(Ne)dokonalý ✔️

17. Vánoce, časy klidu a foťáků

Po dlouhých dnech osamocení v paláci konečně nastaly Vánoce. Nejoblíbenější část roku.

Pokojské chystaly veškerou výzdobu, otec s matkou sháněli jako každý rok dárky pomocí sluhů a komorných. Bratři byli zalezlí u sebe a já se procházela po zámku. Čerpala jsem veškerou veselou energii.

,,Dobrý večer Vaše Výsosti" usmívalo se na mě služebnictvo ze všech stran. Já zamířila rovnou do naše krytu. Andrew tam zrovna zdobil stromeček. Sice jsme měli jeden velký strom v hlavním salonku, ale ten byl moc nastrojený. Bratr koupil ty nejvíc trhlý ozdoby a pozval sem dolů i George a Marcuse.

,,Ahoj" usmála jsem se na ně. George se zrovna hádal s Andrewem u zdobení a Marcus se válel na sedačce a vybíral filmy.

,,Čau, kde jsi byla?" zeptal se Marcus. Jako jedinej mi odpověděl.

,,Jen tak se procházet po zámku" usmála jsem se na něj a sedla si vedle.

Naši Vánoce neprožívali tak jako my. Brali to spíše jako povinnost, než jako radost. Babička využila jakékoliv šance ukázat se před veřejností a matka s otcem se nám stranili. Těžko říct proč. Možná nechtěli slyšet opravdová přání. Ashley se čím dál tím víc podobala babičce a posledních pár týdnů se nám všem vyhýbala.

Každé Vánoce slavíme stejně. Já a bratři si ozdobíme stromeček spolu a díváme se na různé pohádky, filmy nebo seriály. Ashley to kdysi dělala s námi, ale letos to prokecla před rodiči a ti nám to malém zakázali. Sice nevím důvod, ale myslím, že to je kvůli našim vztahům. Nikdy se jim nelíbilo, jak jsme si všichni blízcí a tím se odlišujeme od nich.

,,Ten kryt je mega boží!" prohlásil Marcus a podíval se na bratry.

,,Poděkuj Bety, ta ho našla" řekl Andrew a dál dělal hovadiny s řetězem na stromek.

,,Tohle jsou asi naše poslední Vánoce takhle dohromady" poznamenal smutně George a sednul si za námi. Andrew po něm hodil polštář.

,,Co?"

,,Nic smutnýho! I tak si to musíme pořádně užít!" vyjel na něj. George po něm hodil polštář nazpět. Začali se prát.

,,Jak malí" usmál se Marcus a já mu taky narvala polštář do hlavy.

,,Tak jsi blbá?"

,,Asi jo"

...

Bylo jedenáct, zítra měl být Štědrý den a já se plížila do svého pokoje. Zkoukli jsme všechny vánoční filmy a asi pětkrát rozpoutali polštářovou bitvu. Byl to suuuper den, ale Geroge měl pravdu. Možná jsou to naše poslední Vánoce spolu. Já se možná budu vdávat. George usedne na trůn a bude mít strašnou manželku. Andrew ten zůstane pořád stejný, ale co když se taky ožení? Má přece Meggie. A Marcus? Toho mají rodiče v plánu poslat na nějakou strašně drahou internátní školu na převýchovu. 

Byli to naše poslední Vánoce spolu! Musím si je co nejvíce užít!

...

Ráno jsem vstala až v deset. Doopravdy jsem nechtěla vidět vyšilující matku a jejího fotografa. Museli jsme totiž protrpět každoroční focení naší rodiny na Vánoce. Možná vám to přijde hezký, ale není to tak růžový... Tyhle fotky nepřijdou do alba, ale na první stránky všech bulvárů. Rodiče ze sebe opět chtěli udělat dokonalou rodinku a nakrmit veřejnost lží.

,,Elisabeth, kde lítáš?" vyjela na mě. Sedla jsem si k připravené snídani a začala se ládovat. Fotograf mi byl ukradenej.

,,To nefoťte!" křikla na něj matka. Zrovna totiž dělal fotku mě při jídle. Doopravdy by to nikdo nechtěl vidět.

,,Elis! Tohle je moje!" ukázala na mé tričko Ashley. No tričko... Byla to nějaká bílá košilo-halenka, nebo něco takového.

,,No a?" ušklíbla jsem se na ni a dál jedla. Bratři se jen potutelně usmívali, asi něco chystali. Zmetci! Beze mě???

,,Tak teď uděláme rodinou fotku u stromku" ukázala matka na strom vedle nás. Všichni jsme si poslušně stoupli a zamířili k němu. Stoupla jsem si vedle bratrů a nasadila ledově nasraný výraz.

,,Princezno Elisabeth, prosím úsměv" řekl fotograf přitepleným tónem. Můj obličej zůstal stejný.

,,Elisabeth! To nemyslíš vážně! Kazíš všem fotografii!" vyjela na mě babička.

,,Řekni babičce" natočila jsem se k Andrewovi, nechtěla jsem s ní mluvit ,,že já nekazím fotku pro rodinu, ale kazím fotku pro veřejnost. Proč bych se také měla usmívat a tím lhát, jak jsme dokonalá rodina?"

,,Prý nekazí" začal Andrew, ale babička ho zastavila přísným pohledem. Já jsem se otočila zpět na fotografa se stejným výrazem. V hlouby duše jsem však umírala smíchy. Ten babiččin pohled si budu pamatovat do smrti.

Po dalších fotkách a miliónech debat ohledně mého postoje k věci jsme mohli konečně pryč. Šla jsem do svého pokoje a oblékla si svoje vánoční oblečení. Krásný huňatý svetr a tepláky.

...

,,Takže" usmál se George a sedl si na sedačku ,,Kdo začne?"

Zrovna jsme seděli v krytu a jako každý rok jsme si museli povídat o nejhorších zážitcích letoška!

,,Já" přihlásil se Marcus ,,Bylo to hned na jaře. Procházel jsem se po hradě, když v tom narazím na divné zvuky. Jdu přímo za nimi a na co nenarazím. Můj otec a má matka..." odmlčel se. Všichni jsme mlčeli.

,,Kde?" prolomil ticho Andrew. 

,,V horním salónku" oznámil Marcus a při vzpomínce se zašklebil.

,,FUJ!" řekli jsme všichni tři. Kdo by taky chtěl vědět (nebo hůř vidět) něco takového o rodičích.

,,Andrew, pokračuj" vyzvala jsem ho.

,,Na oslavě Michaelových narozenin jsem byl s Meggie. Omylem jsem ji vylil na šaty červené víno. Byl jsem s ní v pokoji sám a chtěl jsem jí pomoct to usušit. V tom vtrhl do pokoje otec a viděl nás ve vážně divné pozici" zakroutil hlavou.

,,Kde přesně to měla rozlitý?" zeptal se George a snažil se zadržet smích.

,,Kde asi?" hodil po něm hnusný pohled Andrew a všichni tři jsme se začali hrozně smát.

,,Jsi na řadě Georgi" předala jsem mu slovo a utírala si oči od slz.

,,Třeba to na tvých narozkách" upřesnil nejdříve myšlenku ,,po tvém dokonalém pádu jsem byl v zahradě. Byl jsem tam úplně sám. Přišla ke mně Britney a zeptala se jestli se s ní nechci vyspat. Po mém bravurním odkopnutí začala předstírat omdlení. Chytil jsem jí do náruče a ona mě v tom okamžiku začala líbat... Viděli nás rodiče a ten den nám domluvili sňatek."

Všichni jsme ztichli. Co jsem na to jako měla říct? Chudák George...

,,Asi jsem na řadě" prolomila jsem ticho. Takže o kterým ze svých dokonalých zážitků jim povím?

,,Na nový rok jsem se totálně ztřískala. Já vím, neměla bych pít, ale babička mě tolik naštvala. V noci jsem se opilá procházela zahradou a napadlo mě zaplavat si. Nevím jak, ale jo. Celá jsem se svlékla a skočila do jezírka-"

,,Moment! Úplně nahá?" přerušil mě Marcus.

,,Jo, úplně nahá. Vzpomínám si na to, že na mě někdo křičí, ať vylezu. Potom mám, ale strašný okno. Pamatuji si jen útržky, někdo přes mě hází kabát, já si oblíkam spodní prádlo. Počkat! Špatně v jezírku jsem neměla jen podprsenku, kalhotky jsem měla," upřesnila jsem ,,Ještě si vzpomínám, jak mě ten někdo nesl do zámku a do postele."

Bratři na mě nevěřícně koukali. Já se jen nevinně usmála: ,,Doteď nevím, kdo to byl!"