Přes to všechno spolu ❤️

47

Tohle ráno jsem se kupodivu neprobudila sama jako vždy, ale v objetí Johna.
Bylo to to nejlepší co se mi mohlo stát. Chtěl mě dneska, ale stejně večer ještě přišel.
Bylo to sladký.
,,Dobré ráno." uslyšela jsem jeho hlas a udiveně se na něj podívala, protože jsem myslela, že ještě spí. Celá jsem se k němu otočila, tak abych si mohla hlavu položit na jeho hruď a usmála se.
,,Dobré." odpověděla jsem mu spokojeně.
,,Vyspaná?" zeptal se pobaveně, když jsem zívla.
,,Hmm...ano." kývla jsem hlavou a objala ho rukou kolem břicha. Tohle ráno se mi začalo zamlouvat. Proč jsme to už neudělali dříve.
,,Dneska tě chci mít pro sebe, protože za ten měsíc jsme spolu vážně byli minimálně a mě to štvalo." řekl mi. Rukou mě hladil po tváři a usmíval se na mě jako sluníčko. Vážně byl sladký.
Užívala jsem si chvíle s ním. Byl jako vyměněný. Jako by už se nechtěl vracet ke svému minulému já. Což bylo pěkné.
,,Co dneska teda podnikneme?" zeptala jsem se ho zvědavě.
,,Chci tě někam vzít, no a kupodivu je pěkně, takže můžeme i ráno co ty na to, třeba po snídani." uculil se a dal mi pusu na nos.
,,To zní jako plán." pousmála jsem se na něj. Naklonila jsem se k němu a dala mu pusu, pak jsme se líbali a já byla spokojená jako nikdy dříve. Tohle bylo lepší než s Lukem.
Nechci ho tu tahat, ale je to lepší.

Vstala jsem z postele jen v kalhotkách a jeho tričku a šla do kuchyně pro pití a nějaké to jídlo.
,,Chceš něco?" zeptala jsem se, ale odpověďi se mi nedostalo, tak jsme si řekla že za ním půjdu, ale když jsem se otočila stál za mnou a já se lekla. ,,Blbečku." plácla jsem ho do hrudi.
,,Promiň jenže nešlo odolat." odpověděl a než jsem stačila cokoliv říct, seděla jsem na lince a líbali jsme se. Ruku jsem dala do vlasů mezitím co druhou jsem si ho tahala k sobě tak jako nohama. Trochu jsem ho kousla do rtu na což zavrčel a já se potichu uchechtla.
Ten kluk věděl jak na mě.
Ruce putovaly pod tričkem, kde přejel přes celou moji postavu a pak se vrátil nahoru k mým prsům. Vydechla jsem spokojeně a to že jsem měla hlad jsem úplně vypustila z hlavy. Na malinkou chvilku jsme se oba nadechli a já ho ještě zastavila. Dívala jsem se mu do zelených očí a viděla na co myslí. Bylo to na něm poznat, navíc celý měsíc k ničemu nedošlo a já se trochu divila že vždy vydržel to moje provokování. ,,Udělej to." řekla jsem mu, když jsem ho hladila po tváři a zkoumala jeho obličej.
Zvedl na mě zvědavě obočí. ,,Co?" zeptal se.
,,To na co myslíš." pobídla jsem ho.
Překvapeně se na mě díval a ještě opatrněji se mě dotýkal. Nevímco se mu teď honilo hlavou, ale váhal. Váhal nad tím jestli to vážně má udělat. ,,Hazlo." mrkla jsem na něj.
Zajiskřilo mu v očích, když jsem to řekla.
Bylo to jen pár vteřin než si mě k sobě přitáhl a začal mě opět líbat. Nohy jsem mu prvně obmotala kolem pasu, tak aby mě mohl odnést do ložnice. Samozřejmě že to hned pochopil a my se tam ocitli.

Popadl mě euforický stav. V ten moment co se mě zmocnil jsem měla pocit jako bych mohla všechno, úplná odevzdanost, jen jsem byla s ním.
Přesně věděl kde má sáhnout, aby mi bylo dobře. Přesně věděl jak to má udělat, aby mě měl plné v moči a mohl si se mnou dělat cokoli. Každým krokem co jsem se blížila k vrcholu věděl jak na mě. Jen si se mnou hrál.
Ale ta jeho hra byla mistrovské dílo. Všechny jeho pohyby, vše co dělal bylo prostě úžasné a nezapomenutelné.
Užívala jsem si to víc než z kdokoli jiným.
Nemusel být ani tak moc vysportovaný aby mě okouzlil on to totiž v posteli uměl exkluzivně. Já jen drtila v rukou prostěradlo a vzdychala.
Viděla jsem jak je spokojený, jak se snaží aby to bylo nejlepší. A ono to bylo.
Když jsme skončili, tak jsme oba dva oddechovali zatímco já to měla trochu na déle.
Musela jsem to celé prodýchat, protože jsem vůbec nemohla popadnout dech. Taky to nějakou dobu zabralo než jsme se oba oblékli a vydali se na to jeho další záhadné místo.

,,Les?" zvedla jsem nechápavě obočí, když jsme zastavili. ,,Uvidíš." řekl tajemně a poté co jsme vystoupili z auta mě chytl za ruku a začal mě někam tahat i s dekou v druhé ruce. Vedla tam malá pěšinka kterou mě vedl až hluboko do lesa.
Bylo to nějakých 15 minut než mi zakryl oči a někam mě navigoval.
,,Dávej pozor na kořeny." řekl tak jsem zvedala nohy abych nezakopla.
Celkem jsem se i bavila, protože je zábavné chodit poslepu někde v místech, která neznáš.
Najednou jsem zakopla a spadla bych, jenže mě John díky bohu chytl.
,,Pozor." uchechtl se a já poděkovala. ,,Už tam budem."

Po chvíli mi je odkryl a já zůstala v ůžasu stát a dívat se jak mě obchází a jde dál. Bylo to nádherné. Nádhrerná mýtinka, která byla obklopena lesem. Vypadalo to kouzelně, ještě když tu svítilo slunce. Najednou jsem si uvědomila, že je kousek od nás takové malé jezírko i s molem, na které John položil deku a posadil se. S otevřenou pusou jsem se za ním vydala a posadila se přímo vedle něj. ,,Je to tu nádherné." vydechla jsem v úžasu. Oba jsme seděli opření o sebe, povídali si o tom co bude. Narazili jsme i na pátek což bylo za dva dny. Měli jsme o tom takový menší rozhovor v podobě -> jestlli se tě Tony dotkne tam kde nemá rozbiju mu hubu nebo jediný jeho přešlap a je mi jedno že je tam s tebou, já si tě odvedu domů sám. Bavilo mě pozorovat jak se rozčiluje nad tím, že tam jdu s Tonym a že nemůžu s ním. Pořád na něco nadával a já se smála jako pominutá. Bylo sladký jak si mě hlídal a jak se o mě bál. Zůstali jsme ležet na molu do doby než jsme teda začali mít hlad. Začali jsme se zvedat k odchodu, když v tom mi zazvonil mobil.
Zamračila jsem se nad tím kdo mi volal a zvedla to.

Lee říkala jsem ať mě dneska necháš tak

Já vím Kate ale musím ti něco říct

No tak povídej

Musíš mi půjčit ty tvoje černé šaty, protože jdu dneska na večeři s Jacobovými rodiči.

Lee!!!! To si že mě děláš prdel!

Copak potřebuji je

Voláš mi jen kvůli šatům? Ok vem si je pod rohožkou je náhradní klíč

Děkuji zachránila si mě

Není zač, ale až tě uvidím zabiju tě

Taky tě mám ráda

Zavěsila jsem ji to a naštvaně zavrčela.
,,To si ze mě dělá srandu."
,,Volala Marley že?" zeptal se pobaveně John a já jen kývla. ,,Ta holka je děs." zabručela jsem.
John pobaveně schoval deku a my se vydali z lesa.

***

,,Co takhle večeře?" zeptal se mě na což jsem zvedla obočí. ,,Ano, ale co doma? Nebude tvoje máma naštvaná, že tam nejsi?" zeptala jsem se ho zvědavě. ,,No..." řekl a já zpozorněla.
,,Johne!" vyjekla jsem na něj, tak se zasmál.
,,Tak pojď k nám na večeři a můžeš i přespat mamka to dovolí." mykl rameny, ale pořád se smál. Musela jsem ho za to bouchnout.
,,Možná to beru." odpověděla jsem a po sbalení nějakých věci jsme se vydali k nim.

,,Dobrý večer paní Winterová." pozdravila jsem ji slušně na což mě pevně objala.
,,Ahoj Kate." oplatila mi milý pozdrav a vedla mě do kuchyně zatímco John mi odnesl věci.
Jen co jsem vstoupila do obýváku mě objal Oliver, který byl stejně nadšený jakoby dostal nějaký dárek.
,,Olivere." zabručel příchozí John a on mě pustil.
,,Zase má problém." protočil ten malý prcek očima a odešel si sednout ke stolu, na který paní Winterová chystala talíře a jídlo.
Spokojená že mám kde jíst jsem pomohla a pak se i dobře najedla.