Odjezd Krásnohůlek a toulání po chodbách

1.5K 79 4
                                    

Uběhl zhruba týden a dnes odýžděla škola Krásnohůlek. Brácha se Lucovi omluvil a já jsem měla zpátky svého starého bráchu. 
,,Lucku napiš někdy jo?" Loučila jsem se s ním, protože už odjížděli. ,,Neboj nápíšu." Usmáli jsme se na sebe a potom se objali. ,,Tak ahoj." ,,Ahoj." Když odjel šla jsem do společenky. Sedla si ke krbu a pomalu se mi zavíraly oči. Zavřela jsem oči a zachvíli usla.

James
Po tom co odjel ten Lucas, jsem šel s klukama do společenky. Spatřil jsem Krist jak spala i když bylo světlo.  Sedl jsem si vedle ní a Tichoš z druhé strany. Krist položila hlavu a Siriusovo rameno a já na něj vrhl pohled alá nasrananý kůň. ,,Klid Jamesi nic se neděje i když musím uznat,  že tvoje sestra je vážně kus." ,,Tichoší neser mě. Nebudeš si s ní nic začínat, protože jestli jo tak jsi mrtvý, rozumíš?" ,,Jo rozumím, ale víš co mi nejde do hlavy?"
,,No, co?" ,,Jak mohla chodit s takovým...  jak bych ho mohl správně nazvat. S takovým blbcem." ,,Jo tak to ti neřeknu, protože jsem neměl ani potuchy, že s někým chodila. Neměli by chom ji vzbudit?" ,,Asi jo. Krist vztavej."

Krist
Když jsem slyšela nějaký hlas jak mě budí,  tak jsem se ošila a když mě došlo, že se opírám o nějakou měkou věc a pak jsem si uvědomila, ten hlas co jsem slyšla patřil Blackovi. Rychle jsem se vymrštila do sedu a rozléhla se kolem sebe. Z jedné strany seděl brácha a z té druhé Black. Vlepila jsem mu pořádnou facku. ,,A to bylo za co?"
,,To bylo za to, že jste mě nevzbudili hned jak jste přišli." ,,A pročbychom to dělali, když jsi byla tak rostomilá." ,,Dělá se mi z tebe zle Blacku. Radši půjdu do knihovny, takže mě radši nechte na pokoji jinak to nedopadne dobře." Vztala jsem z pohovky a mířila si to do knihovny, kde jsem studovala do večera. Seděla jsem v zadu a proto si mě moc madam Pinceová nevšímala. Po večerce jsem se vydala do společenky,  když jsem do někoho narazila. Měla jsem strach, že je to Filch, ale mýlila jsem se byl to někdo o hodně horší. Ta osoba do které  jsem narazila byl totiž Black. ,,Co tu chceš Blacku?" ,,Hledal jsem tě." ,,Ty jsi mě hledal a to jako proč?!" Řekla jsem docela podezíravě. Stála jsem před ním a on mi chytil ruce a natiskl mě na zeď. ,,Blacku hned mě pusť!" Příkázala jsem mu, ale on mě neposlechl. ,,Proč bych to dělal?" Zašeptal mi do ucha. ,,Třeba pro to, že když mě pustíš tak tě nenapráším bráchvi. A taky si myslím, že nechceš aby tě bolel rozkrok!" Pohrozila jsem mu. ,,Jsi tak nádherná když vyhrožuješ." Zase mi šeptal před obličejem.
,,Jestli nechceš ab-" Nedořekla jsem to protože mě umlčel polibkem. Bránila jsem se tím, že jsem mu šlápla silou na nohu a on se odtáhl. Najednou mě napadlo jak by mě mohl pustit. ,,Pane Filchy." Black mě pustil a otočil se. Využila jsem chvíle a běžela směrem ke společence. Rychle jsem na Buclatou dámu zařvala heslo a vběhla do společenky. Mířila jsem do svého pokoje, ale pak mě napadl James, změnila jsem směr.  Otevřela jsem dveře do pelechu Pobertů a silou bouchla dveřmi. Sedla jsem si k Jamesovi na postel a on se probudil jako ostatní kteří bydleli v tomto pokoji. Řekla jsem mu vše co se právě přihodilo a vypadalo to, že Blacka přetrhne jako hada. Usla jsem v jeho náručí. A cítila jsem, že mě položil na postel a přikryl dekou. Řekla jsem mu: ,,Dobrou Jamesi."  Potom jsem už nic nevnímala jenom své sny.

Kristýn Potterová [pomalá KOREKCE]Kde žijí příběhy. Začni objevovat