Krycí jméno E.A.G.L.E

𝗣𝗮𝗿𝘁 𝗲𝗶𝗴𝗵𝘁: 𝗙𝗶𝗿𝘀𝘁 𝘄𝗮𝗿𝗺-𝘂𝗽 /𝘀𝗲𝗰𝗼𝗻𝗱 𝗽𝗮𝗿𝘁/

Všichni jsme byli od bláta od hlavy až k patě, protože večer pravděpodobně pršelo, tudíž je bláto ještě bahnitější a stříká úplně všude. Mě už bylo všechno jedno takže jsem si i s rukama od mokré hlíny udělala culík. Teď před námi ale byla asi ta nejhorší překážka ze všech. Zeď, odhadovala bych asi tři a půl metru bez jakékoliv úchytky nebo prostě čehokoliv, za co by se dalo přitáhnout nebo chytit.

Všichni se už od začátku snažili na zeď vyskočit, nebo ji mně neznámým důvodem vyběhnout, ale to vše bylo bezúspěšné.

,,Hele, vylezte mi někdo na záda abyste se dostali nahoru," navrhla jsem skupince lidí před sebou v podobě Chase, Fredericka a Andrewa.

,,Já tam nepolezu. Nedokázal bych vás vytáhnout," zhrozil se Chase nad mým nápadem.

,,Tak mě dostaňte nahoru, a já vás vytáhnu," navrhl Andrew, když se zadíval na Fredericka.

Ten chvíli váhal než se uvolil tomu, aby mu Andrew vylezl na záda. Po chvilce, co byl blonďák už nahoře, oznámil nám, že za zdí je dlouhá zkosená plocha, co vede co bahnitého jezírka. To nám všem bylo v momentální chvíli k ničemu, takže jsme se věnovali naší akci lezení na stěnu. Frederick byl stále skrčený, tak jsem mu rychle vylezla na záda, kde jsem chvíli vrávorala, než jsem se podívala na Andrewa, co už mě měl dávno dostat nahoru.

,,Tak mě tady necháš, nebo co?" zakymácela jsem se.

,,A co takhle kouzelná slůvka?" ušklíbl se, když si projel rukou vlasy.

,,Lociko, spust své vlasy, nebo si tě asi brzo podám," zamračila jsem se, protože už jsem začala registrovat jak funícímu Frederickovi začaly křupat záda.

Blonďák se na mě krapet vyvedeně z míry podíval, než mě chytil a já je konečně vyškrábala nahoru. Následně jsme vytáhli i vystrašeného Chase a Fredericka, který pravděpodobně za tu chvíli přišel o několik obratlů.

,,A tady máme dělat co?" zarazila jsem se, když jsem pod zkosenou plochou, na které jsme seděli uviděla bahnité jezírko.

,,Asi přeskočit," odpověděl blonďák, ,,ale po tom, co jsme teď absolvovali bych do toho už raději skočil," oddechl si unaveně.

Všichni jsme se chvíli přemáhali, než se Chase bojově rozhodl, že půjde jako první. Chvíli se do bahnitého jezírka díval, a zkoušel jestli by se dalo přejít, až se mu podařilo něco naprosto nemožného.

,,Mně tam spadla bota!" zabědoval, když se na nás otočil.

My jako první zaregistrovali Marshallův smích, když sledoval posmutnělého Chase už jen z jednou botou.

,,Můžeš mi laskavě vysvětlit, jak ti tam mohla krucinál spadnout bota!? zakřičel za ním Frederick.

,,No... zkoušel jsem jestli by se to dalo přejít, a najednou jsem bez ní."

,,Pano na nebi, tohle nemůže skončit dobře," spráskl Andrew ruce, když se i on odhodlal jít za brunetem a jeho ztracenou botou.

Po chvíli jsme byli naštěstí za jezírkem. Všem se ho podařilo podle možností přeskočit. Frederick a Andrew to zvládli bez větších problémů, já se odrazila málo a při doskoku se mi tam zabořila noha takže jsem byla ještě více od bahna než doposud. Chase dnes ráno pravděpodobně vstal špatnou nohou, protože mu to při výskoku podklouzlo a do jezírka zahučel až po pas. To to už jsme si začali všímat, že se i ostatním daří dostat přes osudnou zeď, proto jsme se vydali dál až na konec dráhy.

,,Vážně jsem netušil, že ta úmrtnost bude tak velká," nakrčil Marshall nos při pohledu na některé jedince, co sebou sekli do bahna ještě před cílem, ,,každopádně kdyby jste nevypadali tak jak vypadáte, tak bych vás nechal si to proběhnou ještě jednou," zadíval se na přítomné a skončil na Chaseovi, ,,běžte se trochu zkulturnit. Po obědě bych vám doporučoval si dráhu ještě jednou projít než večer poběžíte na body."