Krycí jméno E.A.G.L.E

𝗧𝗵𝗲 𝗲𝗻𝗱?

Sice jsem po příjezdu do nového měla hlad a už jsem měla jen jednu čokoládovou tyčinku, ale i přesto jsem se přemohla a šla spát, těšíc se na již dnešní oběd. Ráno jsem vstala a připravila se za dopomoci toho, co mi z těch posledních dvou měsíců mimo domov zbylo. Pak už jsem byla schopna vyrazit. V garážích už na mě čekal Marshall, aby mě svezl protože posléze přiznal, že sám automatickému řízení v autech z centrály nevěří a raději dává na sebe samého. Po cestě, když auto konečně zastavilo, vyletěla jsem ze dveří jako kulový blesk a zvonek na vchodových dveřích jsem držela tak dlouho dokud se neotevřeli.

,,Megan," vrhla se mi mamka okolo krku, ,,jsem tak ráda, že jsi zpět."

Když jsem se s ní přivítala, ve dveřích se s úšklebkem objevil Josh.

,,Dlouho jsme se neviděli."

,,Jakoby to bylo včera," uculila jsem se, než mu do řeči opět skočila druhá přítomná.

,,A koho jsi sebou přivedla, jak nám Josh říkal?"

Já se usmála při pohledu na Joshe, který během okamžiku strnul v pohybu při pohledu na Marshalla za mnou.

,,A sakra," zalknul se.

,,To jsem ráda, že se rádi vidíte," ušklíbla jsem se při pohledu na Joshe a Marshallovo uculení, když jsem si od něj vzala kurf, který mi tak ochotně přinesl poté, co jsem z auta nekontrolovaně vyběhla, ,,vás dva ani přestavovat nemusím, tak tedy - mami, Marshall, Marshalle, máma která to se mnou vydržela o dvacet pět let déle než vy."

,,Měl bych vám začít dělat chůvu, abych nevyšel ze cviku," usmál se.

,,Věřte mi, že byste to raději vzdal, vím o čem mluvím," prohodila mamka.

Když se seznámili, Josh celou dobu až vyděšeně couval, dokud se neozval ten jediný zvuk chrochtání, který mi chyběl ze všeho nejvíc.

,,Jamesi," rozzářily se mi oči, když ke mně mops na jeho zvyklost až moc rychle přiběhl.

Hned jsem ho začala drbat za ušima a na břiše když se nemotorně svalil.

,,Jamesi, tohle je pán, který tě seznámí se dvěma slovy, které bys měl dodržovat," zvedla jsem mopse ze země, když se snažil dostat na nohy a s blízkou kýlou při jeho váze ho podala Marshallovi, ,,ranní rozcvička."

Přítomný mu věnoval ten samý zaražený pohled jako Josh uplatnil na něm než si funící hroudu tuku nakonec vzal.

,,Panička tě musí mít víc než ráda, podle toho, co je na tobě navíc," podíval se na mopse s nepatrným úšklebkem.

Zatímco mu pes stihl za stálého vrtění ocasem poslintat vše, co poslintat mohl, přítomný se odebral do obýváku, kde se seznámil i s tátou, který se již od rána koukal na fotbal.

,,On tam s vámi byl celou dobu?" podívala se na mě mamka se zájmem.

,,Ano."

,,A že jsi nic neřekla," povzdechla si úpěnlivě se zaujetím, když si upravila vlasy.

,,Mami, měla by sis změřit tlak," věnovala jsem jí pohled z očí do očí, když stále sledovala Marshalla jak se v obývacím pokoji baví s tátou a Joshem.

~

,,A je to ještě mnohem lepší," začala jsem opět mluvit již po obědě uvelebená v křesle, když mě ostatní poslouchali, ,,mám práci."

Joshovi okamžitě zaskočilo, zatímco rodiče se na mě potěšeně podívali.

,,Jako sekretářka na Scotland Yardu?" zeptala se mamka s nepatrnými obavami.

,,Ne, jako agent tajné služby Spojeného království Velké Británie a Severního Irska," odmlčela jsem se a letmo se podívala na Marshalla, ,,ten názvem je sice dlouhý, ale má to svůj účinek," ušklíbla jsem se.

,,Megan, apríl je až příští rok," podíval se na mě táta.

,,To není vtip, že ne?" podívala jsem se na Marshalla.

,,Ke smůle vašich rodičů bohužel není," ušklíbl se když mu James spokojeně ležel na klíně a on ho drbal mezi ušima, ,,již dlouho hledáme někoho nového do týmu a Megan při výcviku prokázala skvělé hodnoty, které jsou u našich agentů potřeba."

Všichni jsme si vyměnili dlouhé pohledy z očí do očí, já s Marshallem pouze pobaveně, však zbytek přítomných, Jamese nepočítaje, vypadal zmateně i vyděšeně, a když mě i samotný Josh kolikrát do mých rozhodnutí musel dokopat, teď byl však ticho jako myška.

,,Joshi, já myslela, že budeš mít větší radost," svraštěla jsem obočí.

,,Já mám radost, jen přemýšlím," zarazil se do křesla naproti mně.

,,Já myslím, že to je proto, protože na jejich výcviku jsem musel být víc důrazný na své požadavky," nepatrně se Marshall uculil.

,,Ona mu ta disciplína nikdy neuškodila," zasmála jsem se, ,,ale tady jste to myslím trochu přehnal, vždyť ten je vyděšenější než James, když zjistí že nám došli granule."

~

,,A co vůbec budete dělat teď?" podívala jsem se na Marshalla, když stál ve dveřích připravený k odchodu, už poté co jsem byla poslední, kdo se s ním včetně Jamese nerozloučil.

,,Asi se vrátím zpět na Scotland Yard a budu mu dělat spojku s centrálou. Nejdřív si vás ale na pár dní vezmu na starost než oficiálně nastoupíte do práce."

,,A nezkusíte někde najít něco i pro Joshe, když se jistě na výcviku tak snažil?" zaprosila jsem s psíma očima.

,,Uvidíme, co se bude dát dělat," ušklíbl se, než ještě naposledy mopse podrbal.

Již pravděpodobně ze zvyku mi chtěl podat ruku, na kterou jsem však chvíli zírala, než jsem ji odstrčila a silně ho objala.

,,Josh se vás možná bojí, ale já ne," usmála jsem se, ,,a o tu vaši bundu se vám postarám, bude tady jako doma."

,,Zítra na vás budu v osm čekat v centrále," usmál se naposledy.

,,Budu se těšit."