(Ne)dokonalý ✔️

7. Zase ona!

Měli to tu doopravdy hezký. Krásný dům s obrovskou zahradou. Ale upřímně jsem se na tenhle pobyt vůbec netěšila. Jediný, co mě alespoň trochu těší, je přítomnost Alexe. Poslední tři dny na něj nemůžu přestat myslet. Na ten jeho pohled, na jeho hlas, na jeho dokonalý hnědý oči a prostě na něj. Ale svým způsobem mě jeho přítomnost i děsí. Zabouchnout se do něj neznamenalo jen případný dokonalý konec pohádky, znamenalo to obrovskou bolest až půjde k oltáři a bude si brát jinou. Má fakt dokonalý vlasy! Měla bych na něj přestat myslet! Černý...

Ale svou zamilovaností jsem si nebyla jistá. Nikdy předtím jsem taky zamilovaná nebyla (alespoň ne tak moc), takže nic neslibuju. Další nevýhoda na něm byla, že je to přesně ten typ, kterého by mi dohodili rodiče nebo babička. Jo přesně někoho takovýho, a proto se mi nemůže líbit. Přece já Elisabeth Mary Donnoven-Morová nikdy nedělám věci podle svých předků a vrstevníků. NIKDY!

To mi připomíná, že fakt nesnáším svý jméno! Je to strašně dlouhý. A ještě k tomu se jmenuju Elisabeth! Fakt nechápu proč ne Elizabeth!?
Je to jméno tvých předků a ty si ho važ.
Tyhlety bláboly fakt nesnáším.

Co asi dneska bude k večeři?

,,Dobrý den" usmála se paní McDoranová (Stuartova matka) ,,tak rádi vás tu vidíme. Služka vám ukáže pokoje!"

Žena středního věku se na nás podívala chladným pohledem a někam šla. Rozhodli jsme se ji následovat. Naštěstí jsme měli pokoje vedle sebe.

,,Tak zatím, uvidíme se na plese!" falešně se usmál George.

,,Jo čau" oba zalezli do pokojů a já tu zase byla sama. Opatrně jsem si lehla na postel a jen tak zírala na strop.

...

,,Slečno je čas" ozvalo se za dveřmi. Stála jsem před zrcadlem a prohlížela si zkoumavě svůj odraz. Světlé šedé šaty vypadaly tak vznešeně. Byly bez ramínek a sukně se od shora dolů vrstvila, takže jsem vypadala fakt jako princezna. Kdyby ty šaty byly bílý, byly by jak na svatbu.

Rychle jsem se podhrabala pod sukní a nasadila si lodičky. Určitě spadnu! Buď zakopnu o svou sukni nebo prostě spadnu kvůli podpatkům.

Před pokojem na mě čekali už bratři. Oba ve velice nóbl smokinzích.

,,Páni!" vydal ze sebe Andrew.

,,Sluší ti to!" usmál se i George.

Opatrně jsem přešla k Andrewovi a zavěsila se mu do ramene. Měla jsem tam jít s ním. George měl totiž doprovodit jeho budoucí ženu.

,,Tak já jdu," řekl sklesle a vydal se pryč.

,,Připravená?"

,,Takových plesů už bylo," jen jsem mávla rukou.

,,Tenhle je jinej" poznamenal jen a šel dál.

,,Že nedovolíš, abych spadla?"

,,Neboj, stejně to je jen další nudnej ples. Není to ani tak dlouhý schodiště jako u nás!" snažil se mě rozptýlit.

...

,,A teď přicházejí princezna Elisabeth a princ Andrew. Princezně Elisabeth bylo před měsícem sedmnáct let a její rodiče se také vyjádřili o brzkém oznámení zásnub." ozvala se moderátorka z konce schodiště.

,,Jaký zásnuby doprdele?" vyjela jsem na bratra, šeptala jsem samozřejmě.

,,Potom ti to vysvětlím!" jen špitl a dál se usmíval na celé kolo.

Dole se scházeli všichni významní lidé z této doby. Byl to velmi úzký kruh lidí. Princové, princezny a vévodové. Prostě nudná tuctová akce. Sledovalo ji však celé království.

...

,,Bets?" zeptal se někdo za mými zády. Zatím jsem se úspěšně vyhýbala jakékoliv konverzaci. Takhle mi však říkal jedinej člověk a toho jsem se nebála.

,,Konečně někdo normální" usmála jsem se a otočila se na George.

Vedle něj však stála Britney. Ta největší kráva pod sluncem.
,,Britney," řekla jsem s nuceným úsměvem.

,,Elisabeth" řekla stejným tónem ,,Georgi, musím si nachvíli odskočit, uvidíme se později."

Než odešla dala bratrovy pusu na tvář.

,,Tohle už je nějak vážný," poznamenala jsem.

,,Musím se s ní sblížit, kvůli té akci za dva měsíce" řekl lhostejně. Takhle by neměl mluvit o své svatbě!

,,A proč si nejdeš najít nějakou, která je doopravdy ta pravá?" zeptala jsem se a pohlédla bratrovi do očí.

Bratr zarytě mlčel a snažil se vyhnout očnímu kontaktu se mnou.

,,Ty už sis někoho našel?!" vyjela jsem na něj šeptem. Bratr pořád mlčel.

,,Ale?"

,,Nemá žádný původ. Bets, já ji miluju. Je to ta pravá, ale prostě ona se mnou nikdy nemůže být! A já nechci být s nikým jiným, než s ní!"

,,Takže se radši spokojíš s první alternativou?"

,,Jo, aspoň mi ji v ničem nepřipomíná!" otočil se. Šlo vidět, že ho to vzalo.

...

,,Jdeme tančit!" ozval se hlas za mnou a táhl mě na parket. Alex se jen zářivě usmál a přitáhl si mě k sobě.

,,Není to náhodou neslušný takhle někoho odvléct bez dovolení?"

,,Už jsme si vyrovnaní!" jen se usmál a zajiskřilo mu v očích.

Byl tak hezkej, i když by mu rozcuchaný vlasy slušely víc. Nemohla jsem se odtrhnout od jeho očí. Sakra už koukám fakt moc. Rychle jsem se podívala na pryč.

S kým to Andrew tancuje? Vypadá sympaticky. Ale kdo to sakra je?

,,Jmenuje se Meggie" oznámil mi hlas u mého ucha. Proč jsme sakra tak blízko?!

,,Andrew a ona?" zeptala jsem se s potutelným úsměvem.

,,Andrew je do ní blázen" usmál se a dál se na mě díval.

,,Ona do něj očividně taky," nemohla jsem odtrhnout oči od nich. Byli tak šťastní ,,má nějakej původ?"

Otázka, která trápila každého z nás.

,,Jo, je to má sestřenice" řekl potichu. Otočila jsem se zpět na něj. Jeho pohled směřoval do mých očí. Byl zase ještě blíž než předtím.

Písnička dohrála. Konečně. Rychle jsem se vydala pryč. Nemůžu se zamilovat do někoho, kdo je dokonalý pro mé rodiče. Šla jsem rovnou ven ze sálu. Potřebovala jsem být sama. Šla jsem nějakou chodbou a snažila se najít pozitivní věc na tom být zamilovaná.

Najednou jsem viděla dva lidi, co se muchlovali v koutě. Chtěla jsem se otočit a nechat je, ale zjistila jsem, kdo to je. Tak to je hodně špatný...

Byl to George a nějaká neznámá holka. Asi to byla služka. No, nechám to radši být. Otočila jsem se a opatrně odešla. Za rohem jsem však do někoho vrazila.

,,Čau, co tu děláš?" zeptal se Alex.

,,Nic, co ty?" nasadila jsem úsměv.

,,Šel jsem se projít" nachápavě se na mě díval.

,,Aha, nechceš mě jít doprovodit do zahrady?" musela jsem zabránit tomu, aby šel za roh a uviděl George.

,,Jasně" usmál se a nabídl mi rámě.