Krycí jméno E.A.G.L.E

𝗣𝗮𝗿𝘁 𝗳𝗼𝘂𝗿𝘁𝗲𝗲𝗻: 𝗝𝘂𝗺𝗽 𝗼𝗳 𝘁𝗿𝘂𝘀𝘁

Další den ráno se Chase hned po snídani vydal na prohlídku svého kotníku. Já se k němu připojila, protože ve společenské místnosti přišel čas stupidních sázek, kterých jsem nechtěla být součástí. On po celou cestu vedle mě poskakoval za pomoci berlí a já se pokusila inteligentně vyjádřit v tom, co jsem mu chtěla říct.

,,Víš, chtěla bych si promluvit o jedné věci, co se nedávno stala," začala jsem s ostychem mluvit, zatímco se na mě brunet podíval, ,,jde o rozhovor, který jsem slyšela. Byl Nicholase a někoho koho jsem nepoznala, neviděla jsem mu do obličeje. Prý, že nechtějí abychom vyhráli."

,,To se jim vůbec nedivím," zasmál se Chase, ,,oni sem přijeli s fyzičkou až v mozku a jejich plány jim začnou ničit dva lidé, co ji mají na samém dně. K tomu jeden z nich si dokáže zakopnout o vlastní nohu, na rovině."

,,Asi máš pravdu, nebudu si tím ničit den," oddechla jsem si s úlevou.

Když jsme došli až ke dveřím s nápisem ošetřovna, mladík vešel a já hned za ním.

,,Tak co kotník?" ozval se místností Marshallův  hlas.

,,Už ho ani necítím," odpověděl mu.

Celou místností probelhal, než se posadil na lůžko, které bylo nedaleko něho. Jeden z přítomných doktorů si k němu klekl a z nohy mu začal odmotávat obvaz.

,,Nechtěl jsem vám to dříve říkat, ale jste první na kom jsme testovalovali nový, tajný druh léčby," podíval se na něj muž stojící vedle něj.

,,N-není to něco nebezpečného?" vyvalil na něj Chase vystrašeně oči.

,,Jste stále při vědomí, tak to vypadá, že nikoliv," ušklíbl se Marshall.

Mladík se na chvíli zarazil, než se strachem sklonil hlavu a sledoval svůj kotník, dokud na něj nedošlápl.

,,Očividně jsme na dobré cestě," podívala jsem se na přítomného přede mnou, který už bez potíží chodil jakoby si kotník předevčírem ani nezranil.

,,Ale j-jak to," vyděsil se brunet, když mu málem strachem zbělal obličej.

,,Je to nějaký prášek, nebo nějaká radioaktivní mastička?" podívala jsem se na Marshalla stojícího opodál.

,,Kdybych vám to řekl, už by to nebylo tajné," usmál se.

,,Ale bylo. Věděla bych to jen já, Chase, vy a ostatní tady v místnosti," všechny jsem si rychle přepočítala, ,,stále je to jen deset lidí."

On s povzdechnutím protočil oči, než jsem se raději já a Chase vydali do společenské místnosti.

,,Já se vám tady svlékat nebudu," vzepřel se Andrew, když seděl s ostatními v kroužku kromě Fredericka, který jen tiše sledoval.

,,Musíš, prohrál jsi," dostalo se mu odpovědi.

,,A-Ale..." pokoušel se ze všeho vykroutit, když jsem sledovala jeho rudnoucí tváře.

,,Máš na to dvacet čtyři hodin, jinak si to uděláme sami."

,,Tady je někdo v pěkný kaši," podívala jsem se na blonďáka s viditelným úšklebkem.

Andrew ještě dlouhých několik minut litoval svého rozhodnutí, než nás vyrušil příchod Marshalla.

,,Tak pojďte, mládeži, dnešní úkol už čeká," projel si nás všechny až moc tajnůstkářsky pohledem.

Všichni jsme se vydali za ním až do místnosti, kde jsme se si brali vybavení na Chaseův osudný paintball. Tentokrát jsme však každý dostali do rukou černý batoh, se kterým jsme vyšli ven z budovy. Naše cílová destinace byl rozlehlý, prázdný hangár. Jediné, co tu bylo, bylo několik krabic náhodně naskládaných na sobě po krajích celé haly.