Kristýn Potterová [pomalá KOREKCE]

Poučování Jamese jak má zbalit holku

Po snídani, která byla vážně dobrá jsem šla s holkama na hodinu luktvarů na kterou jsem se vážně těšila. Nechci být pokrytec, ale lektvary mi jdou. Seděla jsem vedle Mery a Lily seděla s Jul. Začala hodina a já šla pro inkredience na lektvar, který jsme měli zadaný. Poberti samozřejmě přišli pozdě. No, on James chodí pozdě i doma, ale teď se vrátíme zpět. Pomáhala jsem Mery s lektvarem za mě si sedl brácha s Blackem. No super, teď budu muset hlídat ještě tyhle nemehla. Nic proti ním nemám, ale uznejte vždyť jsou v lektvarech hodně špatní. Každopádně James mě vytrhl z mých myšlenek. ,,Hej. Hej Krist?" ,,Co chceš?" ,,Pomůžeš mi?" ,,Už zase! Co kdyby jsi to zkusil sám!" ,,Tak to dopadne katastrofálně." James se na svého kamaráda, který seděl vedle něho a díval se na něj vraždícím pohledem. ,,Ty máš co mluvit Blacku!" Řekla jsem. ,,Prosím." ,,Ne Jamesi nepomohu ti, protože kdybych ti pomohla neuměl by jsi ani ň." ,,To není pravda!" ,,Vážně? Tak mi řekni co přidám do uspávacího lektvaru?" ,,Aaaa no to nevim." ,,Vidíš, přesně proto ti to neřeknu." ,,A mě?" ,,Tobě taky ne Blacku." ,,A to jako proč?" ,,Protože jsi stejný případ jako James." Když zkončila hodina šla jsem s holkama na další. Tak to pokračovalo až nám zkončili všechny hodiny. Šla jsem s holkama na oběd. Usadili jsme se, když v tom se otevřely dveře do velké síně. A v nich stáli poberti. ,,To si snad ze mě dělá Merlin srandu!" Řekla Lily s naštvaným výrazem. ,,Ne Lil nedělá." Řekla jsem jí soucitně. ,,Hej Evansnová, půjdeš se mnou na rande?" Zařval na ní James přez celou velkou síň. ,,Nikdy Pottere!" Zařvala na něj nazpátek Lily. Když došel k nám aby si sedl, tak Lily vztala a odešla. ,,Udělal jsem něco špatně?" Řekl James, který si sedl vedle mě. Já jsem se plácla do čela když dořekl tuhle větu. ,,Co je Krist?" ,,Jestli chceš Lily, tak jdeš na to úplně špatně. Holky jako jsou Lily, chtěj něco jiného než řvát přes celou velkou síň. Udělat dojem na holku jako je Lily musíš nějakým romantickým gestem Jako například poslat ji kytku nebo něco takového a né, že ji budež zvát každý den na rande před skoro celou školou. Takže tady máš důvody, které nedělat a rady, které udělat. A jestli mě omluvíte půjdu se projít na pozemky." Odešla jsem do Nebelvírské společenky odložit si tažku a vydala se na pozemky. Došla jsem k jezeru a sedla si na molo. Dívala jsem se na třpitící se hladinu, když jsem za sebou uslyšela kroky. Otočila jsem se a uviděla bráchu jak pomalu kráčí směrem ke mě. Sedl si vedle mě a prohodil: ,,To jsi myslela vážně?" ,,Co?" ,,To s tou Lily." ,,Samozdřejmě, že jo." ,,Aha, tak děkuji za rady." ,,Není za co, hlavně to nepokaz!" ,,Pokusím se." ,,Jamesi já vím, že jsi do Lily zamilovaný až po uši, ale musíš se chovat líp." ,,Jo chápu. Tak já pujdu. Tak zatím ahoj." ,,Ahoj." A zase jsem seděla sama. Pozorovala jsem nebe, když jsem po chvíli zase uslyšela kroky, které mířili ke mě. Otočila jsem se a uviděla Blacka. ,,Co tu chceš?" Zeptala jsem se ho. ,,Ehmm- nic, jen jsem se šel projít." ,,To ti tak budu věřit. Řekni pravdu co tu chceš!" ,,No tak jo. Prokoukla si mě." ,,Tak co chceš?" Řekla jsem a on se posadil vedle mě. ,,Říkal jsem si jestli by jsi nechtěla dnes přijí k nám na pokoj." ,,A to jako proč?" ,,Že by jsi s náma probrala další žertíky." ,,Ne dík. Tak já už půjdu." Řekla jsem a zvedla se. Šla jsem přes pozemky do hradu a hradem rovnou do společenky, kde jsem se posadila do křesla a přivolala si knihu. Četla jsem do té doby dokud jsem se necítila unaveně. Poté jsem vystoupala schody nahoru do dívčích ložnic. Lehla jsem si na postel a poté se vydala do říše snů.