Kristýn Potterová [pomalá KOREKCE]

Ošetřovna?

Tento den byl jako zkoro každý jiný den. Dalo by se to popsat jedním slovem a to NUDA, teda do chvíle to byla nuda. Sedím s holkama ve společenské místnosti a děláme si domácí úkol z lektvarů, bylinkářství a přemněňování. Právě pohlédnu z okna a co nevidím poberty a Severuse Snapa. ,,Holky omluvíte mně a Lily pojď se mnou prosím." Šla jsem hradem s Lily za zády a mumlala si. ,,Co to tam zatraceně provádí." Došla jsem na pozemky a vyděla Snapa jak právě udeřil měho bratra do obličeje. ,,Experiarmus!" Snapovi vyletěla z ruky hůlka a přiletěla do té mé, teď jsem byla jediná (když nepočítame Lily) kdo měl hůlku. Kluci byl totiž v takovím stavu, že je nemohli udržet. ,,Co jsi jim to sakra provedl!!!" Řekla jsem a rozeběhla se za bratrem. ,,Lily postarej se prosím o Jamese." Řekla jsem a stoupla si. Rozeběhla jsem se k Siriusovi a vyděla ho bezvládně ležet na zemi. ,,Co jsi mu provedl!!!! Jakou jsi na něj použil kledbu? Až teď když jsem si položila jeho hlavu na mé nohy, ucítila jsem, že má na zádech něco mokrého. Podívala jsem se na svou ruku a zjistila, že to je........ krev. ,,Co jsi mu provedl!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!" Řvala jsem na něj a přitom mi tekly potůčky slz. ,,Siriusi prosím prober se. Prosím. Musím tě nějak dostat na ošetřovnu hlavně vydrž.!" Řeknu mu a vyčaruji nosítka. Poté ho na ně opatrně položím a vydám se na ošetřovnu po cestě jsem potkala Rema šel z knihovny a když mně uviděl zhrozil se. ,,Kristýn co se stalo?" Neodpověděla jsem mu jen mi začaly téct slzy ještě víc. Zpěchala jsem se Síriusem a teď i s Remusm na ošetřovnu. Vtrhla jsem dovnitř. ,,Madam Pomfreyová tohle je naléhavé!" Řekla jsem a rozhlédla se. Pomfreyová stála u postele kde seděl James a očistila mu rány. Jen co mě uviděla od krve zhrozila se. ,,Položte ho támhle a odstupte." Položila jsem ho na lehátko a odstoupila. Madam tam dala paravan takže jsem neviděla co tam dělá, ale neznělo to jako něco dobrého. Lily s Jamesem za m ou hned došli a pevně mě objali. ,,Co se tam stalo?" Vypadlo ze mně úplně nepřítomně.
,,Procházeli jsme se a já uviděl Snapa, no a však mě znáš Krist já ho prostě nenávidím tak jsme se na něj vrhli, ale on na Síriuse použil zakázanou kledbu a to Crucio." Po tomhle jsem seděla na zemi a špatně oddechovala. ,,Co když se neuzdraví? Co když se neprobere?" Otázky mě v hlavě běhali jako zplašené a to jenom kvůli jedné jediné osobě. Měla jsem strach co bych dělala kdybych o Siria přišla. To bych asi nepřežila já ho miluju a život bez něj si nedokážu představit. Cítila jsem jak mě někdo vtiskl do silného obětí. Začala jsem mu brečet do ramene. Věděla jsem, že to byl brácha, protože tohle on dělá pokaždé když jsem smutná. V jeho objetí jsem si vždy připadala v bezpečí. Jsem hodně ráda,
že je zrovna James můj bratr. Je s ním zábava a kdež se mě něco stane začne se o mě starat a snažit se mě rozesmát. Byl podobný Siriusovi teda ne vzhledově, ale ani moc povahově. Zpíš si byli podobní objetím a pocitem bezpečí a ještě si byli podobní tím že i v krizi se dokázali smát, teda někdy. To jsem odběhla od hlavního tématu, takže se k němu zase vrátím. Seděla jsem na zemi na ošetřovně a byla ve stresu. Když Madam Pomfreyová vylezla zpoza paravanu, rychlostí blesku jsem byla na nohou a už byla u ní. ,,Jak to vypadá?"
,,Je vážně zraněn, ale mělo by se to zahojit a bude zase v pořádku." ,,Děkuji. A mohu ho vydět?" ,,Dobrá, ale jen na chvíli." ,,Děkuji, děkuj mockrát." Řeknu a zamířím si to za paravan. Sednu si na židli vedle postele a podívám se do jeho spící tvář. Nakloním se k němu a dám mu letmou pusu na tvář.