Miss Patriot: The next Avengers [1]

2.

Takhle jsem prohledávala internet a hledala vhodný gif s Tonym pro tuto kapitolu. Důvod se dozvíte v této kapitole. Jenže jsem narazila i na ten plášť a já usoudila, že tenhle gif sem prostě musím dát! Prostě zkrátka náš pláštík a kočka Goose by měli být taky Avengers. Třeba by Thanose porazili i jinak, než s kameny a Tony s Nat mohli žít 🤔. No nic, přesuňme se k dnešní nové kapitole. Přeji příjemnou zábavu.

**

Jakmile Brook opustila Pymovu laboratoř, vydala se směrem k místu, kde se měl údajně nacházet Tesseract. Po delším prodírání davem se konečně dostala k výtahu a stiskla tlačítko na jeho přivolání. Naštěstí dlouho nečekala a dveře výtahu se po chvíli otevřely. Akorát uvnitř byl Howard a ještě jeden muž. Výškově podobný jako Howard, krátce střižené vousy, brýle, padnoucí oblek a věk odhadovala tak na padesát. Brooklyn měla skoro pocit, že právě potkala jednoho z hledaných. Styl vousů, jaký měl, se dnes opravdu nenosil.

Usmála se na Howarda, jakmile vešla dovnitř výtahu a dveře se vzápětí zavřely. Výtah se rozjel zase nahoru.

„Nevíš, co se tu děje za povyk? Všichni agenti to tu prohledávají," zeptal se dívky Howard a vypadal nechápavě. Očividně se k němu ještě nedoneslo, že mají na základně nezvané hosty.

„Dostali se nám na základnu dvě osoby, co by tu neměli co dělat," vysvětlila a nedůvěřivě si změřila pohledem druhého muže. Nervózně se pousmál a pevněji sevřel kufřík, co držel v ruce.

„Aha. No, snad je brzy najdou. Nerad bych, aby nám bylo něco ukradeno," přikývl Stark a následně se otočil hlavou na svého společníka. „Brook, tohle je Howard Potts. Howarde, tohle je Brooklyn Rogersová, dcera našeho kapitána," představil Howard oba dva. Brook se mile, při jménu Howard, usmála a jmenový se pro změnu zarazil.

„R-Rogersová? A dcera?" dostal se ze sebe. Zdál se být až zděšený. Brooklyn se jeho výrazu i reakci zasmála a natáhla k němu ruku, aby si potřásli.

„Přesně tak. Těší mě, pane Pottsi. Každý den se nevidí vidět na jednom místě dva Howardy."

„Jo, to je pravda," vydechl Potts a věnoval dívce menší úsměv, když si s ní potřásl rukou. Výtah konečně dojel do nejvyššího patra, ze kterého následně všichni tři vystoupili. Oba Howardové si mezitím povídali o dětech a rodičovství. Stark byl z nadcházejícího otcovství celkem vyplašený, ale cizinec ho zvládl uklidnit. Brook po celou dobu neuniklo, jak křečovitě sevřel kufřík víc, když se zahleděl někam mezi auta na parkovišti.

Po celou dobu byl nesvůj a nervózní. Howard mu mezitím dal kytici, aby mu ji na chvíli podržel a šel k autu, kde postával Jarvis. Tomu předal svoje věci a došel si zpět pro kytici. Při jejich loučení Starka Potts nečekaně objal. Howard ztuhl na místě.

„Děkuji za všechno... Co jste udělal pro naši Zemi," dodal Potts narychlo, když se odtáhl a uvědomil si, jak situace byla moc trapná. Stark přikývl a rozešel se k autu, kde už mu Jarvis otevřel dveře. Ještě kývl na Brooklyn stojící opodál na rozloučenou a nastoupil si. Howard Potts se mezitím rychle vytratil, tak jako se objevil a Brook zůstala sama.

Všechno se jí to zdálo, jako pitomý vtip a zakroutila nad tím hlavou. Bylo toho pro dnešek už na ní moc.

**

Steve chodil po kanceláři ze strany na stranu v doprovodu tichých nadávek na jeho osobu. U toho ho pozorovala zmateně jeho manželka a neodvažovala se ho zeptat, proč se vinil z krádeže Tesseractu. Byla si naprosto jistá, že on to udělat nemohl. Dveře od kanceláře si tiše otevřely a vešla dovnitř jejich dcera. Její pohled spočinul na jejím otci, jak chodí po místnosti.