Maybe Together, Maybe Forever | DRAMIONE

11. Ohnivá whiskey

Stáli jsme na astronomické věži, ruku v ruce a hleděli na hvězdy. "Není ti zima Mio?" Zeptal jsem se a přehodil přes ni svou košili. Poděkovala a darovala mi krásný úsměv. Otočili jsme se a zírali na obzor.
"Jak si to dokázala Mio?" Řekl jsem a stále zíral na miliardy hvězd. "Co mysíš Draco?"
Otočil jsem se k ní "Úplně jsem se v tobě ztratil Grangerová" Pousmál jsem se a Hermiona mi úsměv vrátila.

Dívali jsme se na obzor a Mia po chvilce vykřikla "Podívej Draco, padá hvězda! Něco si přej"
"Už mám všechno co jsem si kdy přál Herm" řekl jsem a usmál se na ni.

Po pár minutách jsme se začali bavit o tom, jak mě před týdnem Moody přeměnil na fretku. Mia se hrozně smála. "No ale musíš uznat, že jako fretku by mě byla škoda" Řekl jsem s pobaveným výrazem. "Proč myslíš Draco?"
"Jako člověk jsem mnohem hezčí a dokonalejší" řekl jsem sebejistým tónem. "No nevím Malfoyi, fretky nejsou aspoň tak ukecaný jako jsi ty, navíc, možná by ti to slušelo i víc" řekla Hermiona a rozeběhla se po schodech dolů z věže. "No počkej Grangerová!" Rozeběhl jsem se za ni a pár rychlými kroky ji dohonil, chytl jsem ji za pas a přitáhl ji k sobě. Mia se ušklíbla a já ji dlouze políbil. "Měli by jsme jít spát, aby nás tady za chvilku někdo nechytil" řekla Mia. Podíval jsem se na ni a udělal psí oči "Nekoukej na mě takhle Draco" špitla a obmotala mi ruce kolem krku.

Rozešli jsme se a rozdělili se u Nebelvírské koleje. Dlouze jsem Herm políbil, a popřál jí dobrou noc. Šel jsem na svoji kolej a šel si lehnout do postele. Blaise se na mě podíval a měl jednu ruku schovanou za zády. "Co to máš v ruce Blaise?" Neodpověděl, jen se šibalsky usmál a vytáhl zpoza zad ohnivou whiskey. Šibalský úsměv jsem mu ihned opětoval.
Ohnivá whiskey pomalu mizela a dobrá nálada rostla.

Hermiona
Přišla jsem do svého pokoje, sedla jsem si na postel a přemýšlela co se dnes stalo. Culila jsem se jak idiot a vůbec jsem si nevšimla, že v mém pokoji na křesle sedí Ginny, a pobaveně se dívá že jsem si jí ani nevšimla.

"Co tu děláš Ginny?" Otázala jsem se, a šla ji obejmout. "Tak kdo to je Herm?" Podíval se na mě a smála se od ucha k uchu. "O-o čem to mluvíš?" Moc dobře jsem to věděla, ale dělala jsem že nechápu co má na mysli. "Ale Herm, jsem tvoje nejlepší kamarádka, poznám že jsi zamilovaná" sakra! Co mám teď říct? "Ale Ginn, nejsem zamilovaná" doufala jsem že už se nebude vyptávat, ale pokračovala "Herm kdo to je? Je to Blaise Zabiny? Nevill? Nebo někdo z mých bratrů? Nebudu se zlobit" uculila se. "Nikdo z nich to není Ginn, nejsem zamilovaná" řekla jsem a podívala se na ni s vážným výrazem. "Dobře tak já už půjdu. Jo, a Herm, máš hezkou košili" řekla a zavřela za sebou dveře. Sakra! Vůbec jsem si neuvědomila že mám stále Dracovu košili. Otevřela jsem dveře od mého pokoje a křikla na Ginn, která už se  pomalu blížila do svého pokoje. "Pojď sem Ginn, řeknu ti to" přiběhla ke mně a natěšeně si sedla na postel.

"Tak kdo je ten šťastný Hermiono?" Uculila se a v očích se jí objevili jiskřičky štěstí.
Neochotně jsem ukázala na Zmijozelský erb našitý na Dracově košili. "Zmijozel? No Herm, ty se nezdáš. Tak kdo to je? Zabini?"
"Ne Ginn, Zabini to není" řekla jsem pobaveně. "Tak kdo?"
"Je to Malfoy" špitla jsem co nejpotišeji to šlo. "Co? Neslyšela jsem tě" řekla Ginny "Je to Malfoy, Draco Malfoy, Ginny"

Asi minutu se na mě dívala s otevřenou pusou. "Tak řekni už něco Ginny" řekla jsem nervózně. Ginn na sucho polkla a pevně mě obejmula. "Věděla jsem že to pochopíš, Ginn" zašeptala jsem jí do vlasů.
"Jsem ráda že jsi šťastná Herm, přeju ti to" vlídně a chápavě se na mě usmála. Pak mě ještě zasypala hromadou otázek jako od kdy jsme spolu, jak jsme se dali dohromady a tak podobně. Lehly jsme si ke mně na postel, a v tom dvou hodinovém štěbetání o Dracovi jsme usnuly.

Další kapitola je tu💚
Co zatím říkáte na příběh?💚