~Adrien~
Když hodina skončila já, Nino, Alya, Marinette a nově i Marcel, jsme se jako jedna parta sešli u skříněk.
,,Povím vám ta hodina byla tak vysilující, že jsem v půlce usnul." řekl Marcel a zívl.
,,No jo no, to nejspíš proto, že jsi už dlouho nebyl ve škole." řekla Marinette a Marcel se na ní podíval vražedným pohledem. Já si jí ze zadu přitáhl k sobě a dal jí ruce okolo boků. Ona se jen usmála a dala své ruce na moje.
,,Jo jasně, to i pan Polívka byl lepší, než tuta ženská. To musíš uznat." řekl Marcel a opřel se o skříňku.
,,Kdo je pan Polívka?" zeptala se Alya.
,,Pan Polívka, je náš bývalý učitel. Na základce jsme ho vždycky měli jako supla. A přiznávám Marceli, že byl dobrej, hlavně jeho podpaždí." vysvětlila Marinette a začla se hihňat a Marcel s ní.
,,Podpaždí?" řekli jsme s Alyou a Ninem naráz.
Slova se ujmul Marcel.
,,No to je tak. Měli jsme mít přírodopis, a tak nás suploval Polívka. A vždycky, když zvedl ruku, v podpaždí měl vždycky něco vypoceného. Vážně nekecám. Dokonce jsme s Mari viděli, že vypotil severní a jižní Ameriku." dokončil Marcel a my jsme se všichni uchechtli.
,,Páni, to jste si na základce užili hodně srandy." řekl Nino.
,,To jo." řekli Marcel a Mari na stejno a všichni jsme dostali výbuch smíchu.
,,Hele už bychom měli jít za chvíly zvoní." řekl jsem a šli jsme do třídy.Sedli jsme si na svá místa a o 3 minuty později přišla učitelka Bustierová naše třídní. Všichni jsme si stoupli.
,,Dobrý den třído, posaďte se prosí." řekla učitelka a my jsme si sedli.
,,Děti, jelikož je dnes pondělí, tak ve středu, příjde sem do třídy, váš nový spolužák. Nevím ještě jméno, ale je z Londýna." řekla učitelka a ve třídě to zašumělo. Všichni si začali šeptat.
,,Ticho! To je vše co jsem vám chtěla říct." řekla a všichni utichli a začala vykládat látku. Ale já jí nevnímal, jako ostatní ze třísy a přemýšle jsem, kdo může být ten nový žák.~Marinette~
Sedli jsme si na svá místa a po 3 minutách, přišla paní učitelka Bustierová. Všichni jsme si stoupli.
,,Dobrý den třído, posaďte se prosím." řekla učitelka a my si sedli.
,,Děti, jelikož je dnes pondělí, tak ve středu příjde sem do třídy, váš nový spolužák. Nevím ještě jméno, ale je z Londýna." řekl učitelka a vsichni si začali šuškat.
,,Ticho! To je vše co jsem vám chtěla říct." řekla, všichni utichli a učitelka začala vykládat látku. Ale já jí nevnímala, jako většina třídy. Ale pořád mi vrtl hlavou, ten nový žák co má přijít.Když hodina skončila, všichni se zvedli a šli na chodbu. Jen já jedina jsem zůstala v lavici a přemýšlela.
V tom mi někdo dá ruku na rameno.
,,Jsi v pořadku?" zeptá se ta dotyčná osoba a já sebou škubnu. Podívám se kdo mě vyrušil a zjistím, že to je Adrien.
,,J-Jo jsme v pořádku, jen jsem přemýšlela." řeknu.
,,Aha a nad čím jsi přemýšlela?" zeptá se a sedne si do lavice vedle mě.
,,No víš.....víš jak nám učitelka říkala, že příjde ten nový žák? Tak já mám takový divný pocit. Ani ho neumím popsat.*" řeknu a podívám se na něho.
,,Já taky z toho mám divnej pocit. Jen co nastoupil Marcel, jsem příjde o den později nový žák." řekne zamyšelně Adrien. A já si v tu chvíli vzpomněla na osobu, která by to mohla být.
,,Ale ne..." řeknu a zblednu.
,,Mari? Co ale ne?" zeptá se mě ustaraným hlasem a vezme mě za ruce. A já se nadechnu k odpovědi.
,,Víš...mám takovou domněku kdo by to mohl být..."
,,A kdo by to mohl být? Snad ne..." ani to nedořekl, protože si to uvědomil.
,,Ano Adriene. Jack." řeknu a oba zblednem.
,,Ale to je absurdní, vždyť je v blázinci." řekne Adrien nevěřícně.
,,Já vím, že to je absurdní, ale je to jen domněnka." řeknu a tím ho ullidním.
,,Máš pravdu." řekne, přitáhne si mě k sobě a dá mi pusu.
,,Miluju tě." řeknu.
,,Já tebe taky." řekne a políbíme se.★ ★ ★
Jupííí. Právě skončila poslední hodina a teď se jde domů. Právě s Alyou, Ninem, Adrienem a Marcelem stojíme před školou a povídáme si, když v tom na sobě ucítím něčí pohled. Otočím se, ale nikoho tam nevidím.
Asi se mi to jen zdálo.
,,Haló? Země volá Marinette." zamávámi před obličej rukou můj bratr.
,,C-Co? Promiň jen sem se nesoustředila." řeknu a usměju se.
,,Hele už budu muset jít, Nino, půjdeš mě doprovodit??" zeptá se Alya Nina.
,,Jasně zlato. Čus a zítra ve škole." řekne Nino přitáhne si k sobě Alyu a jdou pryč.
,,Ahoj." řeknem zborově a v tom se objeví limuzína.
,,Už budu muset jít. Ahoj Marceli. Ahoj lásko." řekne a políbí mě.
,,Dneska se stavím." pošeptá mi do ucha a já se usměju. Nasedne do limuzíny a je pryč.
,,Awww vy jste tak cute." řekne a po cestě mi Marcel a dám ruku kolem ramen.
,,Já vím, je to ten nejúžasnější kluk, kterýho jsem si přála." řeknu a usměju se.
,,No jo, je to fajn kluk, musím ti říct, že s tutím už bejt můžeš." řekne ale pak vzdychne.
,,Copak?" zeptám se ho.
,,Kéž by tu byla Veronika." řekne smutně.
,,Jo...taky si to přeju." řeknu a už jsme u pekárny.
,,Ahoj." řeknem zborově. Když vejdem.
,,Ahoj děti, jak bylo ve škole?" zeptá se mamka.
,,Ale jo, šlo to." řekne Marcel a zazubí se.
,,Kde je táta?" zeptám se.
,,Šel něco vyzvednout, ale hned se vrátí." řekne mamka a my se usmějem.
,,Tak mi jdem do bytu jo? Ahoj." řeknu.
,,Ahoj." řekne Marcel a jdem do bytu.Když vejdem, z našich skrýší vylezou Tikki s Bazzym.
,,Nemáš sušenku Marinette?" zeptá se Tikki.
,,Ale jistě na tady máš." řeknu a dám jí sušenku.
,,Děkuju." rozzáří se jí očka a začnu chrumpkat sušenku.
,,Bazzy? A co ty vlastně jíš?" zeptám se ho.
,,Já jím syrový maso. Je jedno jaké, ale nejradši mám kuřecí." řekne a já kývnu a usměju se.Říkala jsem si že vydám ještě jednu kapitolu. Sice je trochu delší, ale snad nevadí?😁
Tak jak se líbí?
Ještě 13 kapitol a jsme u konce éééj.🙌😄Budu ráda za každou hvězdičku a komentář.
Hela003
ČTEŠ
Marinettina minulost
FanfictionMarinette má minulost, o které nikdo neví. Co se stane, když se jí vzpomínky vrátí? Dokáže zapomenout na svoji minulost? Moje první FF na ML. Snad se bude líbit.