14. Ginny o nás ví?

366 26 1
                                    

Chvíli jsem si ještě četla z knihy lektvarů pro čtvrtý ročník a chtěla jsem si lehnout. Ale co teď? Mám Draca Malfoye rozvaleného po celé posteli, je to sice sen každé dívky, ale já se chci vyspat. "Sakra!" Zaklela jsem omylem trochu nahlas. "Tak já se posunu" řekl Draco s úšklebkem. On mi snad čte myšlenky!
"Já myslela že spíš" řekla jsem a uculila se. "Očividně nespím" řekl pobaveným hlasem. "Už je ti líp?" Otázala jsem se a přisedla si na moji postel. "Teď už ano" řekl a přitáhl si mě blíž k sobě.

Draco
Přitáhl jsem si ji k sobě blíž a objal ji. "Tak když už ti je líp, mohl by jsi jít do svého pokoje, ráda bych se vyspala" řekla a vypadala při tom vážně. Nic jsem neřekl a posunul jsem se na půlku postele a tak ji pobídl, aby si lehla vedle mě. Ani neváhala a lehla si vedle mě. Dal jsem jí pusu a přehodil jsem svou ruku na její pas a bez mluvení jsme usnuli.

Ráno jsem se vzbudil na Miině posteli, ale sám. Po chvíli bručení s tím že nechci vstávat jsem si sedl na postel, a uviděl jak Herm sedí na křesle v rohu místnosti a pobaveně se na mě usmívá. "Přišel jsem o něco?" Zamručel jsem. "Ano, o snídani. Byl si tak roztomilej, nechtěla jsem tě budit, ale už by jsi měl vstávat, za třičtvtě hodiny nám začínají lektvary" pousmála se a podala mi jablko a chléb s dýňovou paštičkou. "Díky zlat-..Mio, díky Mio" Trochu mě zaskočilo jak jsem jí právě skoro řekl, a Hermionu očividně taky. Rychle jsem se zakousl do chlebu a tvářil se jakobych nic neřekl. Mia se na mě chvíli s údivem dívala, ale pak odvrátila oči zpátky na knihu. "Ty jsi fakt šprtka Grangerová" pousmál jsem se. "Kdybych nebyla, s tou ránou by jsi musel jít na ošetřovnu Malfoyi" řekla s úšklebkem. No jo, měla pravdu, jako vždycky. Přišel jsem k ní a začal jí sundavat nebelvírskou kravatu. "Co to děláš?" Řekla a já už si její kravatu zavazoval kolem krku.

Hermiona
"Hej Malfoyi, vrať mi tu kravatu" okřikla jsem ho a šla si vzít zpátky mou kravatu. Draco mi začal utíkat po pokoji, a já za ním běhala. Zastavila jsem ho, a oba jsme se smáli a popadali dech. "Asi budu nosit tuhle nebelvírskou, červená docela mi sluší, nemyslíš?" Řekl s úsměvem a začal se předvádět. Hodila jsem po něm polštář a zvrtlo se to v polštářovou bitvu. Nezůstali jsme jen u polštářů, ale vzduchem začaly létat i knihy, a vlastně všechno co bylo v dosahu. Ani jsem si neuvědomovala jak, a Ležela jsem pod Dracem. Seděl na mě, lechtal mě a oba jsme se smáli. Draco měl na krku stále mou kravatu. Věděla jsem že je správná chvíle a přetočila jsem Draca pod sebe, přičemž se mu snažila sundat nebelvírskou kravatu, ale marně. "Asi si jí pověsím nad postel, jako symbol vítěztví, co říkáš?" Ušklíbl se na mě.

Nastalo hrobové ticho a oba jsme si hleděli upřeně do očí. Nahnula jsem se a chtěla ho políbit. Byli jsme asi centimetr od sebe a někdo zaklepal. "Sakra!" Zaklela jsem. Draco se na mě dost pobaveně podíval, ale následovalo to zoufalým pohledem jako co budeme dělat? Bleskově jsme se rozhlížela po pokoji a hledala místo kam schovat Draca. Ozvalo se znovu zaklepání a já křikla "moment!" A ukázala jsem směrem na skříň. Draco tam vlezl a já otevřela dveře, za nimi stála Ginny, no to jsem mohla čekat. Ginn se rozhlížela po pokoji, a já si neuvědomila že to tu vypadá jako kdyby tu vybuchla atomová bomba. "Em, jen jsem něco hledala" řekla jsem s nejistotou v hlase, protože jsem Ginn nikdy nelhala. "Potřebovala si něco Ginny?" Prolomila jsem ticho. "No, já.. už ani nevím, asi bych měla jít" řekla dost udiveně. "A, měla by si si tu uklidit" já se na ní jen usmála a sledovala jak odchází. Najednou se otočila a "A Draco, vylez prosím tě z tý skříně a příště vyber jiný místo kam by ses schoval" špitla Ginny a začala se chechtat. Já jen s údivem zírala jak Draco vylézá ze skříně. Draco byl stejně v šoku jako já, a Ginn se stále chechtala. Pak se podívala na Dracovo krk, na kterém byla stále nebelvírská kravata, a navíc byl jen v košili a boxerkách. "Tak já už vás nebudu rušit" řekla a zavřela za sebou dveře.

"J-jak?" Řekl Draco a začal se smát. "To fakt nevím" začala jsem se také smát. Chvilku bylo ticho, ale já jsem se zadívala na hodiny a "Sakra! Draco za deset minut nám začínají lektvary!" Draco ze sebe strhal nebelvírskou kravatu, a já po ní dychtivě chňapla. Draco se uculil a začal se oblékat do kalhot, košile, svetru, kravaty a hábitu.

Použila jsem na něj neviditelné kouzlo a vzala si učebnice na dnešní den. Vyšli jsme z nebelvírské společenky, zašli za roh kde nikdo nebyl, a udělala Draca opět viditelným. Šli jsme do učebny lektvarů, tedy, Draco šel trochu pozadu aby to nevypadalo zvláštně, a dorazili jsme tam. Skoro všichni už tam byli, chyběli jsme jen my dva, a proto na nás vrhlo pár lidí podivný pohled. Sedla jsem si k Harrymu a Draco si sedl k Blaisovi. "Co to že si přišla tak pozdě Hermiono? Ten slizák Malfoy tě otravoval?!" Na mě zavrčel Ron, a nenávistně se otočil na zmijozelského prince. "Jenom jsem zaspala Ronalde" odsekla jsem. Vyměnili jsme si s Dracem ještě nepatrný úsměv a do učebny vešel Snape.

Hodiny odbíjely a už nás čekal jen oběd. Do velké síně vešla McGonagalová, zkontrovala si jestli jsme všichni a začala mluvit. "Dnes, po obědě, se všichni studenti čtvrtých ročníků z Nebelvírské a Zmijozelské koleje, sejdou v učebně číslo devět v druhém patře. Jak víte, za tři týdny, se koná vánoční ples, a od dnešního dne, bude třikrát týdně probíhat hodina tance. Havraspárskou a Mrzimorskou kolej má na starost profesorka Trelawneyová."
"Sakra! Na ten ples jsem úplně zapoměla, už víš s kým půjdeš Herm?" Vyzvídala Ginny. "Nevím Ginn, asi tam nepůjdu" řekla jsem znuděně a vidličkou šťouchala do kuřecího stehna. "A mimochodem, školní ples je pro studenty čtvrtých až osmých ročníků povinný" Dodala McGonagalová.
Ginny se na mě uculila jako ha a máš to. Otráveně jsem se na ni podívala a zahleděla se na zmijozelského blonďáka.

Najedli jsme se a šli jsme společně s Ginny, Harrym a Ronem do učebny číslo devět. Sedli jsme si vedle sebe na židle poskládané do oblouku, a já se letmo podívala po učebně, kde na mě zíral blonďatý chlapec s bouřkovýma očima.
Vešla McGonagalová a začala říkat "Kvůli utužení mezikolejních vztahů, budou dvojice tvořeny z obou kolejí" učebnou se ozvalo otrávené vzdychání a různé pokřiky jako nee! "Ticho! Teď si půjde každý chlapec z nebelvíru vylosovat jméno dívky ze zmijozelu, a naopak"
Ron si vylosoval Daphne, Harry si vylosoval Astorii, a Nevil Pansy, "Chudák, ten to teda nevyhrál" špitla jsem Giiny do ucha, a obě jsme se začaly chechtat.

"Teď si půjdou chlapci ze zmijozelu vylosovat dívky z nebelvíru" řekla profesorka.
Goyle si vylosoval Angelinu, Crabbe Levanduli, Blaise Parvati, a najednou jsem uviděla, jak u klobouku stojí Draco a v ruce drží papírek se jménem..

Je to trochu zmatené, ale za ty kapitoly jsme se prostě probourali do čtvrtého ročníku, neměla jsem tolik fantazie na to tady rozvíjet každý rok, a zase jsem nechtěla napsat čtyři roky ve čtyřech kapitolách, snad chápete💚 chci vám STRAŠNĚ MOOC poděkovat za 200+ přečtení💚 jste úžasní💚

Maybe Together, Maybe Forever | DRAMIONEKde žijí příběhy. Začni objevovat