Kristýn Potterová [pomalá KOREKCE]

Všechno se to zvrtlo

Je to týden co jsem řekla Siriusovi, že ho miluju a on mě též. Od té doby spolu chodíme a já ho mám strašně moc ráda. Nikdo o našem vztahu neví, teda nikdo až na Poberty a holky. Teď se chystám s holkama na snídani. Potom máme školu, takže jsem si oblékla a dala si hábit. A mohli jsme vyrazit. Venku pršelo a já si dala vydatnou snídani. Po ní jsme se vydaly na první hodinu čímž bylo Bylinkářství. Když už skončila škola, tak jsme šly na oběd. Dala jsem si pečené brambory s kouskem masa.
,,Holky já si skočím ještě do pokoje jo?"
,,Jasně jdi." ,,Tak jo uvidíme se potom, ahoj." ,,Ahoj." Ozvalo se zborově. Vyšla jsem z Velké síně a prošla chodbou. Na konci chodby jsem uviděla něco co mě donutilo rozbečet se. Sirius se lepil na nějakou holku a vzájemně si vymněňovali sliny. V tu chvíli jsem už nechtěla do pokoje, ale do zapovězeného lesa. Musela jsem projít kolem nich. Místo chození jsem proběhla a běžela ven na pozemky. ,,Jak mi to mohl jenom udělat." Řekla jsem a běžela dál do zapovězeného lesa. Bylo mi jedno, že prší a, že jsem během minuty byla mokrá, prostě jsem běžela dál. Zastavila jsem až u jednoho stromu a opřela se o něj. Začala jsem brečet ještě víc. Najednou jsem uslyšela kroky. ,,Kristýn kde jsi? Já ti to vysvětlím." Byla jsem schoulena za stromem a ani nedutla jenom jsem cítila, jak se mi z očí valí potůčky slz. Ucítila jsem jak si mě někdo přitáhl do obětí. Podívala jsem se mu do očí a on do těch mích. Políbil mě a já spolupracovala, dala jsem mu ruce do vlasů, ale najednou jsem si uvědomila, že mě zradil. Odtáhla jsem se a běžela do hradu. Proběhla jsem společenku kde jsem zahlédla holky a Jamese s Remusem. Běžela jsem do pokoje a lehla jsem si na postel. Začala jsem brečet do polštáře. Uslyšela jsem jak někdo otevřel dveře do pokoje. Zvedla jsem svojí ubrčenou tvář. ,,Kristý co se stalo?" Zeptala se Lily.
,,O-on mě zra-zrad-zradil." Vzlykala jsem.
,,Já ho zabiju." Procedil Jamie mezi zuby. Jen co to dořekl tak vyběhl z pokoje a Remus hned za ním. Holky si sedly ke mně a utišovali mě. ,,Ja-jak mi to mo-mohl je-je-jenom udělat." ,,Ššš to se vysvětlí." ,,Díky holky." Řekla jsem a objala je. ,,Je ti aspoň trochu líp?" ,,Ne, cítím se hrozně. Zase jsem naletěla jenom debilnímu idio*ovi."
,,Neber to tak. Ty za to nemůžeš." ,,Ale ano, můžu já se do něj totiž zamilovala." ,,Už na to nemysli a odpočiň si." ,,Mer má pravdu. Lehni si a prospí se. Třeba ti to pomůže."
,,To pochybuji, ale fajn." Řekla jsem a zavřela oči. Rázem jsem usla.

Sirius
,,Kristýn kde jsi? Já ti to vysvětlím." Křičel jsem na pozmkách a doufal, že mi Krist odpoví. Já jsem takový v*l. Kdybych se nenechál svést tak by se nic takového nestalo. Uviděl jsem jí za jedním stromem. Přiš jsem k ní a přitáhl si jí do obětí. Podíval jsem se jí hluboko do očí. Jak já ty její oči miluju stejně jako ji samotnou. Políbil jsem ji a ona spolupracovala. Dal jsem jí ruce na tvář. Najednou se odemě odtáhla. Běžela do hradu. Nechala mě tam stát a já se začal ještě víc proklínat. ,,Já jsem totální kre*én."
Kopl jsem do kamene a šel pomalu k hradu. Samozdřejmně jsem si nemohl nechat ujít urášky na mou osobu. ,,Já jsem ten největší de*il, který existuje." Vešel jsem do společenský s rukama v kapsách. Nikdo tam nebyl, teda skoro nikdo. ,,Ty jseš id*ot, víš to?" ,,Jo Reme vím to." Řekl jsem smutně a šel si sednout ke krbu. ,,Siriusi já tě uškrtím." Řekl James a vrhl se na mě, ale Rem ho naštěstí v čas chytl, takže jsem byl ochráněm. ,,Pusť mě já ho zabiju i když je to můj kámoš tak Kristýn je moje sestra a já ji musím chránit před de*il*ma, kteří ji zlomí srdce!" ,,Klid Jamesi. Sedni si a nech ho ať to vysvětlí." ,,Dík Námněsíčniku." ,,Nemáš za co, počítej s tím, že přijdou holky a toteprve bude peklo." ,,Siriusi víš vůbec co jsi způsobil? Zlomil si jí srdce a když mněla zlomené srdce naposledy tak podpálila pokoj." ,,A do*rd*le." Řekl jsem a běžel do dívčích ložnic. Až na schodech mě došlo, že se tam nemohu dostat. Sklouzl jsem po zadku zpátky a proto jsem šel k nám do pokoje a vzal si koště. Vylétl jsem z okna a mířil opět k dívčím ložnicím. To už je po druhé co přiletím na koštěti. Dolétl jsem a uviděl otevřené okno. Vlétl jsem dovnitř a podíval se na Krist, která spala s uslzenýma tvářema ve své posteli. Otočil jsem se na holky a zašeptal: ,,Já to vysvětlím. Ale pojďte dolů ať jí nevzbudíme." Řekl jsem a holky vyšli z pokoje. ,,Krist je mi strašně líto co se stalo. Já tě z celého svého srdce miluji a nechci o tebe přijít." Šeptl jsem a vylétl oknem. Zalétl jsem k našemu pokoji vlétl jsem a odložil koště. Sešel jsem do společenký kde stále nikdo nebyl. Zajímavé, zajímalo by mě kde jsou. Posadil jsem se do křesla a všechny pohledy se upřely na mě.
,,Řekl bych to asi takhle." Začal jsem a podrbal se na zátilku. ,,Já, byl jsem na chodbě a šel do Velké Síně, když si mně odchytal nějaká holka a začala mě líbat. Nemohl jsem tomu zabránit a večí části jí taky líbal. Až potom když kolem proběhla Kristýn, tak jsem si uvědomil co jsem udělal a běžel za ní na pozemky." Řekl jsem smutně a náhle mi na obličeji přistála facka. A za chvíli další a další. Bolestně jsem si chytl tvář a podíval se na ně. ,,Nemusíte nic říkat, zasloužím si to." Zvedl jsem se a šel do ložnice. Lehl jsem si na postel a začal přemýšlet. V duchu jsem si začal nadávat jakej jsem idi*t. Zavřel jsem oči a vydal se do říše plné smutku.