Marinettina minulost

26. Mari ne!! Hajzle!!

~Adrien~

,,A-Adriene? J-já.." ani to nedořekl, protože můj pohárek trpělivosti vyprchal.
,,Co ty?? Hm? Všechny ty roky, co jsem superhrdinou jsem bojoval proti tobě??? Proti svému vlastnímu otci??? Jak si to představuješ?!! Zničil si mi život ty šmejde!! A co je nejhorší??!!! Mučil jsi Marinette! Moji sladkou Marinette!! Jak si to představuješ!!!!" křičel jsem na něho a v očích mě štípaly slzy, přes ten vztek jsem si nevzpomněl, ani na tu ruku co mi zlomil. Jemu taky začali téct slzy.
,,Adriene...já to všechno dělal, jen kvůli tomu, abych tvou matku přivedl zpět!!" zakřičel na mě. Oči mi ztmavly.
,,Takže nejen, že si mi mučil Mari....ale taky jsi mi lhal o mé matce??!!" zakřičel jsem na něj a on se zarazil.
,,Tss..to jsem si myslel, Chaton? Svaž ho..." řekl jsem a Chaton ho svázala.
Jdu si to vyřídit s Jackem." řekl jsem bez emocí. V tom jsem zakřičel, protože mě začala bolet ruka.
,,Kurva! Ty šmejde, vidíš co jsi mi udělal?? Já tě tak nenávidím!!!"křičel jsem na něj. V tom jsem si vzpomněl na Máří a i přes bolest se otočil s úmyslem jít za ní. Ale ona tam nebyla.
,,Lidi?? Kde je Marinette???" vykřikl jsem. Všichni se na mě podívali a zbledli. A já se naštval tak jako nidky.
,,Ten zasranej krypl!!! Já ho zabiju!!!" zakřičel jsem.
,,Chaton? Dej mi mirákulum Berušky." řekl jsem chladným hlasem bez emocí a všichni se lekli. Chaton mi dala Marinettino mirákulum.
,,Jack někam odvedl Mari....takže to uděláme takhle...vy všichni se seberete a půjdete za Mistrem, a tam počkáte na mě a Marinette." řekl jsem jim.
,,To nemyslíš vážně Adriene! Vždyť máš zraněnou ruku!! A už tak jsi vysílený.." řekne Chloe.
,,To mi je jedno, zkoncuju s Jackem jednou pro vždy....i když Marceli? Nechceš se ke mně přidat? Vidím jak zatínáš ruce v pěst. Půjdeš se mnou se pomstít Jackovi??"zeptal jsem ho a on se zlomyslně ušklíbl.
,,Už jsem se bál, že jsi na mě zapomněl. Jasně že jdu s tebou." řekl a ušklíbl se.
,,Jsi spokojená Bee? Půjde se mnou Marcel." řeknu a usměju se na ni.
,,Dobře...hlavně dojděte v pořádku." řekla a objala nás.
,,Neboj...a co se týče tebe otče." řeknu a jdu za ním, podívám se na něho, musím uznat, že jsem ho pořádně zdemoloval. Heh..ani toho nelituji.
,,Ty půjdeš s nima za Mistrem. A tam mu řekneš, o co ses celou to u snažil! Jde i jinak získat mamku, než s mirákuly Berušky a Kocoura." řekl jsem a on se na mě jen mlčky díval.
,,Odneste ho." řekl jsem a počkal, až odejdou.
,,Konečně odešli." řekl jsem a vydechl, ta ruka začala ještě víc bolet.
,,Adriene....je mi líto, že Lišaj, byl celou tu dobu tvůj otec.." řekl Marcel a dal mi ruku na rameno. Lehce se na něj usměju.
,,Heh...o lítost nestojím, teď jde o to najít Marinette a zničit Jacka." řekl jsem a vyrazili jsme.
Hledali jsme, ani nevím jak dlouho, až jsme uviděli, otevřené dveře a z nich vycházelo světlo. Marcel si připravil svoje dvě tyče a já si vzal svoji tyč do té zdravé ruky. Uslyšely jsme Jackuv hlas.
,,Jdeme." řekl jsem a šli jsme. Vyrazili jsme do místnosti a strnuli. Marinette byla svázaná okovy okolo jejich zápěstí, a byla ještě v horším stavu než jsme ji našli. A Jack, jak ji líbá. Ztemnili se mi oči.
,,Ty hajzle! Ta je moje ty Č****u!" byl jsem totálně nasranej a zaútočil jsem na něj, bylo mi fuk, že mám tu ruku zlomenou. Začal jsem s ním bojovat. On měl kord a já tyč.(Tak ne asi banán :D) Podíval jsem se na Marcela a tomu se už povedlo vysvobodit Marinette.
,,Marceli??? Pomůžeš mi?“ křikl jsem na něj a jen tak tak jsem se vyhnul Jackovi s jeho kordem.
,,Jasně že jo, přece toho zmrda nenechám aby ubližoval mé sestře." řekl naštvaně a společně jsme zaútočili.
Bojovali jsme dlouho, najednou Jack bodl Marcela do ramene a on se sesunul k zemi. Já jsem Jacka plnou silou, udeřil a šel za Marcelem.
,,Jsi v pohodě kámo?" zeptal jsem se ho a on přikývl. Pomohl jsem mu vstát, když v tom jsem uslyšel Marinette.
,,Ne!" zakřičela a já se otočil. Jack byl předemnou a chtěl mě bodnout, tak jsem zavřel oči a smířil se se smrtí, když v tom se nic nestalo. Otevřel jsem oči a uviděl, jak Marinette ten kord probodl. Ona se na mě naposled usmála, vyndala kord a sesunula se k zemi.
,,Mari ne!!! Hajzle!!!!" vykřikl jsem, vzal kord a bodl Jacka.
Nechal jsem ho tak a sesunul se k Marinette a vzal ji okolo ramen.
,,Mari....prosím! Neumírej."řekl jsem a propukl v hysterický pláč.
Marinette vytékala z úst krev a usmála se na mě.
,,M-Miluju tě A-Adriene....tak
m-moc...n-nezapomeň n-na....mě..." řekla a pomalu se jí začali zavírat oči.
,,N-Ne!!! Slyšíš!!!?? Nezavírej ty oči! Kurva!! Nezavírej je! Miluju tě! Neopouštěj mě. " zakřičím a třesu s ní. Ne takhle to nenechám.
,,Marceli? Vezmi ji do nemocnice, já jdu zabít Jacka." řeknu a on poslechne, jde k Máří a vezme ji do náruče. Jdu k nim a políbím Marinette na čelo.
,,Neboj se lásko....všechno bude dobré...ty přežiješ...." kyvnu na Marcela a on odejde.
,,Zdá se, že jsme tu zůstali sami ADRIENE." řekl a zdůraznil na konci mé jméno Jack a postaví se. Já se k němu otočil s šíleným pohledem zabijáka.
,,Ano můj milí Jacku, a teď zaplatíš za všechno, co jsi Mari způsobil." řeknu, dojdu k němu strčím do něho a on spadne, jdu k němu sednu si na něj a začnu mu mlátit obličej.
Když už uznám že má dost. Vezmu tyč a pořádnou silou jí praštím do Jackova stehna a kolena.
,,ARGHHH!!!" zařve a pro mě je to hudba, jen ať trpí zmrd. To samé udělám i na druhé noze. U toho se směju jak šílenec.
,,K***a přestaň. To bolí ty z***e!!" začne křičet.
,,Bolí jo? Ale to co jsi Marinette dělal bylo horší!!!"zakřičím a šlápnu mu na ruku, stejně jak to otec udělal mě.
,,ARGHHHRR!!" zakřičí a já se začnu smát jako psychopat.
,,Myslím že ti to stačí." řeknu a ještě ho udeřím do hlavy. Ten omdlí a já si konečně můžu oddechnout. Pak mě napadne. Vezmu Jacka a připoutam ho okovy ke zdi.
,,Teď si to užij ty hajzle! Shnij v pekle." řeknu mu do ucha i když vím, že je v bezvědomí. Ještě mu dám pár ran pěsti do obličeje a břicha a jsem hotov.

Vyjdu z doupěte a z jeho domu.
,,Konečně." výkřiknu a uleví se mi. Pak si najdu nějakou temnou uličku a detranformuju se. Vyčerpaný Plagg mi spadne do rukou. A mě se projeví ta bolest ruky do očí mi vyhrknou slzy.
,,Jsem mrtvej." řekne a já se i přes bolest usměju.
,,Na t-tady máš." řeknu a vytáhnu z kapsy kolečko camembertu.
,,To je zatím všechno co mám až přijdem do Paříže, dostaneš tolik camembertu, kolik si budeš přát." řeknu a dám mu kolečko camembertu.
,,Děkuju Adriene." řekne a začne se ládovat.
,,Teď nás čeká hodně dlouhá cesta do Paříže." řeknu a ta bolest se stupňuje.
Syknu. Když už vidím, že je Plagg najezený tranformuji se. Ta ruka mě po transformaci už tak nebolí, ale je to jen dočasně.
A tak jsem se vydal zpátky do Paříže.

Táák další kapitola na světě, jak se líbí?
Jak je teď ta karanténa, tak se mi nechce nic psát.
Jo jsem líný prase, přiznávám se...ale vždyť ono nejde psát, když nemáte inspiraci😂😂 zvlášť takovej úžasnej člověk jako já(ach to zmijozelské ego😂😂🐍🐍)
Přiznám se, celou karanténu jenom spím 😂 ale pššt.

@cita222 - tady máš tuhle slibovanou kapitolu😂😂

Už jenom dvě kapitoly a tahle knížka má konec. 😂😈

Vaše líná Hela003