Krycí jméno E.A.G.L.E

𝗣𝗮𝗿𝘁 𝘁𝗵𝗶𝗿𝘁𝘆: 𝗡𝗼 𝗽𝗹𝗮𝗻𝘀 - 𝗷𝘂𝘀𝘁 𝗶𝗺𝗽𝗿𝗼𝘃𝗶𝘀𝗮𝘁𝗶𝗼𝗻

,,Miřte na ruce, nohy a hlavu. Pokud minete, dáváte jim šanci, která vás může stát život, proto buďte přesnější a rychlejší než oni. Zdraví máte totiž pouze jedno," podíval se na nás Marshall ještě než jsme vykročili ze dveří.

Ještě když vysvětloval zbytek plánu, já mu obvázala zraněnou ruku, a i když sebou celou dobu nesouhlasně vrtěl, podařilo se mi mu ošetřit i čelo, na které si už však obvaz dát nenechal se slovy:

,,Pokud mě tu někdo najde mrtvého, musím vypadat důstojně."

,,To byste si měl nechat vytesat na hrob," podívala jsem se na něj s posledním pokusem mu na čelo dostat alespoň náplast, avšak bezúspěšně.

Ve vzduchu byla cítit nervozita a napětí už nějakou dobu, stačilo nám k tomu první ošetřování Nicholase, kterého jsme před odchodem naposledy zkontrolovali. Krev mu po Marshallově poněkud drastickém záhadu přestala téct a rána se alespoň trochu uzavřela díky popálenině, kterou si nyní ze stálého šoku chladil.

,,Díky, že jsi mě tam nenechala," zasípal z postele, ,,předpokládám, že ti to budu muset někdy vynahradit."

,,Mně bude stačit, když mi přijdeš na pohřeb a budeš mít řeč o tom jak úžasná jsem v životě byla," usmála jsem se.

~

Chodbou jsme se plížili pomalu a tiše dokud jsme se nerozdělili. Všichni jsme měli naplánovanou cestu do jedné chodby, však jinými trasami abychom pokryli a vyčistili co největší plochu. První dvě skupiny se okamžitě vidali plnit náš hlavní úkol zatímco skupina třetí společně se mnou se vydala uzavřít hlavní vchod abychom znemožnili přístupu dalším nepřátelům. Za pomoci neustálého mávání rukama v podobě tichých signálů, jsme se navigovali dokud jsme se nedostali až ke dveřím.

,,Kolik jich tam je?" špitla jsem tiše směrem k Frederickovi, který se podíval za roh, kde stáli hlídky.

,,Dva, každý na jedné straně. Chce to jen dva přesné výstřely."

Kývla jsem a okamžitě si přiklekla a spoza roku jsem začala zaměřovat tak jako brunet nade mnou. Třetí přítomný v podobě Chase stál vedle mě a já skoro slyšela jak mu bije srdce, a Marshall... a Marshall opět použil taktiku vlastního nepředvídatelného uvažování. Frederick začal tiše odpočítávat, když jsme měli oba v hledáčku své cíle, však ještě než odpočet dokončil, vedle nás se ozvaly dvě po sobě jdoucí rány. Hlídka se během vteřiny zhroutila bez hnutí k zemi.

,,Já myslela, že máme plán," zamračila jsem se při pohledu na Marshalla, který stál uprostřed chodby s nataženou rukou se zbraní jako bychom se celou dobu nesnažili ukrýt.

,,Improvizace nikdy neuškodí," ušklíbl se potěšeně, když se bez výčitek vydal chodbou dál.

Se zbylými přítomnými jsem si vyměnila zaražené pohledy z očí do očí, než jsme se vydali za ním.

,,Vy jste ten nejnehumánnější člověk, kterého jsem kdy potkala," zacouvala jsem při pohledu na oba agenty s prostřelenou hlavu.

,,Rusů je necelých sto padesát milionů, nás pouze šedesát šest milionů, v čem vidíte problém?" dlouze se na mě podíval, mezitím co se z vedlejších chodeb začala ozývat střelba při dobývání zajatců.

,,Teď už raději v ničem," povzdechla jsem si.

Ke dveřím jsme během chvíle došli, a i když byly zavřené, pomocí kódu jsme je uzamkli.

,,Na to, že jsme u hlavního vchodu, je tu až podezřele mrtvo," prohodil Chase ťukajíc do obrazovky před sebou.

,,Doslova," ušklíbl se Marshall.