20. Vím, že jsi Beruška

544 36 4
                                    


~Marinette~

,,Moje mirákulum.'' hlesnu potichu. Nevěřícně a se strachem v očích jsem se na Jacka podívala.
,,Myslela sis, že jsem tak hloupý?" řekl se smíchem.
,,Vím, že to ty, jsi ta statečná a dobrosrdečná Beruška." řekl a vítězně se na mě podíval.
,,A taky vím, že ta vypelichaná čičina je..." ani to nedořekl, protože jsem ho okřikla.
,,ON NENÍ VYPELICHANEJ TY PARCHANTE!!!" zakřučela jsem na něho.
,,...kdo jiný než Adrien Agreste." řekl a vítězně se zasmál. Tak teď jsme v pořádným průšvihu.
,,Nemáš slov co? To jsem si myslel. A navíc. Zachvíli už ani Adrienek nebude mít miráculum." řekne a vítězně se usměje.  Přijde ke mně a dravě mě políbí. Já se začnu bránit, ale on je silnější.
,,Nevzpírej se Marinettinko. Buď to půjde po dobrém nebo po zlém. Tak co si vybereš." řekne a olízne si spodní ret. Nic neříkám, mlčím. Jsem v prčicích A toho ještě víc naštvalo. Dal mi facku a kopl do břicha.
,,Tohle ti prozatím stačí." řekne s úšklebkem a odejde. Já se sesunu na zem do sladkého bezvědomí.

•              •              •

~Adrien~

Já, Marcel a Dupain-Chengovi sedíme u stolu a vymýšlíme, jak zachránit Mari. Tak moc mi chybí. Je to sice den co je pryč. Ale chybí mi její krásný úsměv, který zahřeje u srdce, její sladký zvonivý smích, její krásné azurové oči, její vlasy jak noc...všechno mi chybí. Ani nevnímám to, že mi z očí tečou slzy. Rychle si je utřu, podívam se na ně.
,,Omluvte mě." řeknu stoupnu si a jdu do Marinettina pokoje.

Zavřu za sebou poklop a z košile mi vylítne Plagg. Nic neříká, jen se usadí na psací stůl. Jsem mu vděčný. Sesunu se po zdi na zem a začnu brečet. Na chvíly zavřu oči a vybavý se mi naše společné vzpomínky.

,,...ale prosím tě, jsme přece kamarádi." řekne a usměje se, já se taky usměju.

,,Pecka!" řeknem a ťuknem si pěstí.
Zapípalo jí mirákulum.
,,Už musím jít, brzy ahoj číčo!" řekne a cvrnkne do mé rolničky.

,,...A-Adriene?" zeptá se Marinette a podívá se na mě svýma krásnýma, nebeskýma očima.
,,Ano Mari?" zeptám se a usměju se.
         
             KONEC VZPOMÍNEK

Vstanu, utřu si slzy a dám Plaggovi camembert. Od tý doby, kdy zmizela i Tikki, nemá chuť ani na camembert.
Vzdychnu. Když už můžu být konečně opravdu šťastný, musí to nějakej skurvenej úchyl zkazit. Vylezu na balkón, opřu se o zábradlý a kouknu a nebe.
,,Neboj se Mari...já tě najdu, slibuji." šeptnu a steče mi slza po líci. Pak dál přemýšlím.

V tom mi někdo poklepe na rameno. Otočím se a uvidím Marcela.
,,Ahoj." řeknu.
,,Ahoj." odpoví se smutným pohledem. Znáte to trapné ticho, když jste s někým a nevíte co říct? Tak to ticho je právě mezi mnou Marcelem. Jen tak stojíme na balkóně opření o zábradlí a přemýšlíme. Marcel je na tom v podstatě stejně. Přišel o svou milovanou a navíc mu unesli jeho sestru.


,,Adriene? Marceli? Přišla za námi návštěva." zakřičel Tom a s Marcelem jsme se vydali dolů.

Když jsme uviděli tu osobu ztuhly jsme.
,,Mistře??!!" vykřikli jsme s Marcelem najednou. On se jen usmál.
,,Taky vás rád vidím." řekne a posadí se na gauč.
,,Co vás sem přivádí mistře?" zeptá se Marcel. ,,Můžeme si promluvit o samotě?" zeptá se mistr a zavedem ho do Marinettina pokoje. Tam si sedne na pohovku a mi na zem do tureckého sedu.
,,Takže znovu...co vás sme přivádí mistře.
,,Marinette. Dozvěděl jsem se, že ji Jack unesl. Takže se stalo to, s čím jsme počítali." řekne mistr a mne di bradku. Přikývnem.
,,Ale mám pro vás zlé zprávy. Jack něco chystá, protože má mirákula Berušky. Mám domněnku....že se spolčil s Lišajem a chystají něco velkého. A taky, že Jack už ví že ty Adriene jsi Kocour a Marinette Beruška. Proto budete muset povolat další hrdniny. A to Rena Reauge, Carapace a Qeen Bee. Teď vám svěřím jejich mirákula a vy musíte vybrat ty nositele mirákul, na které je spolech a nezklamou." dopovídá Mistr.
,,Hm....no na liščí mirákulum mě napadá Alya, na želví Nino a na včelí Chloé."
,,Chloé? Ta přepudrovaná paštika???"
,,Jo, ta přepudrovaná paštika." odpovim mu a Mistr na nás zaujatě kouká.
,,Dobře, dobrý výběr. Už budu muset jít." vstane a jde, ale pak se otočí.
,,Jo a málem bych zapomněl. Chloé, Nino a Alya budou muset znát vaše identity. Sbohem." řekne a odejde. My s Marcelem tam jenom sedíme s ohromenými bličeji.
,,No....pááni. Ale není to tak zlý to s těma identitama. Už se těším na Chloénin výraz aż zjistí, že pod maskou superhrdinů jsme my." řekne Marcel a já se musim pousmát. Čeká nás hodně práce.
,,Dobře takže....dneska dáme Alye, Ninovi a Chloé mirákula se vzkazem, aby byly o půlnoci na Eiffelovce. A tam najdem místo, pro odhalení identit." řeknu svůj nápad Marcelovi a on přikývne.

•                •                •

Tak jsme konečně rozdali všem mirákula.

Právě s Marcelem mlčky stojíme na balkoně opření o zábradlí a v rukou máme hrnky s horkou čokoládou. Každý ve svých myšlenkách. Vzdychnu. Zavřu oči a najednou před sebou uvidím Marinette. Usmívá se... Ach. Jak já ten její smích miluju.
,,Marceli?" zeptam se ho.
,,Ano Adriene?" zeptá se na oplátku.
,,Víš...já...chci Mari požádat o ruku." řeknu a přestanu dýchat. Otočím se na Marcela a nemůžu uvěřit svým očím. Marcel stojí a usmívá se jako sluníčko na hnoji.
,,M-Marceli? Jsi v pohodě?" zeptam se ho a on se probudí ztranzu.
,,Opravdu? Opravdu chceš Mari požádat o ruku? To je skvělé. Budeš můj švagr." řekne, tleskne a začne se usmívat.
,,J-jo...vadí ti to?"
,,Ne proč by mělo?"
,,Dobře, jsem rád." řeknu a usměju se. ,,Adriene! Marceli! Večeře.'' zavolá nás Sabina a jdem do kuchyně.

23:50

,,Už bychom měli vyrazit. Co říkáš Marceli?" zeptám se ho a on přikývne.
,,PLAGGU DRÁPKY!!! BAZZY OCAS!!!" vykřiknem s Marcelem na stejno a transformujem se. Vyskočíme z balkónu a míříme k Eiffelovce.

Tak. Konečně po dlouhý době je zde kapitola.😅
Chci se omluvit že nevycházeli kapitoly, protože:
1) Neměla jsem co napsat
2) Nechtělo se mi
3) Psali jsme hodně testů a domlouvali rozlučák
4) Rodinné problémy
5) Úklid
6) Výlety
7) V hlavě se mi rodilo hodně nápadů na FF MLB
8) Příprava obelčení a věcí na střední
9) Měla jsme depky
10) ROZCHOD!!
11) Neměla jsem data

Tak tady je jedenáct důvodů proč jsem nebyla aktivní.  Tak snad jsem vás neodradila od čtení.

A málem bych zapomněla děkuji za 1,34K přečtení a 171 hvězdiček, jste nejlepší.😍😍😍

Marinettina minulostKde žijí příběhy. Začni objevovat