Because of you ✓

-April-

Když se po mém pokoji rozlehlo vyzvánění budíku, který mě vytrhl z mých snů, ihned jsem vstala a roztáhla si závěsy. Venku panovalo slunečné počasí a zdálo se, že dnešek bude jedním z těch posledních příjemně letních dnů, než na scénu nastoupí podzim a vypustí do ulic ledový vítr. 

 Otevřela jsem okno a nechala větrat. Na telefonu jsem si pustila nějaké písničky a vesele si odkráčela do koupelny. Nemohla jsem si pomoct. Hned, jak jsem zalezla do sprchy a spustil na sebe teplý proud vody, začala jsem si zpívat. Dokonce jsem občas přidala i nějaké taneční kreace. Se sprchou u úst jsem vyšvihla ten nejlepší refrén všech dob. Jakmile jsem dozpívala, došlo mi, že se chovám jako blázen. Jenže hned na to se mi na rtech vykouzlil úsměv. Dnes mě čeká už čtvrtá zkouška s kapelou. Tím pádem znovu uvidím Dylana. Teda poslední dobou ho vídám celkem často, jelikož se s ním August trochu spřátelil a jeho i sestru vozíme do školy. Jenže po škole to je něco jiného. Buď nás odvezu k Mikovi já, takže máme společných deset minut, kdy si bez přestání povídáme a nebo chodíme pěšky, což zabere půl hodiny vyprávění a smíchu. Musím říct, že tyhle odpoledne opravdu zbožňuju. 

Po hygieně jsem vyšla z koupelny, abych se oblékla. Na posteli jsem však našla svého bratra, který se s pobavením v očích rozvaloval v mých peřinách. 

,,Jak dlouho už tu jsi?" pozvednu na něj obočí. Uličnicky se uculí a vyšvihne se na nohy. 

,,Dost dlouho, abych si poslechl tvé krásné sólo," uchechtl se. Vlasy si po dlouhé době trochu učesal, takže nepůsobil dojmem, jakoby právě vylezl z postele. Využil teplého počasí a hodil na sebe kraťasy s košilí, takže působil spíše jakoby se chystal na pláž, než do školy. ,,Ale vážně... Myslím, že ti ta kapela prozpívá. Zlepšila si se," přešel ke stolu s věcmi do školy a zvedl naší společnou fotku. Pousmál se. 

,,Díky. Něco si chtěl?" vzala jsem si oblečení, se kterým jsem zapadla zpět do koupelny, kde jsem se převlékla. Nechala jsem ale pootevřené dveře, abych ho slyšela. 

,,Potřebuju pomoct. Chtěl bych si dnes promluvit s Jackem, ale nevím, co mu říct. Navíc si říkala, abych udělal nějaký gesto, jenže já na takové věci nejsem," slyšela jsem, jak si dlouze povzdychl. Bylo mi ho líto. Jack se mu stále vyhýbal a když se potkali na chodbě, propíchl ho vražedným pohledem. 

,,Nevím moc, co ti poradit. Musíš mu zkrátka dát nějak najevo, že tě to mrzí a chceš s ním být," když jsem se za ním vrátila, stál u zrcadla a prohlížel si svůj odraz. ,,Odpustí ti, Věř mi," stoupla jsem si za něj a objala ho kolem pasu, přičemž jsem se nalepila tváří na jeho pevná záda. Nějakou chvilku jsme se tam objímali, dokud na nás nekřikla mamka, abychom si pospíšili. Rychle jsme se nasnídali a pak vystřelili z domu. Nikdo u auta nestál, což znamenalo, že pojedeme sami. Zamrzelo mě to. 

,,No takže Dylan," odkašlal si hned, jak nastartoval. ,,Líbí se ti," nebyla to otázka. Zřejmě to na mě bylo víc poznat, než jsem chtěla. ,,Přijde mi jako milej kluk. Navíc muzikanti jsou sexy, ne?" ušklíbne se. Kmitl pohledem od silnice na mě a roztáhl rty do zářivého úsměvu. 

,,Nikdy bych nevěřila, že něco takového od tebe uslyším," oba se hlasitě rozesmějeme, přičemž August pustí rádio. 

,,Ale teď vážně. Dokázala by sis s ním představit budoucnost? Jakože byste byli pár?" jeho slova zůstala viset ve vzduchu. V hlavě se mi neustále přehrávala jeho slova a já nad nimi bedlivě přemýšlela. ,,April?" 

,,Jo. Myslím, že asi jo," bezdůvodně jsem se začala culit. Jakmile se na mě můj bratr ale pousmál, tváře mi zrudly. O Maxovi jsme se takhle nikdy nebavili a mám pocit, že mi ho ani nikdy neschválil. Proto jsem byla ráda, když pronesl, že je Dylan fajn kluk.