Maybe Together, Maybe Forever | DRAMIONE

22. Sectumsempra!

Najednou jsem ale zaslechla něčí hlas. Známý hlas, vycházející ze Snapeova kabinetu. Potichu jsem přišla ke dveřím a poslouchala. "Víš jak si ji tím ohrozil?! Ohrozil si tím sebe, celou tvou rodinu, ale co hůř, ohrozil si i ji, uvědomuješ si to?! Kdyby si se s ní vůbec nezapletl, bylo by všechno lepší!"uslyšela jsem Snapeův rozzuřený hlas, a nechápala o čem a s kým mluví, proto jsem dál drze podlouchala za dveřmi. "Severusi ale já jí miluju.. Já vím že ty to chápeš, také jsi byl zamilovaný.. Nechci ji ztratit, tak jako jsi ty ztratil Lili" řekl neznámý a já si nemohla vzpomenout komu patří onen hlas. "A proto jí musíš nechat jít. Není to lehké, já vím, ale pokud ji miluješ, ochráníš jí" "Ale.." "Láska není jednoduchá.. Máš pravdu, vím jaké to je. Ztratil jsem Lili a to i přes to jak moc jsem se ji snažil ochránit. Život není fér. Obzvlášť když se čistokrevný kouzelník zamiluje do mudlovské šmejdky. Musíš zapomenout.. Jinak jí neochráníš"  Slyšela jsem matně Snapea. "A ty si na ni zapomenul Severusi?" "Nikdy" Zaslechla jsem Snapeův hlas, ale tentokrát plný emocí. "Expecto patronum" řekl Snape a skrz klíčovou dírku se linula stříbrná záře. "Měl bys jít" Dořekl profesor a otevřel dveře. Nestihla jsem zareagovat, a tak jsem jen stála uprostřed dveří, a zírala na chlapce sedícího na zemi a opírajícího se o zeď, s nezvykle růžovou barvou vlasů.

"Potřebujete něco slečno Grangerová?" Zeptal se Snape s milým výrazem. "No-já.. Já asi bych měla jít" vykoktala jsem ze sebe a chtěla co nejrychleji utéct od všeho co se právě stalo. "V pořádku slečno Grangerová, pan Malfoy už je na odchodu" řekl a pokynul Dracovi aby odešel. Draco se zvedl, pokusil se o úsměv a odešel ze Snapeova kabinetu. "Co jste tedy potřebovala?" Dořekl a pokynul hlavou abych šla dovnitř. Pořád jsem však stála mezi dveři a nevěděla co říct. "No-já.. Já pane.. jsem se chtěla zeptat jestli jste v učebně nenašel moji knihu" vyhrkla jsem ze sebe v rozpacích. Nevěděla jsem co od něj čekat. "Ne slečno Grangerová, nejsem hledací pes abych vyčmuchal vaši knihu, ale můžu vám jít odemknout, jestli ji teď nutně potřebujete" dořekl a v hlase mu nebyla znát žádná ironie ani arogance. Bylo to zvláštní. "Ne, v pořádku, možná jsem ji nechala v knihovně, nebo ve velké síni" řekla jsem už poněkud klidným hlasem a chystala se odejít. "Slečno Grangerová" zašeptal Snape, chytl mě za rameno a tak mi zabránil v odchodu. Trochu jsem se lekla, možná jsem se i bála. Otočila jsem se na něj, a on dokončil svou větu. "Kdyby jste cokoliv, a kdykoliv potřebovala, neváhejte a přijďte za mnou" podíval se mi do očí a pousmál se. Opravdu se pousmál. "S-samozřejmě" vykoktala jsem, pousmála se a odešla. Rozběhla jsem se chodbami hradu až do sklepení, ve snaze najít Draca. Myslela jsem že na mě bude někde čekat, aby mi to vysvětlil, ale mýlila jsem se.

Zklamaně jsem se rozešla do nebelvírské věže. "Fortuna major" pověděla jsem buclaté dámě, a ta mě následně pustila do společenské místnosti. "Už je tady, už je tady!" Uslyšela jsem otravný hlas mé spolubydlící Levandule, a nechápavě jsem se podívala na Harryho a Rona sedící u krbu. Přisedla jsem si k nim na pohovku a tázavě na Harryho zvedla jedno obočí. "Tak co? Jak sis to včera užila s Malfoyem v temným lese?" Zavrčel na mě Ron. "O čem to mluvíš Rone?" Nechápavě jsem se na něj podívala, ale přesně jsem věděla co má na mysli. Zpráva o tom že jsem v temném lese obejmula Draca se Bradavicemi šířila rychlostí blesku. "Nedělej že nevíš ty zrádkyně" řekl a podíval se na mě znechuceným pohledem. "Uklidni se Rone!" Uslyšela jsem Ginnin hlas, který se ozval za mými zády. Neměla jsem sílu se otočit, v hlavě mi zněly Ronovi slova, ani neví jak mi tím ublížil. "Jak se mám uklidnit když si jen tak v lese obejme zmijozelskýho debila co jí roky nadává?! Je to zrádkyně!" Zakřičel Ron, a otočila se na nás celá společenská místnost. "Tak dost Ronalde! Co kdyby ses třeba zeptal jak mi je?! Včera mě málem zabili smrtijedi a-.." "A ty jsi včera jednoho z nich obejmula!" V tu chvíli jsem to nevydržela a vlepila mu facku. "Pro tvou informaci Ronalde, já jsem ho neobejmula. Chtěla jsem projít okolo něj, protože za ním stál vystrašený Ben. Když jsem se ale rozešla, zakopla jsem o kořen stromu který jsem v té tmě neviděla, a spadla rovnou na Malfoye! Nebylo to žádné objetí!" Tohle byla první lež co mě napadla, koneckonců jsem nemohla moc dlouho přemýšlet. Harry se na mě usmál a šel mě obejmout, uvěřil tomu co jsem říkala a to bylo dobře. Co bych tak dělala kdyby zjistil co všechno se mezi námi už stalo. Podívala jsem se na Rona, který se stále divil co jsem si to dovolila a držel si rudou tvář. Beze slov jsem odešla do svého pokoje kde nikdo nebyl, a lehla si na postel. Hlavou mi vrtala nejen Dracova slova, ale hlavně Snapeova. Kdyby jste cokoliv, a kdykoliv potřebovala, neváhejte a přijďte za mnou. Vždycky ke mně choval zášť, a najednou mi řekl tohle. Nechápala jsem to.

Ráno jsem se vzbudila pozdě a zmeškala snídani. Byla jsem sama v pokoji, všechny dívky už byly dávno v Prasinkách nakupovat šaty na vánoční ples, který se koná už za týden. Oblékla jsem se do košile, sukně, svetru, kravaty a hábitu a šla na famfrpálové hřiště. Vzpoměla jsem si že má Harry trénink a vzhledem k tomu že jsem neměla co dělat, jsem se vydala za ním. Šla jsem kolem koupelny prefektů, kde jsem uslyšela hlasy. Nevěděla jsem kdo to je a tak jsem se vydala blíž. Stála jsem za rohem a slyšela hádku dvou chlapců. "Vůbec na ni těma svýma slizkýma rukama nesahej Malfoyi!" Poznala jsem v jeho hlase Rona, a chtěla hádku dvou chlapců utnout. Najednou však koupelnou začaly létat všemožné kletby, a tak jsem se schovala. "A co s tím jako uděláš Weasly?" Řekl Draco posměšným tónem přičemž na Rona vrhl další kletbu.

"Sectumsempra!" Ozvalo se z Ronových úst a já slyšela ránu. Najednou jsem uviděla jak Ron vyběhl z koupelny a rozběhla se za Dracem. Když jsem ho viděla, nahrnuly se mi slzy do očí. Draco ležel na zemi v kaluži krve, a nejhorší na tom bylo, že kvůli mně. Kdybych zasáhla nic by se nestalo. Klekla jsem si k němu a začala odříkávat uzdravovací zaklínadlo, při tom jsem mu hůlkou přejížděla po ránách na hrudi a břiše.

Další kapitola💚 co říkáte na to co udělal Ron?💚
Jinak, už se mi taky aktualizovat watt a je to strašný, to logo vypadá jako kdyby ho dělali v programu malování..😬
#restinpeaceoldwattlogo
💚🤞💚