Krycí jméno E.A.G.L.E

𝗣𝗮𝗿𝘁 𝘁𝘄𝗲𝗻𝘁𝘆-𝗻𝗶𝗻𝗲: 𝗦𝘂𝗶𝗰𝗶𝗱𝗲 𝗦𝗾𝘂𝗮𝗱

V tuhle chvíli už se mi potvrdilo, že vše okolo není hra. ale krutá realita, kde hrajeme pouze roly sebevražedného oddílu a naši ruští přátele mají velice dobrou mušku.

,,Marshalle, tohle už není legrace," polil mě strach při pohledu na přítomného.

Seděl v rohu místnosti se stejným polomrtvým výrazem jako před pár hodinami Nicholas. Hned jsem poznala, že... že snad věděl, co se děje, protože mu nedaleko ruky ležela zbraň však bez nábojů. V první chvíli jsem si myslela, že je na tom lépe než náš první nebožtík, ale nakonec jsem ze svého úsudku ustoupila. Nejen že měl střelnou ránu na paži, ale i odřené čelo. S jeho povahou si jsem jistá, že se bránil a oni ho něčím tvrdým praštili po hlavě.

,,No tak Marshalle, proberte se," zatřásla jsem s ním.

Jak jsem čekala, nereagoval. Dál jsem se ho pokoušela probrat, ale bezúspěšně. Nakonec jsem si do dlaní v nedalekém umyvadle napustila studenou vodu a tu mu vychrstla do obličeje.

,,No tak, jste člověk s tím nejodolnějším kořínkem kterého znám, teď to nemůžete jen tak vzdát," rychla jsem ho za ramena.

,,Jsem rád, že to říkáte," usmál se přítomný, když po probrání pootevřel oči.

,,Díky bohu," oddechla jsem si.

Hned jsem mu podala vodu, aby se mohl napít a následně jsem začala zjišťovat, co se vlastně děje.

,,Ještě než vám to všechno řeknu, podejte mi prosím tu lahev ze třetí police napravo," mávl rukou.

Celá místnost byla sklad všeho možného, takže tu nebyla nouze vpodstatě o nic.

,,Gin?" otočila jsem se na něj.

,,Je potřeba si dodat kuráž," uchechtl se když se konečně postavil a zdravou rukou se opíral o zeď.

Láhev jsem mu podala, on ji otevřel a část jejího obsahu si nalil na ránu na paži.

,,Na ošetřovně máme dezinfekci," podívala jsem se na něj, když se posléze i napil.

,,V armádě jsme žádnou dezinfekci nepotřebovali," odfrkl si, ,,tak ji přece nebudu potřebovat ani teď, navíc, kdyby to bylo Chardonnay, tak bych si to asi rychle rozmyslel," ušklíbl se.

,,V tom případě se divím, že vlastně žijete," zasmála jsem se.

Přítomný se ještě párkrát napil, než se usadil na nedalekou stoličku, podíval se na mě a konečně začal vysvětlovat celou situaci.

,,Doufal jsem že na to nejdojde. Před pár týdny jsme tu chytili ruského agenta, nasadili ho aby získal informace ohledně vašeho výcviku."

,,C-cože? Našeho výcviku?" zhrozila jsem se ve vlastním podvědomí a zároveň si objasnila hlas, který jsem tehdy z chodby slyšela, byl to ten agent kterého chytili.

,,Rusko se již nějakou dobu zajímá o ochranné složky zemí po celém světě, Velká Británie není výjimkou. Přesněji pro to vytvořili tajnou organizaci zvanou E.A.G.L.E, u které dodnes nikdo neví, co jako zkratka znamená, však víme, že organizace chtěla na svou stranu získat Spojené státy americké. Nejen díky svému názvu, který jim je více než blízký s jejich státním znakem, ale také kvůli jejich více než dobrému bojovému vybavení, na které si Rusko již nějaký čas brousí zuby. Nicméně, především mají strach, aby je někdo příliš neohrožoval, proto se snaží bez vyvolání celosvětového konfliktu zneškodnit veškeré potencionální hrozby. Podle nich chtějí zajistit světový mír."

,,Vždyť my ani nevíme, co děláme, jak nás mohou považovat za hrozbu?" vyvalila jsem oči.

,,Co vy víte, za pár let jim jako profesionální agent přímo před očima z mauzolea vezmete vycpané tělo Lenina, to by pak litovali jak podcenili své rozhodnutí," uchechtl se přítomný.