Marinettina minulost

19. Nemiluju tě!!

~Marinette~

,,Auuuuu." zasténala jsem a otevřela oči. Nacházela jsem se v temné místnosti. Tuta místnost mi je povědomá. Skusím vstát, ale nejde to. Na rukách mám pouta, která jsou připoutána ke zdi. Skouším si vzpomenout, jak jsem se sem dostala.

Flashback

V klidu jsem spala, když v tom mě vzbudil rámus z kuchyně. Podívala jsem se kolik je hodin. 02:00. Co to může být? Vymanila jsem se z Adrienova obětí a koukla na něj. Je tak krásný a roztomilí, když spí.

Potichu jsem otevřela poklop a šla do kuchyně. Nikdo tady nebyl, to je divný.
Když už sem byla na odchodu, zase jsem uslyšela ten rámus. Teď už mám vážně strach. Otočila jsem se, ale nikde nikdo.

V tom mě někdo udeřil ze zadu. A já upadla do bezvědomí. Poslední co jsem slyšela bylo: ,,Konečně budem spolu Marinettinko." řekla osoba a já upadla do bezvědomí.

Konec flashbacku

V tom se otevřeli dveře, a já uviděla člověka, který mě unesl.
,,Jak pak ses vyspala Marinettinko?'' řekl.
,,Ty..." sykla jsem na něho.
,,Ano já. Copak? Nejsi ráda lásko?" zeptá se mě.
,,Ne, protože tu jsem s  takovým sk******m hajzlem. A neříkej mi lásko!!!" řekla jsem a plivla mu do obličeje. Ten si ho otřel a rozzuřil se.
Vlepil mi facku a začal mě tahat po vlasech.
,,Ty jedna malá mrcho!!!!! Tohle bylo naposled co si mi to řekla jasný??!!?" řekl rozzuřeně a dal mi pěstí do břicha. Přestal mě tahat za vlasy a schodil mě na zem a já se schoulila do klubíčka a začala brečet.

•            •          •

~Marcel~

,,O-On ji unesl." řekl Adrien, ustrašeným hlasem.
,,C-Cože???!" vykřikl jsem a vstal z postele. Podal mi papírek. Hra začíná. Stálo tam.
,,Ten hajzl." nedopustil jsem si. To si jako dělá prdel.
,,Kdes to našel?" zeptám se ho.
,,V kuchyni. Na ledničce." řekne.  No jasně, Jack musí být vždy originální.
,,Musíme jí najít." řekl Adrien a já souhlasil. Jestli zase ten zmrd něco udělá, tak ať si mě nepřeje. Podíval jsem se na mobil, kolik je hodin 04:25. Pěkný, teď už se nevyspim vůbec.
V tom uvidim Plagga a Bazze, jak nám letí.
,,Adriene Tikki ona..." nedořekl to Plagg a začal brečet. Bazz to za něj dokončil.
,,Je pryč zmizela. Právě jsme se probudili a Tikki nikde. A kde je vůbec Marinette?" řekl Bazz a Adrien zbledl jak stěna.
,,J-Jack ji unesl a...Tikki šla nejspíš s Marinette." řekl Adrien. Všichni 4 jsme zaritě mlčeli.
,,Půjdu udělat kafe." zamumlal jsem a šel do kuchyně.

•             •            •

Momentálně je 7:30 a s Adrienem vyrážíme do školy. Adrien má na sobě svoje obviklé oblečení. Já mam na sobě černé kalhoty s dírama na kolenou, bílé triko a červenou košili, je to můj nejoblíbenější autfit, který obvikle nosím.

Těsně před tím, než jsme šli do školy, jsem zavolal rodičům, co se stalo. Byly zdrceni a kdo by nebyl?

Když jsme došli před školu, už tam stáli Alya a Nino s rukou v ruce. Moc jim to přeju.
Došli jsme k nim a pozdravili.
,,Ahoj...co se děje kluci? A kde je Mari?" zeptala se Alya a já se podíval na Adriena, jestli jim říct celou pravdu nebo ne. On jen nejistě kývl. Polkl jsem.
,,Musíme vám něco říct. Ale ne tady, ale ve třídě." řekl jsem a společně šli do třídy.
,,Tak?? Co nám chcete říct?" zeptal se Nino.
,,Pravdu, celou pravdu." řekl Adrien a já přikývl. Já se nadechl a začal.
,,Stalo se to před 3 roky...

•              •             •

,,...no a dneska ráno jsme zjistili, že ji unesl." dokončil Adrien a vzlykl. Nino ho obejmul a Alya zas mě.
,,T-To jsem n-nevěděla." řekne ubrečeným hlasem. A já ji taky objal.

Celé vyučování mezi námi panoval smutek a napětí.
Nikdo z nás se neopovažil promluvit.

Když škola skončila, Adrienovi začal zvonit měl mobil.
,,Ano otče? Co potřebuješ?" zeptal se Adrien.
,,Měsíc? Opravdu?" říkal Adrien nevěřícně.
,,Všechny kroužky? Páni děkuju ahoj." řekl Adrien a zavěsil.
,,Tak? Co chtěl?" zeptal jsem se.
,,Prý příjde až za měsíc, protože tam musí všechno zorganizovat. A ještě mám zrušený všechny kroužky." řekl Adrien.
Takže se může uskutečnit hledání.

•              •             •

~Marinette~

Když už jsem přestala brečet, sedla jsem si pokrčila nohy obejmula je.
V tom sem si vzpomněla na moje mirákulum s Tikki.
,,Tikki? Jsi tady??" vyslovila jsem v naději, že tady bude, ale ani ň. Tak jsem si sáhla na uši a...
,,PANEBOŽE!!! On mi vzal mirákulum!!" vykřikla jsem. Vzlykla jsem. Jsem bezmocná, bez mirákula se odtud nedostanu a co je horší, Jack možná ví, že jsem Beruška.
Co si jen počnu? V tom zavrzali dveře. A v nich stál Jack. Přišel ke mě blíž. Já se klepala strachy.
Můj obličej vzal palcem a ukázováčkem a olízl mi lícní kost.

,,Hm...chutnáš přesně jak si pamatuji." řekl, pustil můj obličej a olízl se. Já se mu vyvlekla.
,,Jsi nechutnej." zavrčela jsem.
,,Hahahaha" a on se jen zasmál  ,,...ach Marinettinko, když už pochopíš, že mě pořád miluješ?!" řekl tím sladkým tónem, jako před 3 roky.
,,Kdy už to k***a pochopíš!!!?? Nemiluju tě a nikdy nebudu!?!" zakřičela jsme na něj.
,,Hm..." vypadlo z něho. Stoupl si otočil se ke mně zády.
,,Má sladká Marinette, myslíš si, že jsem slepý jako ostatní?" řekne, otočí se na mě a já udělám grimasu jako: ,Co to meleš?'
,,Pffff moje tajemství?? Žádný není." řeknu.
,,Není? Vážně? A co je potom teda toto" řekne a začne lovit v kapse.
Když už to vylovil, měl to v pěsti.
Tu rozevřel a mě se poskytl pohled na...

Tak tady to utnu.😃
Btw, tuta kapitola mi dávala zabrat 4 dny.😂😂
Zabijte mě. Zase sem to utla v tom největším.
No nic jinak děkuji za 1,13K přečtení a 132 hvězdiček jste nejlepší.😍😍😭

Hela003😊