Marinettina minulost

7.

Adrien

Když Mari odvezli na sál, sedl jsem si k čekárně. Po 30 minutách přišel Marcel. ,,A-ahoj." řekl nervózním tónem. ,,A-ahoj." ,,Jak na tom Mari je?" zeptal se mě ustaraným pohledem. Před 30 minutami, ji odnesli na sál." řekl jsem. On jen přikývl a sedl si vedle mě. ,,Ty Mari miluješ že?" zeptal se mě. ,,Ano strašně moc jí miluju." řekl jsem. ,,A nemiluješ ji jen proto, že je Beruška?" a to se mnou seklo. ,,Ne, nemiluju ji jen proto že je Beruška. Napřed jsem se s ní bavil jako s kamarádkou, je vtipná, chytrá, hezká, dobrosrdečná, odvážná. Vždycky, když se mnou mluvila, tak koktala. Nejdřív jsem nerozemněl proč koktá, ale pak když jsem se od Sabiny a Toma dozvěděl že mě miluje, něco se ve mě zlomilo. Byla to úleva, ale taky smutek. Pak mi můj kwami řekl, že ví kdo je Beruška. Já se to celou dobu snažil zjistit. Řekl mi, že mi neřekne kdo je to, prý na to musím přijít sám, je to prý někdo z mý třídy. A tak jsem přemýšlel. Jen jedna osoba z naší třídy má modré vlasy a modré oči. Marinette. Když jsem se to zjistil, byl jsem šťastný, celou tu dobu to byla Marinette, nejúžasnější holka, kterou jsem kdy poznal. Miluju obě její polovičky. Klidně bych kvůli ní i zemřel, nikomu nedovolím, aby mi jí sebral, a dokonce ani Jacke." dokončil jsem svůj proslov, a podíval se na Marcela. Ten jenom koukal s otevřenou pusou. ,,Marceli?" zamával jsem mu rukou přes obličej. Probral se. ,,To je to nejhezčí, co kdy někdo o Marinette řekl. Já si myslím, že ty jsi pro Mari ten pravý. Ale co se týče Jackea, s tebou musím souhlasit, taky bych kvůli Mari umřel. Mám takovej pocit, že se Jacke objeví, a příjde si pro Mari." řekl. ,,A proto ji musí.e o hránit." doplnil jsem.

Po 2 hodinách k nám přišel doktor a řekl že můžem jít za ní.

Došli jsme k pokoji 232 a otevřeli je.

Marinette

Ale pak se dveře otevřely, a tam.....................................................

stáli Adrien s Marcelem. Neváhali, a ihned ke mě přiběhli a obejmuli. Po 4 minutách mě pustili. ,,Marceli já.....já myslela že jsi mrtvý." řekla jsem rozechvěným hlasem. A obejmula ho. ,,Promiň Mari, já ti chtěl říct, že sem živý, ale Mistr Fu mi to zakázal." řekl. ,,Konečně, tak mocinky,moc jsi mi chyběl, už tě nepustím." ,,Já tebe taky myško." Adrien si odkašlal. Jejda, na něho bych zapomněla. ,,Je promiň, nechám vás tu osamotě, musím si ještě zavolat." řekl Marcel. ,,Dobře." řekla jsem a obejmul mě, pak otevřel dveře a šel pryč. Zbyli jsme tu jen já a Adrien. ,,Mari já...chci se ti omluvit." řekl se slzamy v očích Adrien. Mučilo mě když jsem ho viděla brečet. ,,Ty se nemáš proč omlouvat Adriene....to bych spíš měla j-" ,,Ne." přerušil mě Adrien a dal mi prst na rty. ,,Ty se nemáš za co omlouvat. To já jsem si nevšiml, jaká si úžasná holka, když jsem zjistil že jsi Beruška, byl jsem šťastnej, protože jsem se zamiloval právě do tebe a ne třeba do Chloé. Jsem rád že jsem tě potkal. Jsi nejkrásnější holka, kamrádka a parťačka, kterou mám. Jsi chytrá, milá, nesobecká, statečná, krásná, vtipná a nikomu nedovolím aby ti ublížil, ani Jacke. Ano, vím co se ti před 3 roky stalo a mrzí mě to. Jsi jen a jen moje. Miluju tě, a navždy budu." dokončil svůj proslov. Spadla mi čelist, Adrien mi právě řekl, že sem krásná. Do očí se mi nahrnuly slzy. ,,Adriene já.....nevím co říct..." ,,Nemusíš nic říkat. Přiblížil se a políbil mě a odtáhnul. ,,Miluju tě Mar-" ne nechci aby to říkal. Tentokrát jsem naše rty spojila já. Zajela jsem mu prsty do vlasů. On si mě k sobě přitáhnul a polibek prohloubil. Já se líbám s Adrienem. ,,Miluju tě Adriene a navždy budu." řekla jsem mezi polibkem. ,,Já tebe taky." a znovu spojil naše rty. Pak jsem se odtáhly. ,,Nikdy bych neuvěřila, že si Černý Kocour. A já sem tě odstrkávala, promiň mi to." začala jsem brečet. ,,To je v pořádku. Nezlobím se Broučínko. A neplač prosím." řekl a usmál se. A já se taky usmála. Pak zavolal Marcela a tak jsme si všichni tři povídali. Po hodině už museli domů. ,,Dobrou sestřičko, sladce se vyspi." mrknul na mě Marcel a odešel. Pak sme tu zbyly jen já a Adrien. ,,Dobrou noc princess." řekl a políbil mě. ,,Dobrou číčo." řekla jsem a odešel.

Ještě jsem si hodinku povídala s Tikki a pak šla spát.

Adrien

Otevřeli jsme dveře a uviděli Mari. Neváhali jsem, rozeběhli jsme se k ní a obejmuli jí. Po 4 minutách jsme se odtáhli. ,,Marceli já.....já myslela že jsi mrtvý." řekla rozechvělím hlasem a obejmula ho. Byla šťastná. ,,Promiň Mari, já ti to chtěl říct, že sem živý, ale Mistr Fu mi to zakázal." řekl Marcel smutným hlasem. Mari o bejmula. ,,Konečně, tak mocinky, moc jsi mi chyběl, už tě nepustím." řekla Marinette. ,,Já tebe taky ne myško." tak tohle je moc. Odkašla jsem si. Pak se na mě podívali. ,,Je promiň, nechám vás tu osamotě, musím si ještě zavolat." řekl. Byl jsem rád že pochopil, že chci být s Mari sám. Vzdyť to bude můj švagr. ,,Dobře." řekla Marinette. A obejmul ji. Pak otevřel dveře a šel. Zbyly jsme tu jen já a Mari. ,,Mari já.....chci se ti omluvit." řekl jsem se slzamy v očích. ,,Ty se nemáš proč omlouvat Adriene....to bych spíš měla j-" ,,Ne." přerušil jsem ji a dal jí prst na rty. Měla krásné měkké rty. ,,Ty se nemáš za co omlouvat. To já jsem si nevšiml, jaká jsi úžasná holka, když jsem zjistil, že jsi Beruška, byl jsem šťastný, protože jsem se zamiloval do tebe a ne třeba do Chloé. Jsem rád, že jsem tě potkal. Jsi nejkrásnější holka, kamarádka a parťačka, kterou mám. Jsi chytrá, milá, nesobecká, statečná, vtipná a nikomu nedovolím, aby ti ublížil, ani Jacke. Ano, vím co se ti před 3 roky stalo a mrzí mě to. Jsi jen a jen moje. Miluju tě, a navždy budu." tak a je to venku. Marinette se na mě koukala s otevřenou pusou. Byla roztomilá. Pak se jí do očí nahrnuly slzy. ,,Adriene já.....nevím co říct..." ,,Nemusíš říkat nic." přiblížil jsem se, cítil jsem její dech a políbil ji, pak jsem se odtáhnul. Chutnala po jahodách. ,,Miluju tě Mar-" ani jsem to nedořekl, a tentokrát to ona spojila naše rty. Zajela mi rukama do vlasů. Užíval jsem si to. Přitáhnul jsem ji k sobě a polibek prohloubil. Byl to krásný pocit. Užíval jsem si to. A nechtěl jsem tento moment přerušit. ,,Miluju tě Adriene a navždy budu řekla mezi polibkem. Odtáhnul jsem se. ,,Já tebe taky." a znovu spojil naše rty. Po chvíly jsme se odtáhly. ,,Nikdy bych neuvěřila, že si Černý Kocour. A já jsem tě odstrkovala, promiň mo to." a začala brečet. Rve mi to srdce, musím jí to říct. ,,To je v pořádku. Nezlobím se Broučínko. A neplač prosím." řekl jsem a usmál se, ona se taky usmála. Já ten její smích miluju. Miluju na ní všechno. Pak jsem zavolal Marcela, a všichni jsme si začali povídat. Po hodině jsme už museli domů. ,,Dobrou sestřičko, a sladce se vyspi." řekl Marcel, mrknul a ni a odešel. Pak jsem tu zbyl s Mari. ,,Dobrou noc princess." řekl jsem a políbil ji. ,,Dobrou číčo." řekla a odešel jsem.

Vyšel jsem z nemocnice, schoval se za roh a transformoval se.

Když jsem proskočil oknem do svého pokoje, detransformoval jsem se. A lehl si. ,,Dáš mi camembert?" zeptal se Plagg. Vzdychl jsem. ,,Na tu máš." hodil jsem mu kousek a on ho zhltnul. Podíval jsem se kolik je. Přišel jsem akorát na večeři.

Šel jsem se navečeřet. Pak jsem přišel do pokoje, udělal jsem si hygienu a převlíknul jsem se do pyžama. Pak jsem si chvíly telefonoval s Ninem a šel spát.

Tak tuhle kapitolu bych chtěla věnovat @Less216 za povzbuzování díky
Ve svých příbězích pokračuj😘😊

U další kapitoly ahoj
Hela003