10. Rebelka

512 28 0
                                    

,,Tady je můj čerstvě zasnoubený bratr!" usmála jsem se na právě přicházejícího George. No, přicházejícího... Ležela jsem na střeše a on lezl za mnou.

,,Nemluv, prosím o tom" lehl si vedle mě.

,,Jak bylo?"

,,Jak myslíš?" zakroutil hlavou ,,Nejdřív jsem musel snášet všechny přípitky a takový ty hovadiny okolo. Potom jsem je musel pozvat k nám. Oslavovali asi půl hodiny... Doma jsem vše musel vykládat babičce, matce a otci. Asi mi praskne hlava. Ale nejhorší je, že u nás přijali novou služebnou!"

,,A co s tím?" nechápala jsem. George neodpovídal.

,,Počkat! To je ta holka, do který jsi zamolovanej?" potichu jsem se zeptala.

Uviděla jsem, jak má mokré oči. Snaží se udržet pláč. Chytila jsem ho za ruku. Kdyby jsme nebyli na střeše, tak bych ho i objala.

,,Všechno bude dobrý uvidíš!" snažila jsem se ho povzbudit.

...

,,Elisabeth! Kam jdeš?! Už máme mít nástup!" vyjela na mě babička. Dnes byla tisková konference, kde se má národu naznačit bratrovo zasnoubení. Doufám, že se mě nikdo na nic nebude ptát.

Vešli jsme do velké místnosti, kde na nás jako obvykle čekal stůl s šesti židlemi. Ashley ani Marcus se toho neúčastnili.

Celá místnost byla zaplněná novináři a fotografy. Bylo slyšet jen cvakání fotoaparátů a žvatlání redaktorů. Klasika...

Otec se usadil jako první a my ho museli následovat. Rodiče seděli uprostřed. Vedle otce George a babička. A vedle matky Andrew a já. Seděla jsem na kraji, protože se mě většinou nikdo na nic neptal a navíc jsem byla nepodstatná členka rodiny.

,,Posaďte se prosím" prohlásil otcův tajemník stojící za ním. Novináři se posadili a všem vyletěly ruce nahoru. Otec na někoho ukázal.

,,Vaše Veličenstvo" uklonil se nejdříve redaktor ,,jak vláda reaguje na nepokoje v obyvatelstvu?"

Jaký nepokoje? Toho je tolik, že se o tom musí mluvit tady? Proč mi to do prdele nikdo neřekl?!

Andrew se díval stejným pohledem jako já.

,,Vláda si všímá těchto problémů a snaží se je rychle řešit. Máme však na starosti i jiné záležitosti. Důležitým tématem je teď můj plnoletý syn, který je už hoden trůnu!" snažil se otec změnit téma. A opět ukázal na někoho v publiku a vyzval ho k otázce.

,,Snažíte se tím naznačit, že princ George se bude ženit?" zeptala se nějaká žena.

,,Nebudu nic potvrzovat ani vyvracet!" usmál se otec. To je tak bezohledné! Místo povinností k zemi se zabývat takovými hloupostmi. Navíc jak sakra může zakrývat jeho nedostatky ve vládnutí tímhle?!

,,Princezno Elisabeth?" zeptal se nějaký redaktor ,,je pravda, že Vám vévoda z Gostonu vyznal city a vy jste ho odmítla?"

,,Není, vévoda z Gostonu si pravdu trochu upravil!" ušklíbla jsem se.

,,Popíráte tedy, že jste ho praštila?" ozval se jiný hlas.

,,Nepopírám, jen tvrdím, že to co o tom tvrdí pan McDoran není z daleka pravda!"

Všichni královští na mě udiveně hleděli. Matka mě napomínala přísným pohledem, bratři se na mě lítostně dívali a otec jen naznačoval ať změním téma.

,,Co se přesně mezi vámi stalo?"

,,Doopravdy nehodlám probírat zde osobní věci. Pan McDoran se tím chvástat může, ale kdybych řekla pravdu nemohl by vylézt před dům. Takže je doopravdy v zájmu všech, abych nic neříkala!" po tomto jsem se zvedla a odešla.

...

,,Co to mělo znamenat!? Zešílela jsi?!" křičel na mě otec ,,Je to vévoda z naší země a ty ho takhle pomlouváš!?"

,,Vyjel po mně a chtěl si se mnou něco začít! A vy ho bráníte?"

,,Na tom nezáleží! Tobě musí záležet hlavně na této zemi a na jejím blahu! Celé království teď bude řešit tvůj život! Budou nespokojení s tím jak je vše vůči tobě nefér a nakonec tě budou chtít za královnu! Tohle se stane jestli to nezarazíme! Kvůli tobě vzniknou v zemi povstání vedené proti nám!" ukázal na mě.

,,Ty povstání tu už jsou. Všichni o tom ví, jenom vy se to pořád snažíte zamlčovat! Proč? Proč všechny ty lži?!"

,,To tebe nemusí zajímat! Jdi do svého pokoje! Andrew ty taky!" ukázal na dveře.

...

Byla jsem schovaná v úkrytu, donesla jsem si tam jídlo a deky. Hodlala jsem tam totiž přespat. Ať si mě hledají! Já nikam nepůjdu.

Nechápu, jak otec může upřednostňovat nějakýho pitomce, co po mně vyjel, přede mnou! A ještě k tomu se pořád snaží zakrývat nepokoje v zemi bratrovými zásnubami! Nesnáším to tu!

,,Bety?" ozval se Andrew.

,,Budu tu spát, přidáš se?" usmála jsem se na bráchu, který stál ve dveřích.

,,Asi ne, potřebuju se na zítřek hooodně vyspat. Přijede Meggie!" zamilovaně se usmál a odešel.

Byla jsem sama. Už zase...

(Ne)dokonalý ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat