu, kvůli jedný flašce vína?" nedbal jejího protestu a šel rovnou do sklípku. Jasně, ožrat ji a pak zneužít nebylo zrovna taktické, ale on na taktiku nikdy nehrál. Dohrál vždy hru do konce a byl jejím vítězem. Teď to nebude žádná výjimka. „Jsem tu," usmíval se a v ruce držel červené.

„Vy prostě nerad slyšíte ne," kroutila hlavou s úsměvem. „Ale řekněte mi jedno. Necháváte dceru nakupovat víno?"

„Ne, já ho koupím, ona ochutná a já podle toho nakupuju další. Nevím jak to dělá, ale má na to prostě čuch," nalil jí a pak sobě.

„Vždyť je ještě školou povinná," vyčetla mu. Nemohla pochopit, že by vážně dovolil své dceři alkohol.

„No a co. Má chlastat někde v lese, nebo se mnou doma? Tady ji mám aspoň pod kontrolou," bral to, jako jeden z jeho nejlepších nápadů. „Hele, co takhle si tykat?" nabídl.

„Taky mě to napadlo. Tak na tykačku," zahihňala se a sklopila hlavu.

„Maruško, ty ses opila?" opřel si loket o opěrku gauče a do dlaně si vložil hlavu. Díval se do jejich očí a na tváři měl dokonalé ďolíčky.

„Ne, nejsem opilá," vykulila oči, jako by řekl nějakou hroznou věc.

„Ani drobátko?" ukázal prsty, jak drobátko.

„Ne," kroutila hlavou. Napila se a olízla si smyslně rty. Bože, to bylo tak sexy gesto, že mu okamžitě ztvrdl. „Vážně je dobré."

„Hm... já ti to říkal."

„Honzo, kde je Klárky maminka?" dopila sklenku a nalévala si další. Ta ženská tedy uměla pít.

„To nevím," zatočil se sklenkou, v niž se zavířila červená tekutina kolem dokola. „Našel jsem ji na Facebooku a napsal ji o Klárce. Jaká je, jak jí to jde ve škole, jak je dokonalá, ale nenapsala. Zprávu si však přečetla."

Moje krásná jeptiška ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat