Krycí jméno E.A.G.L.E

𝗣𝗮𝗿𝘁 𝘀𝗲𝘃𝗲𝗻𝘁𝗲𝗲𝗻: 𝗙𝗶𝗿𝘀𝘁 𝗺𝗶𝘀𝘀𝗶𝗼𝗻 /𝘀𝗲𝗰𝗼𝗻𝗱 𝗽𝗮𝗿𝘁/

,,Proč mám vůbec jít první já?" podíval se na mě těsně před tím, než uchopil kliku.

,,Vysvětlím ti to asi takhle," položila jsem mu ruku na rameno, ,,jak tady jistě všichni víme, tvé ego tě ve všem s velkým předstihem předhání, proto ty dveře můžeš pootevřít, ono si to tam může v klídku omrknout a ty nám pak řekneš, co a jak," ušklíbla jsem se a cítila, jak si ostatní dávají záležet, aby se nezasmáli.

Věděla jsem, že do mě také chce našít pár pichlavých poznámek, ale neudělal tak a raději se vydal za nám stále záhadné dveře. Já je za ním raději hned zavřela a ostatní jen poslouchali. Neuběhlo ani pár vteřin a ozvala se rána pádu a následně Nicholasův naštvaný hlas tvořený pouze nadávkami, poté co zakopl.

,,Můžete dovnitř, vypadá to, že tu nikdo není. Jen tu je tma," zahuhlal.

Všichni jsme poté vstoupili do prostoru zahaleného tmou, opatně jsme sešli schod, který byl pro Nicholase osudným, zatímco poslední z naší skupiny rozsvítil. Ve výsledku se ukázalo, že místnost nebyla tak úplně prázdná.

,,Ruce nad hlavu, hned," ozvalo se a přede mnou se v náhlém světle objevily tři postavy ve stejném postroji s helmou jako jsme měli mi, pouze měly bílý pásek na pravé paži pro rozeznání. Před nimi byla židle a na ní seděl kdo jiný, než svázaný Chase.

,,Měls jediný úkol," zasyčela jsem na Nicholase, když jsem tak jako ostatní položila zbraň na zem a zvedla ruce.

On se na mě uraženě podíval, zatímco jeden z přítomných naproti mně něco zahuhlal do vysílačky:

,,Přišli si pro něj, pošlete posily."

,,P-Posily?" vyděsila jsem se.

Všichni měli ruce nad hlavou, byli jsme v pasti.

,,Megan, přemýšlej, jak by to teď vyřešil James Bond?" projelo mi okamžitě hlavou.

Chvíli jsem měla při soustředění zavřené oči, než mě vyrušila rána do dveří.

,,Je po nás," zabědoval Andrew za mými zády.

Pravda byla však jiná - dveře se rozrazily a všem našim protivníkům před námi během okamžiku zmizely všechny životy.

,,Nepotřeboval tu náhodou někdo pomoct?" usmálo se na nás ze dveří několik lidí z druhé skupiny, která obcházela budovu z druhé strany.

Všichni jsme si oddechli a já následně rozvázala zajatce na židli před sebou hned poté, co naše tři mrtvoly odešli.

,,Jaktože na sobě máš ten oblek, když tvůj jsem dnes ráno viděla?" podívala jsem se na něj zmateně.

,,C-co já vím? zakňoural, ,,já už se ráno probudil v tomhle a pak mě někdo dotáhl až sem."

Když jsem mu rozvázala i svázané ruce, zjistila jsem, že na jeho postroji je pouze jeden život. Chvíli jsem přemýšlela, co vlastně budeme dělat, než nám nově příchozí polovina oznámila, že našla otevřenou místnost s kamerovým systémem a počítačem.

,,Třeba něco zjistíme z kamer, ale musíme se tam nejdříve živí dostat," zadívala jsem se do dveří, kde už se několik přítomných vypořádávalo s posilami, které se množily jako mravenci.

Věděla jsem, že nechat jít Chase s jedním životem, by bylo ryskantní proto jsme potřebovali nějaký lepší plán. O celé místnosti okolo bych tipla, že to byl sklad. Po stranách byly poličky s různými věcmi, které k sobě ani neseděli. Na jedné straně byly zásobníky do zbraní, ale na straně druhé naopak konzervy s fazolemi a dokonce i několik gumových kachniček.