𝗣𝗮𝗿𝘁 𝘁𝗲𝗻: 𝗧𝘄𝗼 𝗮𝗻𝗱 𝗵𝗮𝗹𝗳 𝗺𝗲𝗻

1K 68 6
                                    

Ani jsem nikomu nestačila slavnostně oznámit svůj úspěch, a už jsem za zády slyšela příchod Marshalla a ostatních, co s ním byli v místnosti před mým úkolem. Já se proto hned otočila a mlčela jako ryba.

,,Abych pravdu řekl, tak kdybych se držel pravidla ,za nula bodů vyhazov' tak by tu zůstali nanejvýše dva lidé," projel nás všechny pohledem, ,,dva lidé, včetně mě. No, kdybych to měl trochu zlehčit, tak dva a půl člověka.

Všem okolo mě, jakoby během okamžiku zaskočilo a najednou jakoby zmizel veškerý zvuk. Nikdo se ani neodvážil podíval na svého souseda.

,,Tak zaprvé, řekne mi někdo z vás, co je tohle?" vytáhl si z kapsy nožík, který jsem při plnění úkolu ukořistila.

,,K-kapesní nožík?" ozvalo se za mnou s nepatrným strachem.

,,A obecnější pojmenování?" kývnul muž na znamení správné odpovědi.

Teď už se nikdo neozval.

,,Je to zbraň," všechny si nás projel pohledem, ,,zbraň, která vám může ublížit a bez problému i zabít. Vždy si proto musíme být jistí, že ten koho vyslícháte není ozbrojený. Pokud by byl, tak mu tím dáváte možnost útěku."

V místnosti bylo stále hrobové ticho. Všichni byli napjatí, co se bude dít dál. Nikdo se neodvážil ani pípnout.

,,Dalším bodem k úspěchu je slabina. Vždy musíte najít slabinu, které můžete při získávání informací využít. Může se stát, že ten od koho budete získávat informace, bude váš přítel, nebo dokonce rodinný příslušník. V takovém případě může být získání slabiny jednodušší, ale musíte brát v potaz i určitou citovou vazbu, kterou byste k jedinci měli. Ta je často ten největší problém," řekl Marshall s plnou vážností v hlase, když do místnosti přišlo několik mužů, mezi kterými byl i ten kterého jsem měla tu čest mučit při svém výslechu.

V tu chvíli se mezi námi ticho na chvíli prolomilo nenápadným zahihňáním od Andrewa.

,,Proč se směješ?" špitl tiše Frederick stojící vedle něj.

,,Vidíš toho druhýho z leva?" poukázal na muže, který stál za Marshallem a to jediné, co na něj přitahovalo pozornost, byl monokl na levém oku.

Frederick přikývnul.

,,Ten monokl má ode mě."

,,Chlape, ty se nezdáš," zadívala jsem se na něj s úšklebkem.

,,Samozřejmě je tu i fyzická možnost, která se při výslechu dá praktikovat," pokračoval Marshall při pohledu na Andrewa, ,,že ano, Jacksone," nepatrně se mu pozvedly koutky, ,,původně bylo v plánu si projít záznamy z vašich výslechů, ale když plně uspěl pouze jeden člověk, nemá to cenu. Je pravda, že ony vítězné praktiky byly trochu... zvláštní, ale podle toho, co jsem viděl byly účinné. A pro příště bych poprosil, abyste nezačínali větou ,co jsi měl dnes na snídani'."

Nikdo z nás, adeptů, už se pro tentokrát neudržel a všichni jsme se museli zasmát při pohledu na úplně rudého Fredericka.

,,J-jen jsem ch-chtěl začít normální konverzaci," sklonil studem hlavu.

Když v místnosti smích utichl, Marshall se opět chopil slova, po kterém se ozval Nicholas svými neidentifikovatelnými skřeky.

,,Takže, za dnešek má Whitley pět bodů a Harrowerová dvanáct."

,,D-dvanáct!?" vyvalila jsem na něj oči.

,,Ano, dvanáct. Odpovědi na informace byly po pěti, plus dva bonusové."

Krycí jméno E.A.G.L.EKde žijí příběhy. Začni objevovat