Kristýn Potterová [pomalá KOREKCE]

Prasinky

Ležela jsem na paloučku ve své kočičí podobě a odpočívala, když jsem za sebou uslyšela prasknutí větvičky rychle jsem se otočila a uviděla velkého černého psa. Napadlo mě mu pomocí telepatie něco zdělit. Ano, jako kočka to umím. Podařilo se mi to a tak jsem mu řekla: ,,Proč se nepromněníš? Já vím kdo jsi, Siriusi Blacku." Vypadal trochu zazkočeně, ale nakonec se promněnil a začal mluvit. ,,Kdo jsi?" Zeptal se. Rozhodla jsem mu napovědět, když jsem přemýšlela o mých citech k němu došla jsem k tomu co mu teď řeknu. Stejně nebude vědět kdo jsem. ,,Jsem ta kterou vždy bodne u srdce když tě uvidí s nějakou holkou." Řekla jsem pomocí myšlenek. Vypadalo to jako by to nečekal. Když se vzpamatoval tak řekl: ,,Napověz mi trochu víc?" ,,Dobře, jsem ta kterou potkáváš každý den. Víc si budeš muset poradit sám."
Řekla jsem a rozběhla jsem se k hradu. Těsně před tím než jsem vyběhla z lesa tak jsem se proměnila. Běžela jsem do společenské místnosti a z ní rovnou do našeho pokoje. Holky už tam nebyly a mě až teď došlo, že se jde dnes do těch Prasinek. Vyběhla jsem na nádvoří kde jsem je zahlédla. Naštěstí jsem přišla v čas. Podala jsem Filchovi povolenku a šla za holkama a Pobertama. Přiběhla jsem k nim a rozdejchávala se. ,,Kde jsi tak dlouho byla?" ,,U jezera." Vychrlila jsem rychle ze sebe a usmála se. Chtěla jsem si zahrát na překvapenou a tak jsem se zeptala: ,,Hele jak to, že vy dva jste se ještě nepozabíjeli?" Řekla jsem a ukázala na Lily s Jamesem.
,,James se mi omluvil a tak s ním jdu do Prasinek, teda pokud ti to nebude vadit, že jdeš sama?" ,,Ne Lil to je v pohodě, klidně spolu jděte a hlavně si to užíjte." Mrkla jsem spiklenecky na Jamese a ještě dodala: ,,A vy dva taky." Moje slova směřovala k Removi s Mary. Vesele jsem odhopsala před ně. Po chvíli jsem, ale toho hopsání nechala a šla normálně. Došla jsem do Prasinek a první kam jsem zamířila bylo knihkupectví. Samozdřejmě já jakožto milovník knížek jsem si koupila čtyři knihy. Jednu o vlkodlacích druhou o bylinkách (protože chci být lékouzelnice) a ty zbylé dvě jsou o lásce mezi kouzelníkem a mudlou. Poté jsem se zastavila ještě v Medovém ráji. Když jsem vycházela z obchodu někdo mi zakryl oči. ,,Kdo jsem?" ,,Takže můžeš být Lily, Mery, Rem nebo James, i když jak nad tím tak přemýšlím tak by nikdo z nich neopustil svého společníka. July být taky nemůžeš, protože ta má rande. Peter má taky rande někde s nějakým jídlem, takže jediná možnost je ta, že jsi Sirius Black." Sundala jsem si cizý ruce z očí a otočila jsem se.
,,Takže jsem se nemýlila." Řekla jsem a usmála se. ,,Ne nemýlila." Řekl a úsměv mi opětoval. ,,Kam máš teď namířeno?" Zeptal se mě. ,,Ke Třem košťatům na máslový ležák." Řekla jsem a rozešla se. ,,Jé tak to máme stejnou cestu." A tak jsme společně mířili k hospodě. ,,Dobrý den Rosmerto."
,,Ahoj Kristýn, co si dáš?" ,,Dva máslové ležáky." Podala mi je a já poděkovala a zaplatila. Donesla jsem je ke stolu kde seděl Sirius. Podala jsem mu máslový ležák a sedla si naproti němu. Když už jsme tam chvilku seděli tak přišla nějaká barbina z Blackova fanklubu. Ta barbina ho začala líbat a sedla si mu na klín. ,,No tak já vás tu nechám o samotě." Řekla jsem a než bys řekl famfrpál tak jsem byla pryč. Vyšla jsem ze Tří košťat a začala brečet. Už jsem tu nechtěla být a tak jsem šla do hradu. Stála jsem před Buclatou dámou, které jsem zdělila heslo a vešla do společenky. Vyšla jsem schody do ložnic a vešla do mého společného pokoje. Vzala jsem si pyžamo a zalezla do koupelny, kterou jsem zamkla. Napustila jsem si vanu a pomalu se do ní ponořila. Myslela jsem na Siriuse. ,,Proč se zrovna mě líbí ti špatní kluci." Řekla jsem a nechala se unášet myšlenkamy. Někdo zaklepal na dveře a já vylezla z vany. Usušila jsem se a oblékla si pyžamo které se zkládalo z černých šortků na spaní a černobílého tričkomikyny s obrázkem kočky.

Na nohy jsem si obula své kočičí pantofle a odlíčila jsem se. Pořád někdo klepal na dveře od koupelny. Otevřela jsem dveře od koupelny za nimi stál Black. ,,Co tu chceš? A jak ses sem vůbec dostal?" Vyštěkla jsem na něj. ,,Dostal jsem se sem na koštěti, měli jste otevřené okno. A chci se ti omluvit." ,,Ty se nemusíš omlouvat já to chápu." ,,Vážně?"
,,Ano, chápu to protože jsi jenom blbej sukničkář." Řekla jsem vzala si knížku a šla si číst do společenské místnosti. Sedla jsem si do mého oblíbeného křesla u krbu a začala číst knihu kterou jsem dostala od Lily. Jmenuje se: ,,Láska ze dvou světů" a strašně moc se mi líbí. Black se, ale nenechal odradit a sedl si na křeslo proti mě. ,,Proč tu sedíš?" ,,Chci si povídat." ,,Ale já nechci." Zsyčela jsem na něj varovně. Podobně jsem to už udělala, když jsem byla při úplňku v lese. Zavřela jsem knihu a šla si číst do pokoje. Lehla jsem si do postele a nechala se naprosto pohltit světem fantazie.