Přes to všechno spolu ❤️

42

,,Kate!"
,,Katie!"
,,Kate Baker!" vyjekla moje kamarádka u mého ucha, když jsem byla opět myšlenkami jinde.
Nechápavě jsem se tedy na ni podívala a čekala co po mě vlastně chce a proč mě ruší.
,,Hm?" zabručela jsem a zvedla k ní zrak.
,,Co se s tebou děje? Vůbec nevnímáš." pokroutila hlavou a podívala se na kluky co stáli vedle ní. ,,Že je to pravda." řekla a kluci přitakali.
,,Nic se neděje jen jsem se zamyslela." mykla jsem rameny a posbírala si věci z chemie.
,,Kate takhle se zasekáváš dneska celkem často." nadhodil Tony opatrně jako bych ho měla za to zabít.
,,Já vím, mám jen...jen menší problém." řekla jsem na což všichni zpozorněli.
,,Víte...já se mám příští týden stěhovat. Do Bostonu." řekla jsem jim rychle.
Všichni tři na mě čuměli celkem nevěřícně, ale když jsem kývla na to, že je to pravda Marleynin výraz se změnil na smutný a okamžitě mě objala tak pevně, že jsem skoro nemohla dýchat.
,,To né, co budu dělat." potáhla a pevné mě objímala. K ní se přidali i kluci, takže jsme měli chvíli velikého objetí, které mi připomnělo den, kdy jsem se loučila s mojí bývalou partou.
Bohužel už jsem nechtěla nic takového zažít znovu, tak jsem zase začala přemýšlet jak to udělám jinak. Kousek od nás jsem viděla jak kolem nás prochází John a smutně se na mě usmívá. Asi pochopil co jsem jim řekla, takže jsem mu pohled oplatila a ještě k tomu si povzdechla.
Věděla jsem že náš vztah musí být před školou kompletně skrytý, protože by to byl poprask a Melissa by byla schopna zase něco udělat.
Další věc co mě na mém životě iritovala.

,,Slečno Baker volali mi vaší rodiče a říkali, že prý se příští týden stěhujete, tak mě požádali abych zkusil vaší maturitu urychlil. Bohužel nemám takové právo, takže nevím jak vám pomoct." řekl mi najednou učitel Bloomfield a já se smutně pousmála. ,,Já vás chápu, budu muset to nějak mezi stěhováním zvládnout." odpověděla jsem mu.
Taky to byla jediná věc co jsem s tím mohla udělat, ale nechápala jsem proč nemůžu dodělat maturitu a pak jet někam do Bostonu.
Teď se to vše komplikuje a já se bojím že to nezvládnu.
Dečka se na mě ve třídě zvláštně dívaly, když jsme se o tom s učitelem před hodinou bavili.
,,Takže dečka nechci vás nijak strašit maturitou, tak vám oznamují, že bude váš maturitní ples za měsíc. Doufám že se aspoň na něj těšíte." řekl mile s úsměvem na což se mi rozzářily oči.
Těšila jsem se na maturiťák, vždy jsem tam chtěla s Lukem, ale teď.
Můj pohled padl na Johna sedícího vedle mě, který se zrovinka díval i na mě.
Jeho ruka chytla pod lavici tu mou a oba jsem se usmáli.
,,Nestěhuj se Kate, zůstaň tu se mnou." zašeptal mi u ucha. Zakroutila jsem hlavou.
,,Musím, naši by mě tu nenechali."
,,Dodělej maturu a pak se můžeš odstěhovat, užij si maturák a pak až mě opusť."
,,Ach Johne děláš mi to těžší."
,,Já vím, ale prosím."
Zbytek hodiny jsme ale dávali pozor a nijak se nerozptylovali, navíc on maturoval ze španělštiny. Přemýšlela jsem nad stěhováním.
Smím tu zůstat?
Bohužel to není možné nebo je?
Zkusit se zeptat můžu. Za pokus nic nedám. Určitě se to nějak vyřeší.
První maturitní zkouška měla být v úterý a dnes je sakra pátek, měla už jsem teď trému.

,,Tak jo co ty na to, dneska po práci vyrážíme na výlet." zeptala se mě Lee a na přimhouřila oči.
,,Jaký výlet?' zeptala jsem se.
,,V jednom z lesů je menší předmaturitní párty a my tři jdeme plus ty s námi taky jdeš." mrkla na mě a zřejmě ne nebrala jako odpověď, navíc před maturitou jsem se musela nějak odvázat.
,,Dobře, ale nechci to nějak prodlužovat, takže jen na chvíli." řekla jsem souhlasně.
,,Jupí." Vyjekla nadšeně a objala mě jako by tomu nemohla uvěřit. Ta holka byla úžasná.
,,Dobře v sedm jsem u tebe v kavárně, tak to nijak neprotahuj a zavři." mrkla na mě, polapila Jacoba a oba odešli domů.
Zůstala jsem jen s Tonym, který vypadal nervózně. ,,Příští týden maturita co." řekl jako by nevěděl jak začít.
,,Jop." odpověděla jsem a pomalu se vydávala domů. On mě samozřejmě doprovázel, takže jsem ani sama nemohla být.
,,Bojíš se?" zeptal se mě.
,,No trochu ano, ještě k tomu mám to stěhování víš." mykla jsem rameny.
,,Vím že je brzo, ale nechtěla by si jít se mnou na maturiťák." zeptal se mě a já se zarazila.
Já nevěděla co dělat. Neměla jsem páru jak se mám zachovat. Věděla jsem že já a John nebudeme moct jít spolu, ale s Tonym jít to bylo jistější, jenže se mi popravdě nechtělo.
Nechtěla jsem ale ranit jeho city, nebo nechtěla jsem mu nijak ublížit.
Jenže já sama vážně nechtěla.
,,Uhm..." zasekla jsem se.
,,Kate nemusíš jen jsem se zeptal, jestli máš někoho jiného tak..."
,,Ne to je dobrý, půjdu s tebou ráda." odpověděla jsem a v hlavě si pro sebe zanadávala.
,,Dobře." uculil se na mě.
,,Já už budu muset, tak ahoj." řekla jsem a rychle se vydala domů.

Cestou jsem byla v tranzu. Nemohla jsem uvěřit jak moc to teď mám komplikované a jak to budu muset všechno přežít. Přišla mi ale nějaká textovka, tak jsem se šla podívat.

John: Slyšel jsem že jdeš na tu večerní párty v lese

Já: Ano jdu, ty taky?

John: Nenechám si ji ujít a tebe taky ne.

Já: Budu tam s partou moc se vidět nemůžeme

John: Večer když bude tma a většina podnapila tak ano, navíc já si vezmu něco v čem mě nepoznají neboj

Já: Když myslíš, ale opatrně

John: Neboj bude sranda

Já: Musím ti něco říct, večer na párty

John: Dobře, budu končit pa

Já: Pa

Povzdechla jsem si a přemýšlela jak moc rychle opiju Lee a ty dva kluky. Musela jsem se jich večer pak zbavit abych mohla na chvíli být s Johnem.
Vážně se mi trochu zkomplikoval život. To jsem si vždy přála. Ne vážně, je to děs, tohle si nikdo nezaslouží, zřejmě kromě mě. Já asi ano.

Vzala jsem si s sebou nějaké oblečení vhodné na párty, sešla dolů kde byli oba a pozdravila jsem je. ,,Jdu do práce, ale pak jdu s Lee a klukama na párty, takže se vrátím večer." řekla jsem jim na což se na sebe pochybovačně podívali.
,,Kate..."
,,Jsem dospěla nebojte, nic se mi nestane." pousmála jsem se na ně.
,,No dobře, tak si to užij." řekla máma a usmála se narozdíl od táty. Ten se zase chmuřil.
Nechápala jsem o co mu teď jde.
,,Beztak jdeš za tím svým." zabručel na což do něj máma bouchla.
,,I kdyby, tak co s tím uděláš." odsekla jsem. Vzala jsem si džísku, obula si corvesky a šla do práce. Vždyť musím si ještě nějaké peníze vydělat než se odtud vytratím.
Akorát to musím oznámit Lauře.

Promiňte ale mám hodně školy, a snažím se co nejvíce abych mohla psát a vydávat.