"Svůj trest si odpykáte v temném lese, musíme najít zraněného, při nejhorším mrtvého jednorožce.. Harry půjde s Ronem, já půjdu s Tesákem a Hermiona půjde s Dracem." Řekl Hagrid. Hm, super, to mi scházelo.. Ale měl jsem možnost se jí omluvit. Aspoň že tak. Grangerová se na mě podívala tak znechuceně a otráveně, jako ještě nikdy.
Rozdělili jsme se, a kyž jsme byli od všech dostatečně daleko, Grangerová se mě zeptala naštvaným toném, který následoval i naštvaným výrazem "Proč si ji to řekl? Profesorce?" Nevěděl jsem co mám říct.. tak jsem radši vůbec neodpovídal, i když to bylo asi to horší, co jsem mohl udělat. Podívala se na mě tak strašně, že jsem prostě musel odpovědět "Mrzí mě to"
Jo, fakt jsem to řekl.
Najednou jsem uviděl jak někdo nebo něco v černé kápi prošlo mezi stromy, a šlo to směrem k nám. Okamžitě mi v hlavě přeskočila myšlenka. Že by to byl pán zla? Grangerová to asi neviděla, koukala do země, protože byla očividně naštvaná. Vytáhl jsem hůlku, a Grangerová se na mě okamžitě podívala. Najednou mě něco napadlo. Namířil jsem hůlku na ni "obejmi mě" rozkázal jsem jí. "Co?" Zase se na mě znechuceně podívala. "Hned!" Nuceně, se znechuceným výrazem mě obejmula. Postavil jsem se před ni, a namířil hůlku na to něco, co se pomalu blížilo k nám.
"Co to děláš??"
"Pst!" Zašeptal jsem a nasucho jsem polkl. "Jsi velmi statečný Draco, postavit se před pána zla"
Hm, super, už jsem věděl kdo to je..
"Bojím se Malfoyi.."
"Já vím Grangerová, já vím"
Zašeptali jsme potichu.
"Vaše poslední slova?" Řekl
vy-víte-kdo s úsměvem na tváři.
Byl slabý, ale zabít určitě dokázal.
Nevěděl jsem co mám dělat, bál jsem se smrti.
Najednou se ozvalo "Hermiono!Draco!" Byl to Hagrid.
"Ještě se uvidíme Draco"
Špitl a zmizel.
"Co se stalo?" Zeptal se Potter
"Ale nic, v pohodě" řekla Grangerová, nevím proč, asi nechtěla aby někdo věděl že jsem jí chtěl zachránit, nebo tak něco.
Tak jsem jen přikývl.
"Už můžeme jít, toho jednorožce jsem našel.. Je mrtvý.."
Řekl smutně Hagrid.
Já s Grangerovou jsme šli trochu pozadu, když jsme je už neviděli, Grangerová mě zastavila, a obejmula mě. Upřímně a nenuceně. V tu chvíli jsem nestál o nic jiného, než zůstat v její náruči.
"Děkuju, Draco" špitla mi do ucha.
Řekla mi Draco, no vážně.
Po chvilce mě pustila, a usmála se na mě. Okamžitě jsem se do toho úsměvu zamiloval.
Můžete mě podpořit votem a napsat jak se vám zatím příbeh líbí💚
ČTEŠ
Maybe Together, Maybe Forever | DRAMIONE
Fanfiction💗Story of DRAMIONE💗 "Ale proč teď Draco? Po takové době?.." "Vždycky to tak bylo Hermiono, vždycky" •Draco Malfoy, ten, který ztratil svůj směr života a Hermiona Grangerová, ta, která mu byla ochotna ten směr pomoci najít. •Draco Lucius Malfoy a H...
